Josef Cipr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Cipr
Josef Cipr (Moravská orlice 1931)
Josef Cipr (Moravská orlice 1931)
Narození 16. února 1881
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Kounice
Úmrtí 27. října 1956 (ve věku 75 let)
Československo Československo Brno
Pseudonym Ivan Hrozný
Povolání úředník drah, básník satirik
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Cipr, příjmení psáno též Cipper (16. února 1881 Dolní Kounice[1]27. října 1956 Brno) byl český (moravský) básník–epigramista a prozaik, povoláním drážní úředník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejstarší potomek v rodině obuvníka v Dolních Kounicích Josefa Cippera a jeho manželky Evy, rozené Kuželové.[1] Maturoval v roce 1901 na brněnské I. české státní reálce a poté nastoupil jako drážní úředník ve Felixdorfu u Vídně, později ve Vídni.[2] Ve Vídni dosáhl hodnosti revidenta.[3]

Po vzniku Československa odešel z Vídně do Brna, kde se stal vrchním inspektorem drah. Byl členem Moravského kola spisovatelů.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Příspěvky v tisku[editovat | editovat zdroj]

Podle vlastního vyjádření byly jeho první příspěvky otištěny v Moderní revue.[4] Zásluhou Ivana Olbrachta, který ve vídeňských Dělnických listech soustředíl české, ve Vídni žijící literáty, byly v Dělnických listech zveřejňovány i Ciprovy příspěvky.[5]

Dále otiskoval své satirické verše např. v Lidových novinách,[6] Besedách Času[7] a dalších časopisech a denících. Ciprova poezie byla satirického charakteru, někdy formou veršovaných pohádek. Prózu tvořily drobné obrázky z moravského venkova a Vídně.[2]

Knižní vydání[editovat | editovat zdroj]

  • Hlavy a hlavičky (Prózy; Praha, Melantrich a Brno, St. Kočí, 1911)
  • Chladnoucí země (verše; , A. Píša, 1918)
  • Plechoví rytíři (Verše satirické, epigramy a losy; Brno, Píša, 1918)
  • Jsemť já z kraje muzikantů (Verše káravé a posměšné, ilustrace Zdeněk Kratochvíl a Josef Lada; Brno, Moravské kolo spisovatelů, 1924)
  • Kamarádi (Verše pro mládež; Brno, Moravské Kolo spisovatelů, 1929)
  • Venkovská pošta (Brno, Moravské kolo spisovatelů, 1929)
  • Po zákonu srdce /(V Brně, Družstvo Moravského Kola Spisovatelů, 1933)
  • Skopolamin (V Brně, Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1934)
  • Vinobraní (Čtyři hrozny veršů, autoři Jaroslav Marcha, Stanislav Kovanda, Josef Cipr, Vladimír Kantor, kresby a úprava Václav Mašek]; Ve Velkých Pavlovicích, Vinařské družstvo, 1948)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených, Dolní Kounice, 1863–1885, snímek 200 [online]. Moravský zemský archiv Brno. Dostupné online. 
  2. a b HÁJKOVÁ, Alena. Josef Cipr. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1 A–G. S. 360.
  3. die Revidenten. Verordnungs-und Anzeige-Blatt der k.k. General-Direction.... 27. 7. 1918, s. 30. Dostupné online. 
  4. Antonín Gajdoš: Jos. Cipr (rozhovor k padesátinám). Moravská orlice. 15. 2. 1931, s. 5. Dostupné online. 
  5. Petr Záhoř: Ve víru života. Vídeňské noviny. 24. 8. 1936, s. 5. Dostupné online. 
  6. Např. Josef Cipr: Honza. Lidové noviny. 10. 4. 1921, s. 7. Dostupné online. ,
  7. Např. Josef Cipr: Fragment dopisu. Besedy Času. 20. 6. 1913, s. 194-195. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]