Jaroslav Holoubek

Jaroslav Holoubek
Jaroslav Holoubek
Narození	24. února 1946; Nová Ves u Chotěboře; Československo
Úmrtí	6. listopadu 2016 (ve věku 70 let); Praha; Česko
Povolání	novinář, redaktor, učitel, básník, prozaik, spisovatel, vysokoškolský učitel, knihovník a archivář
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Holoubek (24. února 1946 Nová Ves u Chotěboře – 6. listopadu 2016 Praha) byl český básník, prozaik, novinář, překladatel a pedagog, nositel Evropské medaile Franze Kafky za literaturu.

Život

Jaroslav Holoubek se narodil v rolnické rodině v Nové Vsi u Chotěboře na Českomoravské Vysočině. Po maturitě na Střední všeobecné vzdělávací škole v Chotěboři v roce 1963 pracoval následující rok v jihlavském okresním archivu. Potom odešel studovat do Prahy na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity obor archivnictví. Zde však studium nedokončil a přešel na fakultu sociálních věd a publicistiky, které úspěšně absolvoval.

Od ukončení studií v roce 1974 pracoval jako novinář v Mladé frontě. V roce 1981 získal titul doktora filozofie. Z Mladé fronty přešel v roce 1987 do redakce časopisu Kmen (Tvorba), později krátce působil i v jeho nástupci – Tvaru. V roce 1991 se stal šéfredaktorem filmového časopisu Premiéra. V následujících letech pracoval nejprve jako redaktor a potom jako šéfredaktor deníku Blesk. Dva roky pracoval také jako šéfredaktor Nedělního Blesku. Po roce 1996 působil v redakci deníku Večerní Praha a týdeníku Story. Mezi lety 2002 a 2012 pracoval jako manažer agentury Art Press Image, šéfredaktor časopisu Elixír, zástupce šéfredaktora týdeníku Pestrý svět, šéfredaktor odborných časopisů Hotel Revue a Gastro Magazín, a spolupracoval také s redakcí časopisu Asociace hotelů a restaurací ČR. Od roku 2006 působil také na Vysoké škole hotelové v Praze jako pedagog.

Byl až do smrti členem asociace novinářů a publicistů píšících o cestovním ruchu Czech Travel Press. Je po něm pojmenovaná novinářská Cena Jaroslava Holoubka udělovaná každoročně za originalitu.

Byl dvakrát ženatý. V prvním manželství se mu narodili dva synové, ve druhém pak syn a dcera.

6. listopadu 2016 ve věku 70 let podlehl Jaroslav Holoubek v pražské nemocnici následkům poranění hlavy, které utrpěl po pádu.

Dílo

Básně a povídky Jaroslava Holoubka poprvé vyšly v první polovině 60. let v havlíčkobrodském časopise „Cesta Vysočiny“ a v brněnském měsíčníku „Host do domu“. Další pak publikoval v Praze jako člen literární skupiny v časopise Divoké víno. Později přispíval i do novin a časopisů: Práce, Svět práce, Květy, Čs. voják, Literární noviny, Literární měsíčník a další. Po roce 1989 publikoval z titulu svého povolání v mnoha novinách a časopisech mimo jiné přispíval i do Hospodářských novin či Práva nebo do časopisů E15, Květy, Reflex, Playboy, MF Plus, Tvar, Salon Práva, ČSA Review a dalších. Spolupracoval také s Českým rozhlasem a Českou televizí. Některé příspěvky psal i pod pseudonymy.

Kromě své básnické tvorby, vydal řadu cestopisných reportáží a je také autorem mnoha povídek a fejetonů, rozhovorů s našimi i zahraničními herci, spisovateli, zpěváky i politiky. Napsal rovněž několik písňových textů.

Podstatnou část jeho díla tvoří básně, které byly vydány ve více než 10 sbírkách a byly přeloženy do mnoha jazyků. Vyšly např. v Německu, Polsku, Rusku, na Ukrajině, v Bulharsku, Itálii, Chorvatsku, Velké Británii i USA. Jeho verše byly také publikovány v několika sbornících poezie. Věnoval se rovněž překladům literatury do češtiny. Překládal z francouzštiny, ruštiny a polštiny. Jaroslav Holoubek obdržel několik literárních tuzemských i mezinárodních cen.

….. Holoubkova poezie je už od počátku jeho básnické dráhy provokující, v ironických nadsázkách odhaluje poklidná zákoutí stojatých vod a burcuje proti lidské lhostejnosti a nedostatku lásky. Integrujícím tématem jeho poetiky je láska, milostná závrať život co nejintenzívnější............ (z knihy Čelní náraz)

…...Síla Holoubkova – jako i jiných básníků jeho typu – je nepochybně v zážitkové plnosti a konkrétnosti. Básník je působivý , nejpůsobivější tam, kde jeho verše žijí lidmi, ne tezemi, a lidskou touhou po srozumění. .......... (Milan Blahynka v knize Včelí král).

Bibliografie

Poezie

Úžas (1977)
Zakázané ovoce (1979)
Stradivárky na dálnici (1980, Cena Českého literárního fondu)
Čelní náraz (1985)
Faustovy narozeniny (1986, bibliofilie T. Bíma)
Včelí král ( 1989)
Načasovaná slepice (1990)
Hořká komedie (1990)
Ponorka v zahradě Čech (1994)
Piha na nose (1996) – výbor z díla
Kdybych se nenarodil (1999)
Čínské hůlky (2000)
Lásky a nevěry (2008) – výbor z díla
Veselý hřbitov (2014)

Próza

Příběhy staveb a okřídlených kol – publikace o železničním stavitelství (2002)
Gurmáni ze Smíchova aneb Vaří starosta a jeho přátelé – rozhovory se známými osobnostmi nejen o vaření (2003)
Alan Pajer: Teď už to můžu říct – zpověď fotografa prezidentské kanceláře a Dagmar Havlové (2004)
Cesta časem – publikace o stavbách silnic a dálnic (2004)
Karel Černoch: Já bejval divnej kluk – rozhovor s K. Černochem (2005)
Žárlivá postel – povídky (2008)
ČESKOSASKÉ ŠVÝCARSKO – Krajina inspirace – výpravná publikace s fotografiemi Zdeňka Patzelta (2012)
Hotel Dračí komnata – pohádka pro děti (2014)

Literatura

Čelní náraz (Mladá fronta, 1985)
Včelí král (Mladá fronta, 1989)
Načasovaná slepice (Práce, 1990)
Piha na nose (Akropolis, 1996)
Kdybych se nenarodil (Pragma, 1999)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Holoubek na Wikimedia Commons
Souborný katalog České republiky
Jaroslav Holoubek ve Slovníku české literatury po roce 1945