Jan Václav Rosůlek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Václav Rosůlek
Marie Zlatníková: Jan Václav Rosůlek (1941, repro Salon)
Marie Zlatníková: Jan Václav Rosůlek (1941, repro Salon)
Narození 7. listopadu 1894
Pardubice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. ledna 1958 (ve věku 63 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Pseudonym Vladimír Drnák
Povolání poštovní úředník a spisovatel
Národnost česká
Významná díla Černožlutý mumraj
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Jana Václava Rosůlka (matrika N 1891-1897 Pardubice - Zelené Předměstí (SOA Zámrsk))

Jan Václav Rosůlek, pseudonym Vladimír Drnák (7. listopadu[1] 1894, Pardubice12. ledna 1958, Praha)[2] byl český poštovní úředník, básník, prozaik a dramatik, autor románů z období první světové války, životopisných románů z uměleckého prostředí, próz z různých žánrů populární literatury a knih pro děti.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z úřednické rodiny. Pardubickou reálku nedostudoval a roku 1911 se stal poštovním úředníkem. V letech 1914-1918 bojoval na italské frontě. Po návratu pracoval opět jako poštovní úředník na různých slovenských poštovních úřadech a také v Pardubicích. Roku 1931 se přestěhoval do Prahy jako úředník Poštovní hospodářské ústředny a v této funkci pracoval až do svého odchodu do důchodu toku 1947.[3]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Dne 29. března 1920 se v Pardubicích oženil[4] s učitelkou jazyků Markétou Netušilovou (1895–??). Jejich dcera Helena (provdaná Cmíralová, 1926–2009) byla herečka a dokumentátorka v Divadelním ústavu.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Do literatury vstoupil několika básnickými sbírkami patetických veršů a divadelní hrou pro děti. Brzy se však jeho doménou stala próza těžící z válečných zážitků první světové války. Jeho povídky a romány s touto tématikou podávají drastický obraz utrpení šikanovaných vojáků na italské frontě. Později začal s rutinní obratností produkovat celou řadu dobrodružných, detektivních a konvenčních společenských příběhů i dívčích románů. Pod pseudonymem Vladimír Drnák pak publikoval své závažnější, především životopisné romány. Po roce 1945 psal především práce pro mládež.[2]

Výběrová bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Básnické sbírky[editovat | editovat zdroj]

  • Rozmarýn (1923), bibliofilie.
  • Červená vichřice (1924)
  • Střecha světa (1925)
  • Křik v poušti (1925), bibliofilie.

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • O rytíři, princezně a drakovi (1924), loutková hra pro děti.
  • Mezi námi děvčaty (1939), veselohra.
  • Bloudění Jindřicha od Věže (1941), pod pseudonymem Vladimír Drnák, dramatická legenda, společně s Bedřichem Vrbským.
  • Prapor (1946), veselohra, společně s Bedřichem Vrbským.

Prózy[editovat | editovat zdroj]

  • Opilé město (1923), povídky s válečnou tématikou.
  • Vůně Afriky (1925), cestopis, roku 1930 rozšířeno pod názvem Lístky z Afriky.
  • Satyrovo pokání (1925), román.
  • Černožlutý mumraj (1925), autorův nejvýznamnější válečný román[2] popisující morální rozvrat Rakouska-Uherska za první světové války. Obsahuje celou řadu řadou naturalistických obrazů válečného běsnění a lidské morální ubohosti na italské frontě i v zázemí. K navození autentičnosti používá autor i vojenský žargon. Hlavní hrdina románu Roman Stehlík má značné autobiografické rysy. Román vyvolal značnou diskuzi, protože byl v přímém rozporu s tehdejším heroizujícím legionářským románem.
  • Hnojiště (1926), naturalistický válečný román.
  • Nová země (1927), pokračování románu Černožlutý mumraj, v němž hlavní hrdina po skončení války působí jako úředník na Slovensku a setkává se s mravním rozvratem těch, kteří zemi spravují.
  • Klec (1928), závěrečný díl volné trilogie, ve kterém je popisováno neradostné dětství hrdiny románů Černožlutý mumraj a Noví země.
  • Tři carští oficíři (1929), román.
  • Kavárna nadlidí (1929), satirický román.
  • Lístky ze Španěl (1929), cestopis.
  • Přítěž (1930), společenský román.
  • Stéblo tonoucímu (1930), společenský román, pokračováním románu Přítěž.
  • Žena v pevnosti (1931), román.
  • Zločin na Ste. Margueritte (1931), detektivní román.
  • Skandál herečky Meinhartové (1931), detektivní román.
  • Černá krysa (1931), detektivní román.¨
  • Vraždící loutka (1932), detektivní román.
  • Před rozhodnou nocí (1932), detektivní román.
  • Zapomenutá oasa (1932), dobrodružný román.
  • Správné děvče (1932), dívčí román.
  • Gigolo (1932), společenský román.
  • Poslední kulomet (1932), válečný román.
  • Mrtví i živí (1932), fejetony.
  • Lásce nikdo nezabrání (1933), román.
  • Zbytečný sňatek (1933), román pro ženy.
  • Stříbrný pták (1933), román pro ženy.
  • Seržant Vaurien (1933), román, příběh italského a cizineckého legionáře.
  • Mezi dvěma bajonety (1934), válečný román.
  • Hadrový panák (1936), společenský román.
  • Ztracený generál (1940), dobrodružný román.
  • Známost z ulice (1940), román pro ženy.
  • Za jeden provaz (1940), román pro ženy.
  • Fanynka z konečné stanice (1940), román pro ženy.
  • Kolja Mikolka (1946), povídka pro mládež.
  • Kolja Mikolka tankistou (1947), povídka pro mládež.
  • Poslední kruté léto (1948), román.

Prózy pod pseudonymem Vladimír Drnák[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. některé dokumenty uvádějí chybné datum narození 7.9.1894
  2. a b c d Lexikon české literatury 3/2, Praha: Academia 2000, S. 1279-1281
  3. a b Slovník českých spisovatelů, Praha: Libri, 2000, S. 556-557
  4. Matrika oddaných, Pardubice, 1873-1921, snímek 50

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]