Jan Otokar Fischer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Otokar Fischer
Narození 30. listopadu 1923
České Budějovice
Úmrtí 4. ledna 1992 (ve věku 68 let)
Povolání překladatel, pedagog a spisovatel
Alma mater Univerzita Karlova
Témata Romanistika
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Prof. PhDr. Jan Otokar Fischer, DrSc. (30. listopadu 1923 České Budějovice4. ledna 1992 Praha) byl český vysokoškolský pedagog, romanista, profesor dějin francouzské literatury a překladatel.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Příbuzenstvo
otec Otokar Fischer
matka Vlasta Vostřebalová Fischerová

Jeho otec Otokar Fischer byl profesorem germanistiky na Univerzitě Karlově. Jeho matkou byla malířka Vlasta Vostřebalová Fischerová. Rodiče se ale záhy rozvedli. Maturoval na smíchovském gymnáziu v roce 1941. Poté abiturientsky studoval obchodní akademii a věnoval se také studiu jazyků. Na učitelském ústavu složil zkoušky z francouzštiny, angličtiny, španělštiny, italštiny, portugalštiny a rumunštiny.

Po konci války vystudoval španělštinu, francouzštinu a angličtinu na Filosofické fakultě University Karlovy. Již za studia působil na fakultě jako lektor. Studium zakončil doktorátem v roce 1949 prací o španělské filologii. Poté se stal odborným asistentem. Na počátku 50. let vedl volné kurzy portugalštiny, než byl obor lusitanistika plně akreditován a pověřenou osobou se stal Zdeněk Hampl. V roce 1951 se habilitoval. V roce 1956 obhájil titul kandidáta věd prací o francouzském básníku Bérangerovi. V roce 1963 získal doktorát věd za práci Problémy francouzského kritického realismu. Ve stejném roce byl jmenován profesorem. V roce 1984 se stal členem korespondentem ČSAV. Od roku 1958 vedl katedru romanistiky na FF UK. Od roku 1974 vedl současně oddělení západních literatur Ústavu české a světové literatury Československé akademie věd.

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve svém díle se zabýval především francouzským realismem 19. století (např. Honoré de Balzac, Stendhal). Dále je autorem monografií a učebnic o dějinách světové a francouzské literatury.

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • 1985-1987 Světová literatura I-IV, Praha : SPN,
  • 1966, 1976, 1979 Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století I-III, Praha : Academia
  • 1966 Slovník spisovatelů. Francie, Švýcarsko, Belgie, Lucembursko, kolektiv autorů pod vedením Otakara Nováka, Praha : Odeon
  • 1960 Francouzská literatura, Praha : Orbis,

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]