Přeskočit na obsah

Hády

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hády
Pohled na Etážový lom na jižní straně kopce Hády
Pohled na Etážový lom na jižní straně kopce Hády

Vrchol424 m n. m.
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PohoříDrahanská vrchovina
Souřadnice
Hády
Hády
Horninavápenec
PovodíSvitava, Říčka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vysílač na Hádech

Hády (424 m n. m.) jsou rozlehlý kopec na severovýchodním okraji Brna. Jedná se o jihozápadní výspu Moravského krasu. Samotný vrchol s věží stejnojmenného rozhlasového a televizního vysílače leží v katastrálním území obce Kanice, což činí z Hádů jeden z mála mimobrněnských vrchů, které jsou vidět i z centra Brna. Geologické podloží je budováno mj. devonskými (staršími) a jurskými (mladšími) vápenci. Celé jihozápadní úbočí je silně poznamenáno dřívější těžbou vápence v několika lomech. Dnes jsou Hády významnou brněnskou rekreační zónou s mnoha přírodně mimořádně cennými (geologickými, botanickými a entomologickými) lokalitami. Krajina severovýchodně od stěny hádeckého lomu je tvořena zalesněnou krasovou plošinou. Lesní porosty jsou zejména doubravy s příměsí habru, z křovin je zastoupen např. hloh a brslen.[1][kde?]

Název pochází z německého Heide – „planina“, což vystihuje charakter kopce z brněnské strany. Varianta Hadí kopec, vyskytující se na některých starých mapách, je jen druhotným počeštěním.

Ochrana přírody

[editovat | editovat zdroj]

Hády jsou ekologicky velmi cenným územím, zejména pro svá teplomilná stepní a lesní společenstva a vzácné druhy často na severní hranici výskytu. Značná část hádeckého masivu je proto zvláště chráněna; konkrétně se jedná o území:

Přes Hády vede žlutá turistická značka z Líšně na Šumberu. Jihovýchodně podél vrcholu vede silnice II/373 z Brna do Ochozi, po které jezdí autobusové linky IDS JMK 201 a 202 (zastávka Velká Klajdovka). Parkoviště pro automobily je nad hotelem Velká Klajdovka.

Ze západu vede na úbočí Hádů brněnská ulice Hády (čtvrť Maloměřice), po níž jezdí městská linka 64 na konečnou zastávku Červený písek.

Silnice a cesty v hádeckém lomu jsou veřejnosti vesměs přístupné (nikoli ale motorovým vozidlům), je však třeba dbát opatrnosti při pohybu ve složitém terénu a nevstupovat na lomové hrany a stěny.

Turistické zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Z Hádů, zejména z jejich jihozápadní (brněnské) strany, se otevírají daleké výhledy do vzdálenosti desítek kilometrů. Je viditelná velká většina Brna včetně Petrova a Špilberku, dále pak na východě Vyškovská brána, Litenčické vrchy a Ždánický les (za ním při dobré viditelnosti i vrcholky Malých a Bílých Karpat), na jihu Výhon a za ním Pavlovské vrchy, rakouské Leiser Berge a za mimořádné dohlednosti i 170 km vzdálený Schneeberg v Alpách. Na jihozápadě až západě je pak vidět Bobravská vrchovina, Bučín, Kohoutovické lesy, Holedná, Podkomorské lesy.[2]

Naučné stezky

[editovat | editovat zdroj]

Masivem Hádů vedou dvě naučné stezky: NS Hády a údolí Říčky, jejíž úsek obkružuje vrcholovou plošinu, a NS Hádecké lomy a okolí, okruh jihozápadním svahem v prostoru bývalých lomů.

Ekocentrum

[editovat | editovat zdroj]

V bývalém lomu Džungle na západní straně Hádů je provozováno Lamacentrum Hády, kde funguje ekocentrum a infocentrum ČSOP a minizoo s chovem lam alpak, ovcí, králíků, zakrslých koz a včel.

  1. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. 3. vyd. Brno: Mendelova univerzita 607 s. ISBN 978-80-7509-113-0, ISBN 80-7509-113-2. OCLC 913564995 
  2. Vyhlídky na Brno

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]