Hustota zalidnění

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Hustota osídlení)
Hustota zalidnění států světa v roce 2006
Hustota zalidnění světa, 2005
Na tento článek je přesměrováno heslo Lidnatost. Tento článek je o podílu počtu obyvatel a rozlohy území. O počtu obyvatel určitého územního celku pojednává článek Počet obyvatel.

Hustota zalidnění je údaj, který se běžně uvádí u států či jiných území a charakterizuje jejich průměrnou míru osídlenosti lidmi. Počítá se jako podíl počtu obyvatel a plochy (rozlohy) daného území, obvyklou jednotkou je tedy počet obyvatel na jednotku plochy.

Někdy se nahrazuje pojmem lidnatost, který ale může znamenat také absolutní počet obyvatel[1][2] (jako „lidnaté“ se zpravidla označují země s velkým počtem obyvatel, bez ohledu na hustotu zalidnění).

Pokud hodnotíme populace jiných organismů než lidí, pak je používán termín populační hustota (určitého druhu).

Jednotky[editovat | editovat zdroj]

Jednotka, přesněji řečeno jmenovatel jednotky hustoty zalidnění se odvíjí od používaného systému délkových měr. V metrické soustavě tak jde o počet obyvatel na kilometr čtvereční, zatímco např. v kontextu imperiálních jednotek se používá počet obyvatel na čtvereční míli. Hodnota hustoty zalidnění uvedená v obyv./míle² je asi 2,6krát vyšší než stejná hustota v obyv./km².

U prakticky liduprázdných území s hustotou výrazně nižší než 1 obyvatel na jednotku plochy může být názornější vyjadřovat míru zalidnění obráceně, tj. počtem plošných jednotek na 1 obyvatele. Např. v Antarktidě při sezónně nejvyšší obsazenosti vědeckých stanic (okolo 5000 pracovníků) připadá na každého člověka asi 2 840 km² (více než rozloha Lucemburska).

Příklady[editovat | editovat zdroj]

  • Brněnské sídliště Vinohrady mělo k 1.1.2019 hustotu obyvatel 6165,8 na km2.
    Praha má průměrnou hustotu zalidnění 2 691,7 obyvatel / km².
  • Česko má průměrnou hustotu zalidnění 136 obyvatel / km².
  • planeta Země jako celek dosahuje hodnoty 13 obyvatel / km² (desetinové hodnoty oproti ČR)
    • pokud bychom zvažovali pouze plochu souše, pak dosahuje hustota zalidnění světa hodnoty 44 obyvatel / km² (přibližně stejně jako Afghánistán)

Medián hustoty zalidnění, ve kterém lidé ve světě žijí, je 262 obyvatel / km².[3]

Rekordy[editovat | editovat zdroj]

Na úrovni států jsou nejvyšší hodnoty hustoty zalidnění typické pro hustě zastavěná území městských ministátů (z nezávislých států dosahuje nejvyšší hodnoty Monako, kde činí hustota asi 18 700 obyvatel / km²). Ze standardně velkých států má největší hustotu zalidnění Bangladéš (1 095). Vzhledem ke své obrovské rozloze je velmi hustě zalidněná také Indie (průměrně přes 380 obyv. na km², tedy více než např. Belgie).

Nejnižší hodnoty jsou typické pro rozlehlé státy tvořené z velké části pro člověka nehostinnými územími (poušť, polopoušť, mrazová pustina). V rámci nezávislých států dosahuje nejnižší hodnoty Mongolsko (1,7 obyvatel / km²), ze závislých území pak Grónsko (0,026 obyvatel / km²). V Evropě má nejnižší hustotu zalidnění Island (asi 3 obyv. na km²). I některá drobná ostrovní území však mají velmi nízkou hustotu zalidnění (např. Niue, Vánoční ostrov, Vanuatu).

V globálním měřítku jsou nejhustěji osídlené některé části východní, jižní a jihovýchodní Asie a středozápadní Evropa. Mnohé části rozvojového světa se potýkají s přelidněním. Naopak subsaharská Afrika, Nový svět a Austrálie mají i přes dostatek úrodné zemědělské půdy poměrně nízkou hustotu zalidnění, což je dáno historickými a civilizačními faktory.

Specifické varianty[editovat | editovat zdroj]

Obecná hustota zalidnění je pro naprostou jednoduchost výpočtu široce používanou veličinou, avšak její vypovídací hodnota je velmi omezená, hlavně u plošně rozsáhlých území s rozličnými krajinnými typy. Například hustota zalidnění Čínské lidové republiky činí asi 146 obyvatel na km², což je přibližně podobná hodnota s Českem (136), ale nijak nereflektuje skutečnost, že rozmístění obyvatel v Číně je zcela nerovnoměrné a zatímco na východě dosahuje hustota zalidnění stovek až tisíců obyvatel na km², jihozápad nebo severní pohraničí jsou téměř liduprázdné. Podobně Kanada s průměrnou hustotou 3,5 obyv./km² působí jako pustina (i nejřidčeji obydlené české okresy mají 10× vyšší míru zalidnění), ale nejjižnější oblasti okolo Velkých jezer mají hustotu zalidnění podobnou středoevropským poměrům.

Proto byly odvozeny další metody výpočtu, které se snaží poskytnout výstižnější informaci o míře zalidnění určitých území. Obvykle vymezují typ plochy území (zemědělská půda, orná půda, zastavěná plocha), k níž je počet obyvatel vztažen, a případně i vybírají jen definovanou skupinu obyvatel.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

  • Fyziologická hustota: celková populace / plocha orné půdy.
  • Zemědělská hustota: zemědělská populace / plocha zemědělské půdy.
  • Rezidenční hustota: městská populace / plocha obytné zástavby ve městě.
  • Urbánní hustota: městská populace / rozloha města
  • Ekologické optimum: hustota zalidnění, která je únosná pro přírodní zdroje oblasti – závisí na konkrétních podmínkách

Hustota zalidnění v Česku[editovat | editovat zdroj]

Hustota zalidnění okresů v Česku

V roce 2021 žilo v České republice v průměru 136 obyvatel na km². Podle krajů byla největší hustota obyvatel v Praze (2 691 obyvatel/km²) a Moravskoslezském kraji (220 obyvatel/km²), nejnižší zalidněnost byla v Jihočeském kraji (64 obyvatel/km²) a v Kraji Vysočina (75 obyvatel/km²). Z okresů byl nejhustěji osídlen okres Brno-město (1 648 obyvatel/km²) a okres Ostrava-město (941,4 obyvatel/km²). Nejřidčeji byly obydleny okresy Prachatice (36,5 obyvatel/km²) a Český Krumlov (37,2 obyvatel/km²).

V Evropě jsou kromě Ruska nejřidčeji osídleny severské země. Ve Finsku žije v průměru 16 obyvatel/km².

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. lidnatý [online]. Slovník spisovného jazyka českého [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. 
  2. lidnatost [online]. Příruční slovník a databáze lexikálního archivu [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. 
  3. COHEN, J. E.; SMALL, C. Hypsographic demography: The distribution of human population by altitude. S. 14009–14014. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 1998-11-24. Roč. 95, čís. 24, s. 14009–14014. Dostupné online. DOI 10.1073/pnas.95.24.14009. PMID 9826643. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]