Husice rezavá
 Husice rezavá | |
|---|---|
.jpg) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
| Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
| Rod | husice (Tadorna) |
| Binomické jméno | |
| Tadorna ferruginea Pallas, 1764 | |
 Rozšíření husice rezavé
hnízdiště
celoroční výskyt
zimoviště
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Husice rezavá (Tadorna ferruginea) je středně velký druh ptáka z řádu vrubozobých. Patří do skupiny husic, což jsou ptáci příbuzní kachnám, kteří ve svém chování i stavbě těla spojují vlastnosti hus a kachen.
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Z taxonomického hlediska se jedná o monotypický druh. Nejblíže příbuzným druhem je husice šedohlavá, která je husici rezavé vizuálně podobná, vyskytuje se ale na jihu Afriky.[2][3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
- Celková délka: 58–70 cm
- Rozpětí křídel: 110–135 cm
- Hmotnost: 1100–1600 g[2]
Dorůstá přibližně stejné velikosti jako husice liščí, může být i o něco větší. Má zavalité tělo s poměrně dlouhým krkem, dlouhýma nohama a dlouhými, úzkými křídly. Je jasně rezavě zbarvená, se světle béžovou nebo smetanovou hlavou. Ocas a kostřec jsou černé, černý je také zobák. Předloktí křídel je z obou stran bílé, letky jsou černé a zelenavě lesklé. Samec se od samice liší úzkým černým obojkem kolem krku, který ale během zimy nemusí být patrný. Samice má také světlejší hlavu, někdy i s jasně ohraničenou bílou „maskou“ okolo očí. Mladí ptáci se podobají samicím.[4]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Husice rezavá obývá stepní oblasti Eurasie od Ukrajiny přes jižní Sibiř, Střední Asii a Írán až do Indie a Číny. Ostrůvkovitě se vyskytuje také v západní a východní Africe. Na většině území je tažným druhem, pouze v Indii je stálá. Od 19. století byla mnohokrát pozorována v západní a střední Evropě, jedná se však vesměs o jedince uniklé ze zajetí. Tímto způsobem může nicméně docházet ke vzniku malých, polodivokých populací.[2] Pravidelně, ač nehojně, se po celý rok vyskytuje na území České republiky,[4][5] nepravidelně zde i hnízdí.[2]
V Červeném seznamu IUCN je husice rezavá vedena jako druh málo dotčený.[6] V Červeném seznamu obratlovců České republiky (2017) uvedena není.[7]
Bionomie[editovat | editovat zdroj]
Není příliš omezena charakterem lokality; obývá travnaté stepi, mokřady, slaniska a pobřeží vnitrozemských jezer a řek. Toleruje vodu sladkou, slanou i brakickou, ale mimo období hnízdění pro ni její blízkost není podmínkou. Při výběru hnízdní lokality vodu vyhledává, hnízdo samo však může být od vody značně vzdáleno.[4][6] Z hlediska složení potravy se jedná o všežravce – rostlinnou složku potravy tvoří vodní řasy, rostliny a jejich semena. Živočišná složka zahrnuje korýše, měkkýše, červy a hmyz, vzácněji i menší ryby a žáby. Nepohrdne ani mršinou.[2]
Hnízdění[editovat | editovat zdroj]
Podobně jako husice liščí hnízdí v norách jiných zvířat, ale také v dutinách stromů, skalních rozsedlinách, zříceninách lidských staveb nebo na zemi ve skrytu vegetace. Samice snáší mezi koncem března a květnem 8–11 krémově zbarvených vajec, z nichž se po 28 až 30 dnech inkubace líhnou hnědobíle strakatá housata, která pak oba rodiče vodí.[2]
Hospodářský význam[editovat | editovat zdroj]
V některých oblastech je husice rezavá vnímána jako lovná zvěř. Během zimování může také způsobovat škody na polních plodinách.[2]
Kulturní význam[editovat | editovat zdroj]
Pro buddhisty v Mongolsku a v Tibetu je husice rezavá posvátným ptákem.[8]
Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]
Tento druh je chován přibližně ve dvou stech evropských zoo (stav k dubnu 2020). V Česku se jedná o tyto licencované zoo:[9]
Na Slovensku je chována v Zoo Bojnice a Zoo Košice.[10]
Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]
Husice rezavá byla v Zoo Praha chována v minulosti již několikrát, v období prvních 25 let zoo i krátce v roce 1993. Současný chov započal v roce 2014.[9] Na konci roku 2018 byli chováni dva samci a jedna samice.[10]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b c d e f g Tadorna ferruginea (husice rezavá) [online]. BioLib.cz [cit. 2020-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Tadorna cana (husice šedohlavá) [online]. BioLib.cz [cit. 2020-11-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Plzeň: Ševčík, 2016. ISBN 978-80-7291-246-9. S. 22–23.
- ↑ Přehled pozorování husice rezavé z území ČR na stránkách FK ČSO (citováno 2013-03-05)
- ↑ a b IUCN: Tadorna ferruginea (Ruddy Shelduck) [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Červený seznam ohrožených druhů České republiky: Obratlovci. In: CHOBOT, Karel; NĚMEC, Michal. Příroda č. 34. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017. Dostupné online. ISSN 1211-3603.
- ↑ Ruddy Shelduck returns to KWS in large numbers [online]. The Hindu, 2017-02-15 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online.
- ↑ a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2020-04-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu husice rezavá na Wikimedia Commons 
Taxon Tadorna ferruginea ve Wikidruzích
