Husice liščí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxHusice liščí
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď kachnovití (Anatidae)
Rod husice (Tadorna)
Binomické jméno
Tadorna tadorna
Linnaeus, 1758
Rozšíření husice liščí
Rozšíření husice liščí
      hnízdiště
      celoroční výskyt
      zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husice liščí (Tadorna tadorna) je středně velký druh vrubozobého ptáka.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Z taxonomického hlediska se jedná o monotypický druh.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Samec v letu
  • Celková délka: 55–65 cm
  • Rozpětí křídel: 100–120 cm
  • Hmotnost: 770–1650 g (samec), 562–1250 g (samice)[2]

Jedná se o nápadně zbarvenou, dlouhokrkou kachnu, vzhledově podobnou husám. Tělo je zavalité, nohy dlouhé, zobák je silný a prohnutý. Křídla jsou dlouhá a špičatá, v letu lukovitě prohnutá. Většina těla je bílá. Hlava, horní část krku, strany hřbetu a letky jsou tmavě smaragdově zelené (opticky mohou působit jako černé), na hrudi je široký červenohnědý pás. Nohy dospělých ptáků jsou matně růžové, zobák červený. Samci mají u kořene zobáku velký červený hrbol, který se v době hnízdění ještě zvětšuje. Samice mají zobák matnější a hrbol sotva patrný. Při společném výskytu je pohlaví ptáků rozlišitelné také velikostně (samice jsou menší).[3][4]
Mladí ptáci jsou mnohem méně pestří než dospělí; nohy mají šedavé, spodinu těla bílou až po krk a hlavu, svrchní partie jsou hnědavě šedé.[4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Husice liščí se vyskytuje víceméně v celé Evropě v široké oblasti od Skandinávie přes Severní, Středozemní a Baltské moře až k moři Kaspickému. Vyskytuje se také v analogických zeměpisných šířkách Asie.[2] Ptáci hnízdící v severní části areálu se na zimu stahují jižněji, kde zimují (známým evropským zimovištěm je například Waddenzee).[4]
V souvislosti se zvyšováním početnosti druhu na konci 20. století se začala husice liščí objevovat častěji i v Česku.[2][5] Od roku 1996 hnízdí jednotlivé páry v jižních Čechách,[6] po roce 2008 je pravidelné hnízdění pozorováno také na jižní Moravě.[5]

Červeném seznamu IUCN je husice liščí vedena jako málo dotčený druh (k 14. srpnu 2019). Celosvětová populace se odhaduje na 415 000–500 000 jedinců se stoupajícím trendem.[7] V Červeném seznamu obratlovců České republiky (2017) je vedena jako druh kriticky ohrožený, a to s přihlédnutím k nízkému počtu hnízdících ptáků (odhaduje se 7–12 párů).[8]

Bionomie[editovat | editovat zdroj]

Pár (samice vpředu)
Vejce husice liščí

Potravu získává čvachtáním na mělkých vodách, ale také na travnatých březích a obdělávaných polích ve větší vzdálenosti od vody.
Tažná část populace se v říjnu až listopadu vydává na zimoviště, kde se ptáci shlukují do větších hejn ke společnému přepeřování. Na hnízdiště se obvykle vracejí v dubnu.[2][4]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

K hnízdění si vybírá podzemní nory vyhloubené jinými obratlovci (často jde o králičí nebo liščí nory),[5] případně místa pod budovami nebo hustou vegetací.[4] Hnízdí jednou ročně, v dubnu až červnu. Hnízdo vystýlá tlustou vrstvou prachového peří. Samice snáší 8–12 vajec, na kterých také sama sedí. Po 28–30 dnech se líhnou mláďata, která pak oba rodiče odvádějí k vodě a hlídají přibližně po dobu 2 měsíců.[2]

Hospodářský význam[editovat | editovat zdroj]

Na hnízdištích se využívá prachové peří z hnízd, případně se sbírají i vejce. Na zimovištích jsou husice někdy vnímány jako lovná zvěř.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2020.3. 10. prosince 2020. Dostupné online. [cit. 2020-12-31]
  2. a b c d e f g Tadorna tadorna (husice liščí) [online]. BioLib.cz [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 
  3. Ptáci : Ottův průvodce přírodou. Praha: [s.n.] 424 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-7451-366-4, ISBN 80-7451-366-1. OCLC 953515268 
  4. a b c d e SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Plzeň: Ševčík, 2016. ISBN 978-80-7291-246-9. S. 22–23. 
  5. a b c SAJFRT, Vlastimil. První dohledané hnízdo husice liščí (Tadorna tadorna) na Moravě. In: VRBKOVÁ, Stanislava. RegioM 2016. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulově, 2017. Dostupné online. ISSN 1211-5800. S. 33–40.
  6. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. 
  7. IUCN: Tadorna tadorna (Common Shelduck) [online]. [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 
  8. Červený seznam ohrožených druhů České republiky: Obratlovci. In: CHOBOT, Karel; NĚMEC, Michal. Příroda č. 34. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017. Dostupné online. ISSN 1211-3603. S. 113.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]