Hořavka hořká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxHořavka hořká
alternativní popis obrázku chybí
Hořavka hořká (Rhodeus amarus)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Řádmáloostní (Cypriniformes)
Čeleďkaprovití (Cyprinidae)
Rodhořavka (Rhodeus)
Binomické jméno
Rhodeus amarus
(Bloch, 1782)
Synonyma
  • Cyprinus amarus (Bloch, 1782)
  • Rhodeus genitalis (Walecki, 1863)
  • Rhodeus lucinae (Walecki, 1863)[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hořavka hořká (Rhodeus amarus) je druh ryby z čeledi kaprovití. Často bývá zaměňována z druhem hořavka duhová, od které byla oddělena.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jde o drobnou rybku dosahující délky do 10 cm. Má velmi vysoké a zploštělé tělo. Postranní čára není úplná. Hřbetní ploutev je zakulacená. Má tmavé zbarvení zad, boky jsou stříbřité s modravým pruhem. Břicho je bílé. Samice mají žlutozelenou duhovku oka, samci oranžovou. Samci jsou vždy větší.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Hořavka hořká se objevuje v stojatých a mírně proudících vodách, téměř v celé Evropě, kromě Skandinávie a Finska. Její výskyt je podmíněn výskytem mlžů, kteří jí slouží k rozmnožování. Proto je velmi ohrožena znečišťováním životního prostředí.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Živí se rostlinným i živočišným planktonem, drobnými živočichy a částmi rostlin. Potravu přijímá i v zimě.

Rozmnožování a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Samec si vytvoří vhodné teritorium, které si následně chrání a láká do něj samičku ke tření. V době dozrávání jiker naroste samičce kladélko, které může dosáhnout až pěti centimetrů. Tím dopravuje dozrálé jikry do prostoru vnitřních žaber škeble (míněno obecně, v CHKO Poodří to jsou třeba velevrubové). Pak sameček nad dýchacím otvorem škeble vypustí mlíčí a jikry oplodní. Plod se líhne přibližně za 2-3 dny. Poté žije uvnitř škeble. Po zhruba čtyřech týdnech škeble vyvrhne plod z útrob ven. Mladé hořavky jsou pak nuceny hledat si potravu samy.

Rozmnožují se až dvakrát do roka. První výtěr je většinou v březnu a druhý v dubnu nebo v srpnu.

Chov[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem ke své velikosti nemá hořavka žádný hospodářský význam. Naproti tomu je pro své zbarvení velmi oblíbená mezi akvaristy, kteří ji chovají v studeno-vodních akváriích.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lopatka dúhová na slovenské Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. hořavka hořká [online]. biolib.cz [cit. 2015-06-02]. Dostupné online. 
  3. HOŘAVKA HOŘKÁ [online]. Worldcarp [cit. 2015-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]