Herstal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Herstal
Herstal.jpg
Poloha
Souřadnice
Stát Belgie Belgie
Jazyk. společenství Flag of Wallonia.svg Francouzské
Region Flag of Wallonia.svg Valonsko
Provincie Flag of the province of Liège.gif Lutych
Arrondissement Lutych
Herstal
Red pog.svg
Herstal
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 23,54 km²
Počet obyvatel 38 772 (2013)
Hustota zalidnění 1600 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.herstal.be
Telefonní předvolba 04
PSČ 4040-4042
Počet zastupitelů 33
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Herstal (valonsky Hesta) je frankofonní obec v Belgii. Leží na řece Máze ve valonské provincii Lutych. Má 38 772 obyvatel a rozkládá se na ploše 23,54 km² (údaje z 1. července 2013).

1. ledna 1977 byly k Herstalu v rámci politiky slučování obcí v Belgii připojeny obce Milmort, Vottem (kromě několika ulic připojených k Lutychu) a část bývalé obce Liers (druhá část se stala součástí Juprelle). Obec Herstal sousedí s městem Lutych a je součástí jeho aglomerace, která čítá přibližně 600 000 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky a období Merovejců a Karlovců[editovat | editovat zdroj]

Blízkost řeky Mázy a dostatek surovin v této oblasti přitahovaly osadníky již od 5. tisíciletí př. n. l. Na konci období Římanů a na začátku období Merovejců se z osady stala pevnost, v té době známá jako Héristal. Řeku Mázu zde protínala důležitá cesta z Tongerenu do Cách a převoz cestujících přes řeku z Herstalu do Jupille pravděpodobně zajišťovala pramice.

V 7. století se v Herstalu narodil Pipin II. Prostřední, majordomus Austrasie, Neustrie a Burgundska za merovejského krále Theudericha III. Pipin Prostřední si pravděpodobně vybral Herstal jako hlavní sídlo vzhledem k blízkosti velkých měst jako Tongeren, Maastricht a Lutych. V Herstalu se narodil i jeho syn Karel Martel a pravděpodobně i jeho pravnuk Karel Veliký, který zde žil přinejmenším patnáct let. Karel Veliký později přesunul své sídlo do Cách, a tak skončilo období slávy Herstalu coby hlavního města říše.

Od pozdního středověku po současnost[editovat | editovat zdroj]

Herstal se stal součástí vévodství Dolní Lotrinsko, které bylo na konci 12. století připojeno k Brabantskému vévodství. Navzdory blízkosti Lutychu se území Herstalu stalo součástí biskupství Lutych až roku 1740, kdy jej lutyšský kníže-biskup Georges-Louis de Berghes koupil od Fridricha II. Velikého.[1] V té době byl Herstal známý svými řemeslníky – výrobci keramiky, kováři a hodináři.

V 19. století Herstal prožíval období rozvoje průmyslu uhlí a oceli. Světový věhlas mu přineslo založení zbrojovky Fabrique Nationale (FN) roku 1889. Působilo zde také několik výrobců motocyklů. 7. srpna 1914, na začátku první světové války, v Herstalu německá armáda popravila 27 civilních obyvatel a zničila 10 domů.

Pistole vyrobená ve zdejší Fabrique Nationale, zdobená uměleckou rytinou

Po druhé světové válce nastalo dlouhé období úpadku těžkého průmyslu, což vedlo k drastickému snížení počtu pracovních míst v těchto oblastech. Na jejím území působí 200 společností, např. Techspace, který vyrábí přesné součástky k raketám Ariane pro Evropskou kosmickou agenturu.

Slavní obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

Družba[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herstal na anglické Wikipedii.

  1. Histoire de la principauté de Liège, B. Dumoulin, J.L. Kupper, éd. priv., 2002, (ISBN 2-7089-4775-3)