Heinrich Marschner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Heinrich Marschner
Marschner-Sichling.jpg
Základní informace
Narození 16. srpna 1795
Žitava
Úmrtí 14. prosince 1861 (ve věku 66 let)
Hannover
Žánry opera, klasická hudba a scénická hudba
Povolání dirigent a hudební skladatel
Ocenění Řád Maxmiliánův pro vědu a umění
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heinrich August Marschner (16. srpna 1795 Žitava16. prosince 1861 Hannover) byl německý raně romantický hudební skladatel českého původu. Je považován za nejvýznamnějšího německého operního skladatele mezi Weberovou smrtí a nástupem Richarda Wagnera.

Život[editovat | editovat zdroj]

Heinrich Marschner se narodil 16. srpna 1795 v Žitavě jako syn českého řemeslníka. V letech 1804–1813 navštěvoval gymnázium v Žitavě. Byl výborný zpěvák a již v době studií vystupoval na koncertech v Žitavě a v Budyšíně. Brzy začal i komponovat. Základní hudební vzdělání mu dal C. G. Hering. V sedmnácti letech odešel do Prahy, seznámil se s Václavem Janem Tomáškem a dirigentem Carlem Maria von Weberem a rozhodl se, že se bude věnovat hudbě. V roce 1814 se sice zapsal v Lipsku ke studiu práv, ale více se věnoval hudbě. Jeho učiteli byli hudební teoretik Johann Philipp Kirnberger a tomášský kantor Johann Gottfried Schicht.

V roce 1817 se stal učitelem hudby hraběte Zichy v Bratislavě. V té době začal psát své první opery. Výsledkem byla mimo jiné opera Jindřich IV. a D'Aubigné, ktera měla premiéru v roce 1820 v Drážďanech za řízení Carla Maria von Webera.

26.října 1817 uzavřel své první manželství s Emilií Cerva, která však zemřela v roce 1818. V Bratislavě se 9. ledna 1820 oženil podruhé s klavíristkou Eugenií Franziskou Jaeggiovou.

V roce 1821 přesídlil do Drážďan, kde byl od roku 1824 hudebním ředitelem drážďanské opery. V následujícím roce zemřela i jeho druhá žena a Marschner se v roce 1826 oženil potřetí se sopranistkou Mariannou Wohlbrückovou. V témže roce doprovázel svou ženu na jejím turné do Berlína, Vratislavi a Gdaňska. V Gdaňsku pak v sezńě 1826/1827 působil jako operní ředitel.

V letech 1827-1830 pobýval v Lipsku, kde byla žena v divadelním angažmá. 29. března 1828 tam měla úspěšnou premiéru jeho opera Der Vampyr. Od 1. dubna 1831 byl dirigentem v Královském dvorním divadle v Hannoveru až do svého odchodu do důchodu dne 16. srpna 1859. V Hanoveru Marschner vytvořil své nejdůležitější dílo, operu Hans Heiling, která měla být klíčovým dílem německé romantické opery. Libreto napsal zpěvák a herec Philipp Eduard Devrient. Z jeho deseti dětí jich 8 předčasně zemřelo a v roce 1854 zemřela i jeho třetí manželka. Naposledy se oženil s kontraaltiskou Theresou Jandovou.

Marschner zemřel v Hannoveru 16. prosince 1861 a je pohřben na hřbitově Neustädter Friedhof. Jeho vdovu si později vzal, rakouský skladatel Otto Bach.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Dr. phil. h. c. der Universität Leipzig, 1834
  • Čestný člen společnosti Gesellschaft der Musikfreunde des österreichischen Kaiserstaates in Wien, 1841
  • Člen Královské pruské akademie umění, Berlín, 1845
  • Čestný člen Vocal Association and Reform Club, Londýn, 1857
  • Čestný člen Royal Academy of Music, Londýn, 1859
  • Generalmusikdirektor des Königs von Hannover, 1859

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Skladatelův hrob na hřbitově Neustädter Friedhof v Hannoveru

Opery[editovat | editovat zdroj]

  • Titus (libreto Friedrich Rochlitz podle Caterino Mazzolà, 1816, neprovedeno)
  • Der Kiffhäuser Berg (libreto August von Kotzebue, 1822 Žitava, Stadttheater)
  • Heinrich IV. und D'Aubigné (libreto Heinrich Alberti, 1820 Drážďany, Hoftheater)
  • Saidar und Zulima oder Liebe und Großmut (libreto August Gottlieb Hornbostel, 1818 Bratislava, Schauspielhaus)
  • Das stille Volk (libreto August Gottlieb Hornbostel, 1818)
  • Lucretia (libreto Joseph August Eckschlager, 1827 Gdaňsk, Stadttheater)
  • Der Holzdieb (libreto Friedrich Kind, 1825 Drážďany, Hoftheater)
  • Der Vampyr (libreto Wilhelm August Wohlbrück, 1828 Lipsko, Stadttheater)
  • Der Templer und die Jüdin (libreto Wilhelm August Wohlbrück, 1829 Lipsko, Stadttheater)
  • Des Falkners Braut/La sposa promessa del falconiére (libreto Wilhelm August Wohlbrück, 1832 Lipsko, Stadttheater)
  • Hans Heiling (libreto Eduard Devrient, 1833 Berlin, Königliches Opernhaus)
  • Ali Baba ?
  • Der Wiener in Berlin ?
  • Fridthjof's Saga ?
  • Das Schloß am Ätna (libreto Ernst August Friedrich Klingemann, 1836 Lipsko, Stadttheater)
  • Der Bäbu (Wilhelm August Wohlbrück, 1838 Hannover, Hoftheater)
  • Adolph von Nassau (libreto Heribert Rau, 1845 Drážďany, Königlich-Sächsisches Hoftheater)
  • Austin (libreto Mariane Marschner, 1852, Hannover, Hoftheater)
  • Sangskönig Hiarne und das Tyrfingschwert (libreto Wilhelm Grothe/Nuitter, 1863, Frankfurt, Nationaltheater)

Scénická hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Prinz Friedrich von Homburg (Heinrich von Kleist, 1821)
  • Schön Ella (1822)
  • Der Goldschmied von Ulm (1856)
  • Die Hermannsschlacht (Heinrich von Kleist)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Allmuth Behrendt, Matthias Theodor Vogt (Hrsg.): Heinrich August Marschner. Bericht über das Zittauer Marschner-Symposium. Ein Symposium des Instituts für Kulturelle Infrastruktur Sachsen. Leipziger Universitätsverlag, Leipzig 1998. (Kulturelle Infrastruktur. Bd. 5) ISBN 3-931922-22-7
  • Georg Münzer: Heinrich Marschner. Harmonie, Berlin 1901 (Digitalizováno)
  • Allen Dean Palmer: Heinrich August Marschner, 1795–1861. His life and stage works. Ann Arbor 1980
  • Adolph Kohut: Aus Josefs Tichatscheks Nachlass. Briefe von Richard Wagner, Heinrich Marschner, Albert Niemann, Hans von Bülow, Wilhelmine Schröder-Devrient, Johanna Jachmann-Wagner und Marie Seebach. In: Bühne und Welt, Verlag von Bühne u. Welt, Hamburg 1907 9(1906/07) II, S. 418–423.
  • Wilhelm Rothert: Allgemeine Hannoversche Biografie, Band 2: Im Alten Königreich Hannover 1814–1866; Hannover: Sponholtz, 1914, S. 333–347
  • Till Gerrit Waidelich (Hrsg. und Komm.): Von der Lucretia zum Vampyr. Neue Quellen zu Marschner. Dokumente zur Entstehung und Rezeption der Lucretia. Vollständige Edition des Reise-Tagebuchs von 1826 bis 1828. Anmerkungen zu Marschners journalistischem Wirken. Schneider, Tutzing 1996, ISBN 3-7952-0837-8
  • Brigitta Weber: Heinrich Marschner. Königlicher Hofkapellmeister in Hannover. Niedersächsische Staatstheater, Hannover 1995, ISBN 3-931266-01-X

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]