Hammerunterwiesenthal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hammerunterwiesenthal
Železniční zastávka na trati Fichtelbergbahn v Hammerunterwiesenthalu
Železniční zastávka na trati Fichtelbergbahn v Hammerunterwiesenthalu
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 810 m n. m.
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Spolková země Sasko
Zemský okres Zemský okres Krušné hory
obec Oberwiesenthal
Hammerunterwiesenthal
Hammerunterwiesenthal
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 342 (2011)
Správa
Status část obce
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hammerunterwiesenthal je vesnice v okrese Erzgebirgkreis (Krušnohorský okres, ustavený v roce 2008) v německé spolkové zemi Sasko. Až do roku 1997 byl Hammerunterwiesenthal samostatnou obcí s vlastní správou. V roce 1997 byla obec zrušena - Hammerunterwiesenthal byl připojen k městu Oberwiesenthal a místní část Niederschlag připadla Bärensteinu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Hammerunterwiesenthal leží v Krušných horách v nadmořské výšce 810 metrů. Rozkládá se přímo podél hranic s Českou republikou, od Českých Hamrů, místní části města Vejprt, jej dělí pouze tok Polavy (německy Pöhlbach). Nejbližšími horskými vrcholy v okolí jsou Kreuzbrückfelsen (1018 m n. m.) na západě, Toska-Bank (881 m n. m.) na severu, Kamenný vrch (963 m m. m.) na východě a Vlčí kopec (973 m n. m.) na jihu.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hamr Schlössel je v těchto místech připomínán z roku 1560. Lokalita je též vyznačena na historické mapě saského kartografa Mathiase Oedera z roku 1610. V roce 1612 zde místní občan jménem Münch vystavěl nový dům a kovárnu a přebudoval dosavadní dýmačku na zpracování železné rudy podle nové technologie na vysokou pec. Vzhledem k těsné blízkosti hranic s Českými zeměmi během Třicetileté války obyvatelstvo trpělo v důsledku četných vpádů vojsk.

Příchod exulantů[editovat | editovat zdroj]

V roce 1657 výrazně přispěl k dalšímu rozvoji obce příchod exulantů, kteří byli nuceni z náboženských důvodů opustit svá dosavadní bydliště v Českých zemích. Celkem do této lokality přišlo z Čech 335 rodin. Proti záměru saského kurfiřta zde vybudovat nové sídlo však protestovaly sousední obce Oberwiesenthal a Unterwiesenthal.

Rozvoj průmyslu[editovat | editovat zdroj]

Stará vápenka v Hammerunterwiesenthalu

V roce 1700 byl na území Hammerunterwiesenthalu již celý komplex na zpracování výrobků z železné a cínové rudy. Jednalo se zejména o výrobu tzv černých a bílých (pocínovaných) plechů[2], které byly prodávány do vzdálenějších míst prostřednictvím společnosti Erzgebirgische Blechcompagnie. V letech 1786 - 1821 byla v obci v provozu také drátovna a od přelomu 18. a 19. století vápenka.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Zatímco v roce 1789 bylo v lokalitě registrováno jen 43 usedlíků, o sto let později jich bylo již 594. V roce 1910 počet obyvatel stoupl na 916 a v roce 1946 dosáhl počtu 1112. Nejvíce občanů měl Hammerunterwiesenthal v roce 1950 - celkem 1827. Od té doby postupně nastal pokles, který se ještě zvýraznil po znovusjednocení Německa - z 667 lidí, trvale žijících v obci v roce 1990, jich do konce roku 2015 zůstalo v Hammerunterwiesenthalu jen 342.

Technické a geologické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Fichtelbergbahn - úzkorozchodná železniční trať Cranzahl - Kurort Oberwiesenthal z roku 1897, na níž je doprava provozována společnosti Sächsische Dampfeisenbahngesellschaft.

Minerál thomsonit z lomu v Hammerunterwiesenthalu

Vápenka - severně od Hammerunterwiesenthalu se nacházejí objekty staré vápenky. Lokalita je chráněna kvůli výskytu vzácných druhů rostlin.

Kamenolom - na území obce, prakticky přímo v centru Hammerunterwiesenthalu, se nachází rozlehlý kamenolom. V roce 1990 na základě výzkumu geologické struktury zde byl jako první na území Krušných hor identifikován a popsán výskyt maaru. Kamenolom je také významnou mineralogickou lokalitou. Ve třech lomech v okolí Hammerunterwiesenthalu bylo nalezeno a popsáno celkem 33 druhů minerálů - od různých druhů zeolitů a forem křemene až po pyrit, hematit, malachit, sfalerit, titanit, uraninit a stříbro - z toho 21 druhů ve fonolitovém lomu přímo v obci.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity některé informace z článku Hammerunterwiesenthal na německé Wikipedii.

  1. Okolí Hammerunterwiesenthalu na webu mapy.cz
  2. Sächsisch-böhmische Beziehungen im 16. Jahrhundert (Wissenschaftliche Konferenz 6. Agricola-Gespräch) - Sasko-české vztahy v 16. století (vědecká konference 6. Agricolovské rozhovory) [online]. Agricola-Forschungszentrum Chemnitz, Sächsische Landesstelle für Volkskultur Schneeberg a Karlovarské muzeum, 2000 [cit. 2016-10-23]. Dostupné online. 
  3. Hammerunterwiesenthal, Oberwiesenthal, Niederschlag-Bärenstein District, Erzgebirge, Saxony, Germany [online]. mindat.org [cit. 2016-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]