Gino Paoli

Gino Paoli
	Gino Paoli (10. srpna 2010)
Narození	23. září 1934; Monfalcone
Úmrtí	24. března 2026 (ve věku 91 let); Janov
Povolání	písničkář, zpěvák, politik, hudební skladatel a písničkář
Děti	Amanda Sandrelli
Podpis
Webová stránka	ginopaoli.it
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gino Paoli (23. září 1934, Monfalcone, Itálie – 24. března 2026 Janov, Ligurie, Itálie) byl italský písničkář.

Životopis

Narodil se v Monfalcone nedaleko Terstu, ale jeho rodina se záhy přestěhovala do Janova, kde Paoli žil až do své smrti.

Původně se věnoval malířství, teprve koncem 50. let se přiklonil k hudbě. Po vystřídání několika zaměstnání byl spolu se svými přáteli Luigi Tencem a Bruno Lauzim přizván ke spolupráci se studiem Ricordi. Jeho prvním úspěchem byla píseň La gatta (Kočka).

Další písní z jeho rané tvorby byla Il cielo in una stanza, kterou složil v r. 1959. Paoli přiznal, že ho text napadl když ležel na posteli v nevěstinci. Při pohledu na purpurový strop přišel na myšlenku že "láska kvete vždy a všude". Singl zazpívala Mina a stal se italskou nejprodávanější písní roku, dokonce se umístil v Billboard Hot 100. Píseň také zazněla ve filmech Io bacio... tu baci, Appuntamento a Ischia, Goodfellas a Sapore di sale.

V době svých velkých raných úspěchů se však Paoli dostal do závislosti na drogách a dokonce se pokusil o sebevraždu střelou do srdce, ale netrefil se. Pak se mu podařilo se vyléčit.

V r. 1974 se vrátil na hudební scénu s LP deskami I semafori rossi non sono Dio a Il mio mestiere (1977). V 80. letech Paoli vydal sérii alb a v r. 1985 podnikl turné po Itálii s Ornellou Vanoni.

V r. 1987 byl zvolen do italské poslanecké sněmovny za komunistickou stranu. V r. 1992 opustil politickou scénu a pokračoval ve své hudební kariéře.

Oženil se s herečkou Stefania Sandrelli, později se rozvedli. Jejich dcera Amanda Sandrelli se stala také herečkou.

Byl mu věnován jeden díl televizního dokumentárního cyklu Básníci Evropy (1996) Jiřího Vondráka.

Zemřel v Janově koncem března 2026 ve věku 91 let. Naposledy se na veřejnosti objevil v listopadu předchozího roku na pohřbu Ornelly Vanoniové.^[1]

Diskografie

Gino Paoli (1961)
Le cose dell'amore (1962)
Basta chiudere gli occhi (1964)
Gino Paoli allo Studio A (1965)
Le canzoni per "Emmeti" (1966)
Gino Paoli and The Casuals (1967)
Le due facce dell'amore (1971)
Rileggendo vecchie lettere d'amore (1971)
Amare per vivere (1972)
I semafori rossi non sono Dio (1974)
Ciao, salutime un po' Zena (1975)
Le canzoni di Gino Paoli' (1976, collection)
Il mio mestiere (1977)
La ragazza senza nome (1978)
Il gioco della vita (1979)
Ha tutte le carte in regola (1980)
Averti addosso (1984)
La luna e il Sig. Hyde (1984)
Insieme (1985)
Cosa farò da grande (1986)
Sempre (1988)
L'ufficio delle cose perdute (1988)
Gino Paoli '89 dal vivo (1990, live)
Matto come un gatto (1991)
Senza contorno solo... per un'ora (1992)
King Kong (1994)
Amori dispari (1995)
Appropriazione indebita (1996)
Pomodori (1998)
Per una storia (2000)
Se (2002)
Una lunga storia (2004)
Ti ricordi? No non mi ricordo (2004)
Gino Paoli & Arsen Dedic u Lisinskom (2005)

Odkazy

Reference

↑ Addio a Gino Paoli, maestro della canzone d’autore e icona della “scuola genovese”. Il Secolo XIX [online]. 2026-03-24 [cit. 2026-03-24]. Dostupné online. (italsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gino Paoli na Wikimedia Commons
(italsky) Oficiální stránky
(italsky) O životě a díle Gina Paoliho

[1] Addio a Gino Paoli, maestro della canzone d’autore e icona della “scuola genovese”. Il Secolo XIX [online]. 2026-03-24 [cit. 2026-03-24]. Dostupné online. (italsky)

[1]

Nositelé ceny Premio Tenco

Pro hudebníka	Léo Ferré, Sergio Endrigo, Giorgio Gaber, Domenico Modugno a Gino Paoli (1974) • Vinicius de Moraes, Fausto Amodei, Umberto Bindi, Fabrizio De André, Francesco Guccini a Enzo Jannacci (1975) • Georges Brassens (1976) • Jacques Brel (1977) • Leonard Cohen (1978) • Lluís Llach (1979) • Atahualpa Yupanqui (1980) • Chico Buarque de Hollanda (1981) • Arsen Dedić (1982) • Alan Stivell, Paolo Conte, Giovanna Marini a Roberto Vecchioni (1983) • Colette Magny (1984) • Silvio Rodríguez, Dave Van Ronk a Bulat Okudžava (1985) • Tom Waits a Joan Manuel Serrat (1986) • Joni Mitchell (1988) • Randy Newman (1989) • Caetano Veloso (1990) • Charles Trenet (1991) • Vladimir Vysockij (1993) • Pablo Milanés (1994) • Sérgio Godinho (1995) • Renato Carosone (1996) • Jackson Browne (1997) • Elvis Costello (1998) • Bruce Cockburn a Zülfü Livaneli (1999) • Nick Cave a Rickie Lee Jones (2000) • Laurie Anderson a Luis Eduardo Aute (2001) • Donovan a Gilberto Gil (2002) • Eric Andersen a Patti Smith (2003) • Peter Hammill (2004) • John Cale a Khaled (2005) • Willy DeVille a Bruno Lauzi (2006) • Jacques Higelin (2007) • Milton Nascimento (2008) • Franco Battiato a Angélique Kidjo (2009) • Paul Brady (2010) • Luciano Ligabue a Jaromír Nohavica (2011) • The Klezmatics (2012) • Robyn Hitchcock (2013) • José Mário Branco, David Crosby, Maria Farantouri, The Plastic People of the Universe a John Trudell (2014) • Francesco Guccini (2015) • Otello Profazio a Stan Ridgway (2016) • Vinicio Capossela (2017) • Zucchero Fornaciari a Salvatore Adamo (2018) • Pino Donaggio, Gianna Nannini a Eric Burdon (2019) • Vasco Rossi a Sting (2020) • Mogol, Fiorella Mannoia, Vittorio De Scalzi, Paolo Pietrangeli, Enrico Ruggeri, Stefano Bollani a Marisa Monte (2021) • Alice, Claudio Baglioni, Angelo Branduardi, Fabio Concato, Jurij Ševčuk, Giorgio Conte, Bénabar a Michael McDermott (2022) • Carmen Consoli, Eugenio Finardi, Ron a Tom Zé (2023)

Pro kulturní osobnost	Nanni Ricordi (1974) • Michele L. Straniero (1975) • Filippo Crivelli (1976) • Dario Fo (1977) • Roberto Roversi (1978) • Roberto De Simone (1979) • Giancarlo Cesaroni (1980) • Giorgio Calabrese a Ornella Vanoni (1981) • Roberto Murolo (1982) • Sergio Bardotti (1983) • Paolo Poli (1984) • Bulat Okudžava (1985) • Susana Rinaldi (1986) • Žanna Bičevská (1989) • Antonio Carlos Jobim (1990) • Milva (1991) • Virgilio Savona (1994) • Cesária Évora a Cheikha Rimitti (1995) • Lowell Fulson (1996) • Paddy Moloney (1997) • Roger McGuinn (1998) • Mercedes Sosa (1999) • Ute Lemper a Franco Lucà (2000) • Meri Lao (2001) • Arto Lindsay a Enrique Morente (2002) • Jane Birkinová a Maria Del Mar Bonet (2003) • Dulce Pontes (2004) • Fernanda Pivano (2005) • Gianfranco Reverberi a Achinoam „Noa“ Nini (2006) • Marianne Faithfullová (2007) • Joan Molas (2008) • Horacio Ferrer (2009) • Amancio Prada, Roberto „Freak“ Antoni (2010) • Mauro Pagani (2011) • Alessandro Portelli (2012) • Garland Jeffreys a Cui Jian (2013) • Gianni Minà (2014) • Guido De Maria (2015) • Sergio Staino (2016) • Massimo Ranieri a Camanè (2017) • Carlo Petrini (2018) • Franco Fabbri (2019) • Vincenzo Mollica (2020) • Pere Camps (2021) • Giancarlo Governi a Gualtiero Bertelli (2022) • Renzo Arbore (2023)