Zemědým Vaillantův

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Fumaria vaillantii)
Jak číst taxoboxZemědým Vaillantův
alternativní popis obrázku chybí
Zemědým Vaillantův (Fumaria vaillantii)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádpryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleďmakovité (Papaveraceae)
Rodzemědým (Fumaria)
Binomické jméno
Fumaria vaillantii
Loisel., 1809
Poddruhy vyskytující se v ČR
  • zemědým Vaillantův pravý
  • zemědým Vaillantův maloplodý
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres zemědýmu Vaillantova

Zemědým Vaillantův (Fumaria vaillantii) je nízká, planě rostoucí rostlina. Tento jednoletý, naturalizovaný archeofyt je druh rodu zemědým a je považován za polní plevelnou rostlinu.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Druh je rozšířen v jižní a střední Evropě, v jižních oblastech Velké Británie a Švédska v západní Sibiři, Střední Asii, Íránu a na severu Afriky, druhotně byl zavlečen do Severní Ameriky.

V České republice se vyskytuje na sušších místech se zásaditou až neutrální půdou jako jsou pole, vinice, náspy, zahrady, okraje cest či lesů i rumoviště. Roste na teplejších místech v nížinách a pahorkatinách.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Květenství

Jednoletá bylina vysoká 10 až 30 cm, která vyrůstá z tenkého, málo větveného kořene dlouhého okolo 5 cm. Má vystoupavou až přímou lodyhu která je dutá, zpravidla rozvětvená a šedozeleně až modrozeleně ojíněná. Měkké listy s řapíky bez palistů mají čepele dvakrát zpeřeně dělené. Lístky s krátkými řapíčky jsou čárkovité, po obvodě celistvé a na vrcholu ostré. Vytrvalé listeny jsou čárkovité a bývají dlouhé 0,5 až 1,5 mm.

Oboupohlavné květy se stopkami vyrůstají ve čtyř až patnáctičetném hroznu. Opadavý kalich má dva bělavé, trojúhelníkovité, nepravidelně zoubkované lístky asi 0,5 mm dlouhé. Koruna má čtyři lístky asi 5 mm dlouhé rostoucí ve dvou kruzích, horní venkovní má úzkou ostruhu a spodní je okrouhlý, u báze jsou lístky bílé a v koncové části narůžovělé či načervenalé.

Kvetou od května do září a opylovány jsou hmyzem nacházejícím nektar u báze šesti tyčinek. Plody vyrůstají na odstávajících stopkách, jsou to kulovité, hnědé, vrásčité, jednosemenné nažky velké okolo 2 mm. Druh se rozšiřuje se výhradně semeny. Ploidie druhu je 2n = 32.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Zemědým Vaillantův se v české přírodě vyskytuje ve dvou poddruzích:

  • zemědým Vaillantův pravý (Fumaria vaillantii Loisel. vaillantii), ten má listeny dosahující asi 3/4 délky stopek plodů, květy má spíše načervenalé a jeho nažky měří v průměru 2 až 2,5 mm,
  • zemědým Vaillantův maloplodý (Fumaria vaillantii Loisel. schrammii) (Asch.) Nyman, jeho listeny dosahují přibližně 1/2 délky stopek plodů, květy má spíše narůžovělé a jeho nažky jsou v průměru 1,7 až 2 mm velké.

Poddruh zemědým Vaillantův maloplodý je poměrně nový taxon a není dosud zjištěno, zda jeho početní stavy se nezmenšují. Proto je v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky“ hodnocen jako druh dostatečně neprostudovaný (C4b).

Význam[editovat | editovat zdroj]

Bylina je považována za plevel, který občas zapleveluje hlavně ozimy, vytrvale pícniny a řidčeji i okopaniny. Vzniklé škody však bývají malé a ve většině případů k jeho likvidaci postačí nezanedbávat péči o půdu.[1][2][3][4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Zemědým Vaillantův, s. 203. 
  2. MIŽÍK, Peter. BOTANY.cz: Zemědým Vaillantov [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 03.06.2010 [cit. 2015-11-16]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Zemedym Vaillantov [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2015-11-16]. S. 97–102. Dostupné online. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  4. ZHANG, Mingli; LIDEN, Magnus. Flora of China: Fumaria vaillantii [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]