František Rous
| František Rous | |
|---|---|
 akademický sochař František Rous | |
| Narození | 25. listopadu 1872 Žamberk  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 26. července 1936 (ve věku 63 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Městský hřbitov v Ústí nad Orlicí |
| Povolání | sochař |
| Rodiče | František Rous starší otec (řezbář) |
| Manžel(ka) | Pavla Rousová-Vicenová |
| Příbuzní | Josef Rous bratr (řezbář) Gustav Rous bratr (sochař) Karel Rous bratr (sochař) Alois Rous bratr (stavitel) |
| Hnutí | monumentální realismus |
| Významná díla | Triga na Národním divadle Kentaur a Nymfa Pomník obětem I. světové války Žamberk |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Rous (24. listopadu 1872 Žamberk[1] – 26. července 1936 Praha[2]) byl akademický sochař.
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z rodiny žamberského řezbáře Františka Rouse. Byl současníkem J. V. Myslbeka, Jana Štursy a dalších. Po požáru Národního divadla realizoval spolu s Emanuelem Halmanem a Ladislavem Šalounem, Schnirchovo sousoší Trigy na budově Národního divadla v Praze, sousoší Kentaura a Nymfy v kašně na náměstí T. G. M. v Žamberku a Pomníku obětem I. světové války v Žamberku.
V roce 1925 se oženil s akademickou malířkou Pavlou Vicenovou, vnučkou divadelníka Hynka Viceny.[3]
Zemřel roku 1936 v Praze a pohřben byl v rodinné hrobce na Městském hřbitově v Ústí nad Orlicí.[3]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Kentaur a Nymfa v kašně na náměstí T. G. M. v Žamberku
- Spoluúčast na realizaci sousoší Trigy na Národním divadle v Praze.[4] (1901 – 1907)
- Účast v soutěži o pomník sv. Václava v Praze. (1896)
- Petr Parléř, bronzová busta pro Panteon Národního muzea v Praze, odstraněna roku 1951, (1899-1902)
- Tadeáš Hájek z Hájku, busta pro Panteon Národního muzea v Praze, odstraněna roku 1951, (1899-1902)[5]
- Benedikt Rejt (Ried) z Pístova (dříve zvaný Beneš z Loun, 1451 – 1534), bronzová busta je umístěna v Panteonu Národního muzea v Praze. (1898)
- Karel Kramář, busta, původně umístěná v Kramářově vile, sádra, nyní v Národním muzeu v Praze
- Alois Rašín, busta, patinovaná sádra, v Národním muzeu v Praze
- Jan Žižka, miniaturní skica k pomníku, bronz, v Národním muzeu v Praze
- Pomník obětem I. světové války, Žamberk
- Rodinná hrobka diplomata JUDr. Vojtěcha Mastného v Praze na Olšanských hřbitovech
- Hrobka rodiny Aloise Hrdličky v Praze na Olšanských hřbitovech[6]
- Kašna Halali na nádvoří zámku Slatiňany, slévárna Franta Anýž
Napsali o něm
[editovat | editovat zdroj]Když byl v Praze vypsán konkurs na pomník sv. Václava, pustil se Rous do práce a roku 1896 se zúčastnil soutěže. Výsledek byl překvapující a povzbuzující. Zatímco Myslbek dostal první a Schnirch druhou cenu, udělila porota Rousovu návrhu třetí cenu. Bylo to bezpochyby velké uznání a mladému umělci se otevřela cesta do Prahy, kde se vskutku následujícího roku natrvalo usadil. Od této chvíle byl považován za specialistu schopného řešit náročné pomníkové úkoly, zvláště jezdecké pomníky.Jaromír Neumann, O účasti Fr. Rouse v konkurzu na pomník svatého Václava, [7][8]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
-
-
Pomník rodiny Hrdličkovy na Olšanských hřbitovech v Praze -
Hrobka rodiny Františka Rouse na Městském hřbitově v Ústí nad Orlicí
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1862-1876 v Žamberku , sign.186-3287, ukn.11079, str.226. Dostupné online
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Libeň, sign. LBŇ Z16, s. 8
- ↑ a b Městský hřbitov v Ústí nad Orlicí - PDF Stažení zdarma. docplayer.cz [online]. [cit. 2023-04-10]. Dostupné online.
- ↑ http://www.socharstvi.info/autori/frantisek-rous/
- ↑ iussu.com proměny pantheonu
- ↑ hrobka Hrdličkových
- ↑ Jaromír Neumann. Český sochař František Rous. (strana 16); Okresní muzeum ve Vysokém Mýtě, Městské muzeum v Žamberku, strana 9.
- ↑ Název díla: Svatý Václav na koni; Vytvořeno: kolem 1910 [online]. web: Adolf Loos Apartment and Gallery, 2017-05-14 [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NEUMANN, Jaromír. Český sochař František Rous. Vydalo: Okresní muzeum ve Vysokém Mýtě a Městské muzeum v Žamberku, 1976.
- TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 2. Praha: Rudolf Ryšavý: Tvar, 1950. Heslo Rous Augustin, Rous František starší, Rous František mladší, Rous Josef, s. 375–376.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Rous na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Rous
- František Rous v informačním systému abART
- František Rous – socha bohyně Diany > zhmotnělá vzpomínka Lucie Svobodová – socha bohyně Diany – Memento (2016)
