Tadeáš Hájek z Hájku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tadeáš Hájek z Hájku
THajek.jpg
Narození 1. prosince 1525
Praha
Úmrtí 1. září 1600 (ve věku 74 let)
Praha
Zaměstnavatel Univerzita Karlova
Rodiče Šimon Hájek
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hájkova předmluva k herbáři, který přeložil

Tadeáš Hájek z Hájku, latinským jménem Thaddaeus Hagecius ab Hayek či Thaddeus Nemicus (1. prosince 1525, Praha1. září 1600, Praha) byl český renesanční přírodovědec - astronom, matematik, alchymista a osobní lékař císaře Rudolfa II.

Život[editovat | editovat zdroj]

Tadeáš Hájek byl synem Šimona Hájka (asi 14851551), potomka staré české rodiny. Roku 1554 jej Ferdinand I. povýšil do šlechtického stavu, Maxmilián II. jej roku 1571 pasoval na rytíře. Třikrát se oženil a měl tři syny a jednu dceru.

Hájek bydlel v dnes již zbořeném domě U zlatého koníčka v současnosti zvaném U červeného srdce.

Rudolf II. potřeboval na svém dvoře někoho, kdo by se stal arbitrem elegance a váženosti a kdo by podával reference, doporučení a také odmítnutí alchymistům, kteří pracovali v pražských laboratořích. Stal se jím Tadeáš Hájek. Jako řiditel alchymistických dílen musel čelit Hájek různým podvodníkům a starat se o správný chod práce. Mimo to také vědecky pracoval a napsal několik knih. Mezi ně hlavně patří spis „O kometách“.

Napsal ale také učené pojednání O pivu (De cerevisia eiusque conficiendi ratione), které vyšlo v roce 1554 a Hájek v něm dospěl k jedné z prvních teorií oxidace. Sepsal také spis Aphorismorum Metoposcopicorum libellus unus, ve kterém rozpracoval metoposkopii, metodu, jak věštit z lidských vrásek.

V letech 15481549 přednášel medicínu a astronomii ve Vídni, magistrem umění se stal roku 1551. Roku 1554 studoval v Bologni medicínu, poté přešel do Milána, kde poslouchal přednášky Girolama Cardana. Záhy se však vrátil do Prahy. Na univerzitě přednášel matematiku a astronomii až do roku 1558. Později se věnoval lékařské praxi. Byl osobním lékařem císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II. Na Hájkův popud byl do Prahy pozván Tycho Brahe, se kterým Hájka poutalo přátelství. Hájek byl ve vědecké korespondenci s předními evropskými učenci své doby.

Astronomie, matematika, lékařství a botanika[editovat | editovat zdroj]

Hájek jako první uveřejnil v tisku způsob, jak určit polohu hvězd stanovením přesné doby jejich průchodu poledníkem. Je autorem řady astronomických a lékařských spisů. Do dějin české matematiky se vepsal svojí zahajovací univerzitní přednáškou, která vyšla pod názvem De laudibus geometriae (v překladu: Řeč o chvále geometrie). Jedná se o první spis českého původu, který si všímá minulosti matematických věd v našich zemích. Vyměřil oblast kolem Prahy a je spoluautorem mapy z roku 1563, která se ale ztratila. V listopadu roku 1572 zaznamenal vznik nové hvězdy - supernovy v souhvězdí Kasiopeia. Svůj objev zaznamenal v spise Dialexis de novae et prius incognite stelae, němž také vysvětlil, že do té doby převládající z Aristotela vycházející představa o neměnnosti hvězdného nebe je chybná.

Působil též jako překladatel do češtiny (roku 1562 přeložil několikasetstránkový Mattioliho herbář, který doplnil botanickými poznatky z Čech. Při této práci musel vytvořit zcela nové české názvosloví, které se z části používá ještě dnes. Mattioliho herbář, českým názvem „Herbarz: ginak Bylinář welmi vžitečný a figůrami pieknymi y zřetedlnymi podlé praweho a yako ziwého zrostu bylin ozdobeny y také mnohymi a zkussenymi lékarzstwijmi rozhognieny gessto takowy nikdá w ziádnem yazyku prwé wydán nebyl“. Ve slově „figůrami“ tak použil kroužkované ů již roku 1562, o 9 let dříve, než ho Jan Blahoslav ve své gramatice roku 1571 doporučil.

Tadeáš Hájek chemik a botanik[editovat | editovat zdroj]

Když Hájek vydal Mattioliho herbář v češtině, rozšířil část zabývající se chmelem. Stýkal se se současnými sládky a získané vědomosti pak popsal v latinské publikaci "De cerevisia ejusque conficiendi ratione, natura, viribus et facultatibus" (O pivu, způsobech jeho přípravy, jeho podstatě, silách a účincích), kterou vydal v roce 1584 ve Frankfurtu nad Mohanem. Český překlad publikace vyšel například v pivovarském časopise Kvas v roce 1878. Hájek zde popisuje technologii výroby kvasu a piva. Nadčasově zabývá i problémy spojenými se zpracováním pivovarských odpadů a píše i o zdravotních účincích piva. Tato latinská publikace je bezesporu první publikací o pivu vydaná v Čechách a velmi pravděpodobně i první publikací svého druhu na světě.[1]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Jako osobní lékař císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II. byl Rudolfem II. povýšen do šlechtického stavu.
  • Jméno Tadeáše z Hájku bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.
  • Po Hájkovi je pojmenován měsíční kráter Hagecius[2][3] a planetka 1995 Hajek.
  • Od roku 1566 působil jako vrchní lékař u císařského vojska bojujícího z Turky.
  • Seznámil se s významnými anglickými alchymisty - John Dee a Edward Kelley

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Dialexis de novae et prius incognitae stellae inusitatae magnitudinis et splendidissimi luminis apparitione, et de eiusdem stellae vero loco constituendo, 1574

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CHLÁDEK, Ladislav. Pivovarnictví. Praha 7, U Průhonu 22 : Grada Publishing a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1616-9. S. 171.  
  2. RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha : Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Hagecius, s. 176/75.  
  3. Crater Hagecius on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]