Tadeáš Hájek z Hájku

Tadeáš Hájek z Hájku
Narození	1. prosince 1525 nebo 1. října 1525 Praha
Úmrtí	1. září 1600 (ve věku 74 let) Praha
Pracoviště	Univerzita Karlova
Rodiče	Šimon Hájek
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hájkova předmluva k herbáři, který přeložil

Tadeáš Hájek z Hájku, latinským jménem Thaddaus Hagecius ab Hagez či Thaddeus Nemicus (1525, Praha^? – 1. září 1600, Praha) byl český renesanční přírodovědec – astronom, matematik, alchymista a osobní lékař císaře Rudolfa II.

Život

Tadeáš Hájek byl synem Šimona Hájka (asi 1485–1551), potomka staré české rodiny. V letech 1548 až 1549 studoval medicínu a astronomii ve Vídni, kde sám učil matematiku. Pak pokračoval ve studiích v Praze, kde získal v roce 1550 titul bakalář a magistrem umění se stal roku 1551. Roku 1554 jej Ferdinand I. povýšil do šlechtického stavu. Roku 1554 studoval v Bologni medicínu, následující rok přešel do Milána, kde poslouchal přednášky Girolama Cardana. Záhy se však vrátil do Prahy. Na univerzitě přednášel matematiku a astronomii až do roku 1558. Kdy a kde studia medicíny dokončil není známo, ale první doklad užívání titulu doktor je z roku 1562.

Už od návratu do Prahy (1555) publikuje texty v latině i češtině. V roce 1562 dokončuje překlad obsáhlého Mattioliho herbáře do češtiny. Poté se věnoval zeměměřičství a s pomocí svých bývalých žáků mapoval okolí Prahy. Práce byla od krále odměněna pochvalou, ale nikoli očekávanou finanční podporou, od roku 1563 se proto nadále věnoval lékařství a spisovatelství.

Roku 1565 odešel do Uher k vojskům v obnovené válce s Tureckem, zejména k českým plukům a pobýval na různých místech až do roku 1570. Za své služby byl zemským sněmem v roce 1571 povýšen do rytířského stavu a roku 1572 pro uznávané lékařské znalosti jej císař Maxmilián II. jmenoval svým osobním lékařem.

Poté se díky nevšedním jevům věnuje astronomii, nové hvězdě z roku 1572 a velké kometě z roku 1577. V roce 1575 cestoval mladý dánský astronom Tycho Brahe, který se stal největším pozorovatelem oblohy své doby, a navštívil korunovaci Maxmiliána na římského císaře v Řezně, kterého zde doprovázel i osobní lékař Hájek. Oba učenci se zde osobně poznali a navázali dlouholeté přátelství. Poslední dochovalý astronomický spis je o kometě z roku 1580.

Po smrti Maxmiliána roku 1576 se stal osobním lékařem Rudolfa II., který potřeboval na svém dvoře někoho, kdo by se stal arbitrem elegance a váženosti a kdo by podával reference, doporučení a také odmítnutí alchymistům, kteří pracovali v pražských laboratořích. Stal se jím Tadeáš Hájek. Jako ředitel alchymistických dílen musel čelit Hájek různým podvodníkům a starat se o správný chod práce.

V náboženském rozvrstvení tehdejší české společnosti náležel k rozhodným novoutrakvistům. V roce 1575 byl členem komise pro přípravu České konfese. Vystupoval též na obranu jednoty bratrské, i když jejím členem nebyl.

Nepochybně především na Hájkovu přímluvu se Rudolfovým dvorní astronomem stal v roce 1599 Tycho Brahe, který po ztrátě podpory nového krále Kristiána IV. hledal nové působiště.

Hájek bydlel v dnes již zbořeném domě U zlatého koníčka v současnosti zvaném U červeného srdce. Třikrát se oženil a měl tři syny a jednu dceru.

Zemřel v Praze 1. září 1600 a byl pohřben v Betlémské kapli.

Astronomie, matematika, lékařství a botanika

Napsal ale také učené pojednání O pivu (De cerevisia eiusque conficiendi ratione), které vyšlo v roce 1554 a Hájek v něm dospěl k jedné z prvních teorií oxidace. Sepsal také spis Aphorismorum Metoposcopicorum libellus unus, ve kterém rozpracoval metoposkopii, metodu, jak věštit z lidských vrásek.

Hájek jako první uveřejnil v tisku způsob, jak určit polohu hvězd stanovením přesné doby jejich průchodu poledníkem. Je autorem řady astronomických a lékařských spisů. Do dějin české matematiky se vepsal svojí zahajovací univerzitní přednáškou, která vyšla pod názvem De laudibus geometriae (tj.: Řeč o chvále geometrie). Jedná se o první spis českého původu, který si všímá minulosti matematických věd v našich zemích. Vyměřil oblast kolem Prahy a je spoluautorem mapy z roku 1563, která se ale ztratila. V listopadu roku 1572 zaznamenal vznik nové hvězdy – supernovy SN 1572 v souhvězdí Kasiopeja. Svůj objev zaznamenal v spise Dialexis de novae et prius incognite stelae, němž také vysvětlil, že do té doby převládající z Aristotela vycházející představa o neměnnosti hvězdného nebe je chybná.

Působil též jako překladatel do češtiny, v roce 1562 přeložil několikasetstránkový Mattioliho herbář, který doplnil botanickými poznatky z Čech. Při této práci musel vytvořit zcela nové české názvosloví, které se z části používá ještě dnes. Překlad vyšel pod titulem Herbarz: ginak Bylinář welmi vžitečný a figůrami pieknymi y zřetedlnymi podlé praweho a yako ziwého zrostu bylin ozdobeny y také mnohymi a zkussenymi lékarzstwijmi rozhognieny gessto takowy nikdá w ziádnem yazyku prwé wydán nebyl, ve slově „figůrami“ tedy bylo použito kroužkované ů již o 9 let dříve, než ho ve své gramatice z roku 1571 doporučil Jan Blahoslav.

Tadeáš Hájek chemik a botanik

Když Hájek vydal Mattioliho herbář v češtině, rozšířil část zabývající se chmelem. Stýkal se se současnými sládky a získané vědomosti pak popsal v latinské publikaci "De cerevisia ejusque conficiendi ratione, natura, viribus et facultatibus" (O pivu, způsobech jeho přípravy, jeho podstatě, silách a účincích), kterou vydal v roce 1584 ve Frankfurtu nad Mohanem. Český překlad publikace vyšel například v pivovarském časopise Kvas v roce 1878. Hájek zde popisuje technologii výroby kvasu a piva. Nadčasově se zabývá i problémy spojenými se zpracováním pivovarských odpadů a píše i o zdravotních účincích piva. Tato latinská publikace je bezesporu první publikací o pivu vydaná v Čechách a velmi pravděpodobně i první publikací svého druhu na světě.

Zajímavosti

• Jako osobní lékař císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II. byl Rudolfem II. povýšen do šlechtického stavu.
• Jméno Tadeáše z Hájku bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.
• Po Hájkovi je pojmenován měsíční kráter Hagecius a planetka 1995 Hajek.
• Od roku 1566 působil jako vrchní lékař u císařského vojska bojujícího s Turky.
• Seznámil se s významnými anglickými alchymisty – Johnem Deem a Edwardem Kelleym

Odkazy

Dialexis de novae et prius incognitae stellae inusitatae magnitudinis et splendidissimi luminis apparitione, et de eiusdem stellae vero loco constituendo, 1574

Literatura

• FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8. 
• HLAVÁČEK, Petr, et al. Kacířská univerzita: osobnosti pražské utrakvistické univerzity 1417-1622. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova ve vydavatelství Togga, spol. s r. o., 2013. 159 s. ISBN 978-80-7308-481-3. Kapitola „Tadeáš Hájek z Hájku", autorka Jaroslava Hausenblasová, s. 106–110. 
• SMOLÍK, Josef. Mathematikové v Čechách od založení university Pražské až do počátku tohoto století. Praha: vl.n., 1864. Dostupné online. - kapitola Tadeáš Hájek z Hájku, s. 57–77. 
• Zdeněk Horský: Koperník a České země – soubor studií o renesanční kosmologii a nové vědě, ISBN 978-80-87378-87-8
• * HOLÁ, M., HOLÝ, M. a kol.: Profesoři pražské utrakvistické univerzity v pozdním středověku a raném novověku (1457/1458-1622). Praha, Academia, 2022, s. 318-320.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tadeáš Hájek z Hájku na Wikimedia Commons
• Autor Tadeáš Hájek z Hájku ve Wikizdrojích
• Encyklopedické heslo Hájek z Hájku v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Hájek ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Tadeáš Hájek z Hájku
• Digitalizovaná díla Tadeáše Hájka z Hájku v České digitální knihovně
• BARTOŠ, Petr. Hájek z Hájku Tadeáš [online]. Hvězdárna Františka Pešty, 2017 [cit. 2018-12-27]. (Astronomové v Čechách). Dostupné online. 

Autoritní data	AbARTP: 108023 Biblio: 31c51401-6d14-4e3d-95eb-0221344487e2 NKC: jk01033097 BNE: XX5570155, XX5320678 BNF: cb13009688n (data) GND: 123435919 ISNI: 0000 0001 0899 8811 LCCN: n83182094 PLWABN: 9810702209805606 SELIBR: 189415 SNK: 153143 SUDOC: 087102617 VcBA: 495/12722 VIAF: 50135066 WorldCat Entities: E39PBJjXkq4KxkV4qV7bDd7PwC

Portály: Astronomie | Lidé | Matematika | Medicína | Pivo