Ella Šárková
| Ella Šárková | |
|---|---|
 Ella Šárková (foto před rokem 1941) | |
| Narození | 23. září 1906 Praha |
| Úmrtí | 31. října 1991 (ve věku 85 let) Praha |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ella Šárková (též Ela), rozená Eliška Lišková (23. září 1906, Praha – 31. října 1991, Praha), byla česká herečka.
Život[editovat | editovat zdroj]
Dětství[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v rodině Antonína Ludvíka Lišky a Anny rozené Klimtové, jako jedno z pěti dětí. Otec byl majitelem tiskárny v pražské Vladislavově ulici. Její bratr Karel Liška (1910–1993) byl sfragistik a heraldik.[1] Jako dítě byla hudebně a pohybově nadaná, studovala zpěv a hru na klavír.
Divadelní dráha[editovat | editovat zdroj]
Během své kariéry prošla řadou malých divadel, operetních scén a kabaretů, ale působila také ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. V roce 1932 vystupovala v kabaretu Červené eso, založeném administrativním ředitelem Osvobozeného divadla Josefem Hášou, které sídlilo v sále ČTK (pozdější Divadlo hudby). V souboru dále působili např. Ferenc Futurista, Jára Kohout, Josef Gruss[2] a E. F. Burian[3]. V začátku čtyřicátých let byla členkou souboru Velké operety v Praze[4]. Po válce působila mimo jiné v divadle Uranie, v Alhambře a v Kabaretu U Fleků.
Divadelní dráhu ukončila roku 1957.[5]
Filmová herečka[editovat | editovat zdroj]
Po náhodném setkání s režisérem Karlem Dostalem v lázních Sliač dostala doporučení k Voskovci a Werichovi, kteří hledali pro dívčí roli ve filmu Pudr a benzin představitelku. Tím zahájila svoji filmovou kariéru, ve které vytvořila přes 30 rolí.[5]
Rodinný život[editovat | editovat zdroj]
Jejím manželem byl houslista a dirigent Lola Šárka, se kterým se později rozvedla, ale v roce 1940 si ho vzala podruhé.[6]
Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]
- 1932 Karel Melíšek, Jára Kohout: Loď živých, tanečnice, Kabaret Červené eso, režie a hudba E. F. Burian
- 1936 Rudolf Friml: Rose Marie, indiánka Wanda, Velká opereta
Filmografie, výběr[editovat | editovat zdroj]
- 1931 Pudr a benzín, tanečnice Marta Malá, režie Jindřich Honzl
- 1933 Pobočník Jeho Výsosti, barová dáma, režie Martin Frič
- 1937 Důvod k rozvodu, režie Karel Lamač
- 1938 Třetí zvonění, režie Jan Sviták
- 1944 Pancho se žení, Juanita, režie Rudolf Hrušínský a František Salzer
- 1945 Řeka čaruje, Strnadová, režie Václav Krška
- 1971 Alfons Karásek v lázních, režie Zdeněk Podskalský
- 1983 Faunovo velmi pozdní odpoledne, režie Věra Chytilová
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ČAPKOVÁ, Martina. Život a dílo Karla Lišky. Brno, 2013 [cit. 2018-06-30]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
- ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 412
- ↑ Jaroslav Kladiva: E. F. Burian, Jazzová sekce, Praha, 1982, str. 104-5
- ↑ Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 93
- ↑ a b FIKEJZ, Miloš. Český film, Herci a herečky, III. díl:S–Ž. Praha: Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-353-4. Kapitola Ella Šárková, s. 315–317.
- ↑ Zprávy osobní a rodinné/Zasnoubení. Národní politika. 19. 4. 1928, s. 9. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 41, 46, 260, 265, foto 83, 101
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 412
- Jára Pospíšil, Emil Kešner: Hvězdou operety, Panton, Praha, 1978, str. 157, 186, 189, 220
- Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 93 (foto), 181
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 247–248.
