Červené eso

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Červené eso byl pražský kabaret, založený Josefem Antonínem Hášou[1], administrativním ředitelem a spolumajitelem Osvobozeného divadla, otevřený dne 30. září 1932 v sále paláce ČTK [2] (později Divadlo hudby) v dnešní Opletalově ulici v Praze 1. Jednalo se o levicovou scénu zaměřenou na politický kabaret.[3] [4]

Soubor kabaretu[editovat | editovat zdroj]

V souboru byli například populární komici Ferenc Futurista, Jára Kohout a R. A. Strejka, dále herci Josef Gruss, Václav Vaňátko, Saša Razov, Jarmila Lhotová, Ella Šárková a další. Režisérem byl dr. Bedřich Rádl. Atrakcí kabaretu byl dvanáctičlenný jazzový soubor, jehož dirigentem byl E. F. Burian. Burian také skládal hudbu, psal texty písní a sám i zpíval a režíroval. Byl angažován i černošský zpěvák A. O. Nier, v orchestru hrál mj. pianista Sláva Eman Nováček a dramaturgem orchestru byl Emanuel Uggé. Hlavním výtvarníkem byl Antonín Heythum. Kabaret býval otevřen až do tří hodin ráno. Nejnižší vstupné bylo 10 Kč.

Program kabaretu[editovat | editovat zdroj]

E. F. Burian se pokusil vytvořil z Červeného esa politický kabaret. Ředitel Háša nejdříve toto směrování odmítal, avšak Burian získal pro uvedený záměr satirika Karla Melíška, výtvarníka–architekta Františka Tröstera a dramaturga B. Milce a začal s nimi studovat politickou revue "Loď živých", ke které sám napsal hudbu. Hra se setkala s příznivou kritikou ze strany levice, následně však bylo Červené eso bojkotováno ze strany měšťáckého obecenstva [5].

Za dobu své existence představil kabaret pouze tři programy:

Nejúspěšnější byl třetí program – Loď živých (premiéra 2. prosince 1932 [6]), který měl osmdesát repríz[7], poslední dne 31. března 1933.

Zánik kabaretu[editovat | editovat zdroj]

Kabaret zanikl v roce 1933 z finančních důvodů. Po jeho likvidaci herci kabaretu ještě vystoupili s některými úspěšnými scénami z Lodě živých v dubnu 1933 v Národním domě v Karlíně na akci dělnických ochotnických skupin [8].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. František Cinger: Tiskoví magnáti Voskovec a Werich, Akropolis, Praha, 2008, str. 11–12, ISBN 978-80-7304-099-4
  2. Jaroslav Kladiva: E. F. Burian, Jazzová sekce, Praha, 1982, str. 355
  3. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 268, 412
  4. František Cinger: Tiskoví magnáti Voskovec a Werich, Akropolis, Praha, 2008, str. 12, ISBN 978-80-7304-099-4
  5. Jaroslav Kladiva: E. F. Burian, Jazzová sekce, Praha, 1982, str. 105
  6. František Cinger: Tiskoví magnáti Voskovec a Werich, Akropolis, Praha, 2008, str. 13, ISBN 978-80-7304-099-4
  7. Jaroslav Kladiva: E. F. Burian, Jazzová sekce, Praha, 1982, str. 105
  8. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 413

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]