Elio Di Rupo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Elio Di Rupo
Elio Di Rupo
Elio Di Rupo
68. předseda vlády Belgie
Úřadující
Ve funkci od: 6. prosince 2011
Panovník Albert II.
Předchůdce Yves Leterme

Předseda vlády Valonska
Ve funkci:
6. října 2005 – 20. července 2007
Předchůdce Rudy Demotte
Nástupce André Antoine
Ve funkci:
15. července 1999 – 4. dubna 2000
Předchůdce Robert Collignon
Nástupce Jean-Claude Van Cauwenberghe

Úřadující
Ve funkci od: 16. září 1999
Předchůdce Philippe Busquin

Narození 18. července 1951 (62 let)

Morlanwelz, Belgie

Politický subjekt Socialistická strana
Vzdělání Université de Mons-Hainaut
University of Leeds
Náboženství ateista[1]

Elio Di Rupo ([ɛljo di ʁypo] IPA[2]; narozený 18. července 1951, Morlanwelz) je belgický sociálně demokratický politik, od roku 1999 předseda Socialistiské strany a od prosince 2011 předseda vlády Belgie (kabinet). Od roku 1979, kdy byl premiérem Paul Vanden Boeynants, je prvním frankofonním politikem v tomto úřadu. Od roku 1974, kdy byl předsedou vlády Edmond Leburton, představuje prvního socialistického premiéra. Stejně tak se jedná o prvního předsedu belgické vlády, a o prvního muže v čele jakékoliv vlády, který se otevřeně hlásí k homosexuální orientaci.[3]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Di Rupo je synem italských imigrantů. Otec se narodil v obci San Valentino in Abruzzo Citeriore abruzzské oblasti. Všichni bratři a sestry se také narodili v Itálii, on jediný až na belgickém území v Morlanwelzu. Ve věku jednoho roku jeho otec zemřel při dopravní nehodě. Matka nemohla z finančních důvodů vychovávat všech sedm potomků a tři z nich vyrůstali v blízkém sirotčinci.[1]

První spojení se socialistickým hnutím navázal během studií v Monsu, kde na místní univerzitě obdržel magisterský titul a poté také doktorát v oboru chemie. Následně působil na Leedské univerzitě, kde byl v letech 1977–1978 zaměstnán.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Politickou dráhu zahájil v letech 1980–1981 jako atašé v kabinetu Jeana-Maurice Dehousseho.

První politický mandát získal v roce 1982 volbou za člena městské rady v Monsu (zastupitel v letech 1982–1985 a 1988–2000). Současně se stal členem valonského kabinetu, kde později zastával také funkci zástupce vedoucího úřadu ministra financí a energetiky Philippa Busquina (1981–1985), kterého roku 1999 vystřídal v čele Socialistické strany. Na příslušném valonském ministerstvu mimo jiné pracoval také jako vrchní dozorce inspekce energetiky.

V roce 1987 byl zvolen do belgické dolní Komory zástupců za volební obvod Arrondissement Mons. Osobnost francouzského prezidenta Françoise Mitterranda popsal jako „postavu z románu“.[4] Roku 1991 se stal členem Senátu a v následujícím roce 1992 pak vstoupil do valonské vlády, kde získal post ministra vzdělávání. Po demisi federálního ministra dopravy Guye Coëmeho, spojeného s korupční aférou armádních helikoptér Agusta AW109, získal v roce 1994 úřad federálního vicepremiéra a ministra dopravy a státních společností. Po parlamentních volbách 1995 si podržel funkci místopředsedy vlády a nově byl jmenován ministrem hospodářství a telekomunikací.

V roce 2002 se stal starostou Monsu, správního střediska belgické provincie Henegavsko.

Po parlamentních a regionálních volbách v červnu 1999, ve kterých křesťanští-demokraté ztratili v důsledku dioxinové aféry řadu mandátů, zformoval pod svým vedením novou „růžovo-zelenou“ valonskou vládu s koaličními partnery sp.a, liberály a stranou zelených. V dubnu 2000 byl ve funkci premiéra nahrazen Jeanem-Claudem Van Cauwenberghem.

V roce 1999 se stal předsedou Socialistické strany.

V říjnu 2005 se stal podruhé premiérem Valonska poté, co odstoupil Jean-Claude Van Cauwenberghe v rámci korupční aféry.

Po belgických parlamentních volbách v červnu 2010 se socialisté stali nejsilnější frankofonní stranou a druhým největším subjektem v Belgii. Následovala komplikovaná jednání o novém složení federální vlády. V květnu 2011 jej král Albert II. pověřil funkcí osoby, která vede jednání o sestavení kabinetu (tzv. formateur) a tradičně se po úspěšných jednáních stává předsedou vlády. Nová koaliční federální vláda pod vedením Di Rupa byla jmenována 6. prosince 2011, když vytvořila světový rekord v délce 589 dnů od voleb do jejího sestavení. V tomto období působila v Belgii předešlá vláda ve stavu demise, když její premiér Yves Leterme podal demisi již 26. dubna 2010.[5][6]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Di Rupo charakterizoval sám sebe jako ateistu, racionálního člověka a svobodného zednáře.[1] Plynně hovoří francouzsky, anglicky a italsky. Zdokonaluje se také v nizozemštině.

V roce 1996, v době Dutrouxovy aféry, tehdy ještě nezletilý prostitut Olivier Trusgnach uvedl, že mu Di Rupo zaplatil za sex.[7] Politik obvinění odmítl a vyšetřování dospělo k závěru, že je nevinen. Od této doby otevřeně hovoří o své homosexuální orientaci. Na otázku, zdali je gay odpověděl: „Ano. No a co?“[1] Po islandské premiérce Jóhanně Sigurðardóttir se stal druhým předsedou vlády na světě, který se přihlásil k homosexuální orientaci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elio Di Rupo na anglické Wikipedii.

  1. a b c d JACKSON, Patrick. Profile: Elio Di Rupo [online]. Bbc.co.uk, 2011-12-05, [cit. 2011-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Elio Di Rupo pronunciation: How to pronounce Elio Di Rupo in Italian, French, Dutch
  3. Broverman, Neal."World's First Full-Time Gay Male Leader: Belgium's Elio Di Rupo", The Advocate, 6 December 2011. 
  4. (francouzsky) Elio, tout simplement, in: La Libre Belgique, 22. dubna 2003
  5. (nizozemsky) Regering Di Rupo I legt de eed af [online]. 6 December 2011, [cit. 2011-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Belgium ends record-breaking government-free run. CNN, 2011-12-06.
  7. Gays under pressure in Belgium's moral backlash: Anger over child murders switches to Belgium's gays, The Independent, November 26, 1996.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu