Eduard Schnitzer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Eduard Schnitzer
Narození 28. března 1840
Opolí
Úmrtí 23. října 1892 (ve věku 52 let)
Povolání cestovatel
Ocenění Scheelepriset (1890)
Medaile Vega (1890)
Founder’s Medal (1890)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Carl Oscar Theodor Schnitzer (28. března 1840 - 23. října 1892), známý jako Mehmed Emin paša, byl slezský cestovatel, badatel, lékař a dobrodruh. Od roku 1878 byl guvernérem súdánské provincie Equatoria.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Schnitzer se narodil ve slezském Opoli jako syn židovského obchodníka. Po otcově smrti v roce 1842 se s matkou přestěhoval do Nisy, kde absolvoval gymnázium. Poté studoval medicínu v Vratislavi, Berlíně a Královci. Ve Vratislavi se stal členem studentského sdružení Breslauer Burschenschaft Arminia.

Působení v Osmanské říši[editovat | editovat zdroj]

Po dokončení studia se Schnitzer vydal do Turecka. V Antivari (dnešní Bar v Albánii) se stal přístavním a obvodním lékařem. Jako vojenský lékař se podílel na expedici do Sýrie a Arábie. Naučil se zde několik jazyků - albánštinu, turečtinu, arabštinu a perštinu. V roce 1871 doprovázel guvernéra Ismaila Hakkiho pašu do Trapezuntu, Erzurumu a nakonec do exilu. Po Ismailově návratu do úřadu jej následoval do Janiny, kde zůstal až do guvernérovy smrti v roce 1873.

Působení v Africe[editovat | editovat zdroj]

Poté se Schnitzer oženil s vdovou po Ismailovi, ženou řeckého původu, a odstěhoval se s ní a jejími dětmi zpět do Nisy. V září 1875 se vypravil do Egypta a v roce 1876 se na žádost Charlese George Gordona paši, guvernéra súdánské provincie Equatoria, stal vrchním equatorijským lékařem. Přijal jméno Mehmed Emin, avšak není jisté, zda konvertoval k islámu. Sbíral nejrůznější rostliny a živočichy, z nichž mnoho věnoval evropským muzeím. Diplomatická mise do Bugandy a Bunyora (dvou významných království na území dnešní Ugandy), na niž Gordon paša Schnitzera vyslal, se setkala s úspěchem, mj. díky Schnitzerovu skromnému vystupování a skvělým znalostem jazyka Luganda. Mehmed Emin efendi navštívil jezero Ukerewe, prozkoumal Somerset a podnikl cestu z Lada přes Dusile, Magungo, Masinsi, Mruli, řeku Kafur a Unyoro do Rubaghy. V roce 1878 ho egyptský místokrál jmenoval guvernérem Equatorie a daroval mu titul bej. Poté se Schnitzer vypravil z Rubaghy k jezeru Ukerewe a přes Mruli a Fauveru zpět do Magunga. V Unyoru zjistil, že Beatricin záliv (objevený Henrym Mortonem Stanleym) nepatří navzdory Stanleyho domněnce k Mwutanu, nýbrž k jižní mořské pánvi. V roce 1879 se vydal na neprozkoumaný západní břeh Mwutanu a o rok později navštívil Makraku. V roce 1881 byly k jeho provincii připojeny oblasti Rohl a Amadi, část území Niam-Niam a celé Monbuttu. Téhož roku vypuklo na severu Mahdího povstání a Equatoria byla odříznuta od okolního světa. V roce 1884 se Karam Allah vypravil dobýt Equatorii. Mehmed Emin bej se rozhodl zůstat v provincii. Na pomoc se mu vypravil Henry Morton Stanley a chystaly se i další záchranné expedice (např. z USA či Německa, kterou organizoval Carl Peters), avšak ukázalo se, že Emin, mezitím jmenovaný pašou, se nenachází v ohrožení.

Poté chtěl Schnitzer pokračovat ve svých cestách po Africe, a to ve službách Německé východoafrické společnosti (spolu s Franzem Stuhlmannem), avšak byl v Kineně zavražděn dvěma Araby, pravděpodobně obchodníky s otroky. Ferida, jeho šestiletá dcera z druhého manželství, byla poté zajata a prodána do otroctví.