Edmond Marin la Meslée

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Edmond Marin la Meslée
Edmond Marin la Meslée
Edmond Marin la Meslée
Narození 5. února 1912
Francie Valenciennes, Francie
Úmrtí 4. února 1945 (ve věku 32 let)
Francie Dessenheim, Francie
Vojenská kariéra
Hodnost commandant
Doba služby 1931 – 1945†
Sloužil FrancieFrancie Francie
Složka Armée de l'air
Forces aériennes françaises libres
Jednotka Groupe de chasse I/5
Velel 1e escadrille GC I/5
Groupe de chasse 1/5 „Champagne“
Války druhá světová válka
Bitvy bitva o Francii
bitva v Ardenách
Vyznamenání Stužka řádu Čestné legie Řád čestné legie
Stužka Croix de guerre (1939-1945) Croix de guerre (1939-1945) s jedenácti palmami a jednou stříbrnou hvězdou
Stužka Záslužného leteckého kříže (DFC) Záslužný letecký kříž

Edmond Marin la Meslée (5. února 19124. února 1945) byl francouzský stíhací pilot v době druhé světové války. Se šestnácti potvrzenými a čtyřmi pravděpodobnými sestřely je pátým nejúspěšnějším francouzským esem tohoto konfliktu a nejúspěšnějším pilotem Armée de l'air během bitvy o Francii.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Edmond Marin la Meslée se narodil 5. února 1912 ve Valenciennes. Po zahájení studia práv začal také navštěvovat státem subvencované pilotní lekce v letecké škole společnosti Morane-Saulnier ve Villacoublay, kde v roce 1931 získal pilotní oprávnění. Ve věku 19 let vstoupil do Francouzského letectva, a po absolvování školy pro důstojníky letectva v záloze v Istres byl jako sous-lieutenant přidělen k 2. stíhacímu pluku (2e régiment de chasse)[pozn. 1] ve Štrasburku. Po skončení své dvouleté povinné služby se zavázal k další dvěma letům činné služby, ačkoliv to bylo spojené se snížením hodnosti na stupeň sergent.

V září 1936 byl přijat do letecké akademie Francouzského letectva ve Versailles, kterou v říjnu 1937 absolvoval v hodnosti poručíka. Byl pak jako stíhací pilot z povolání přidělen k 1. escadrille[pozn. 2] groupe de chasse I/5 v Remeši, jejíž velitel, Jean Accart, vysoce smýšlel o jeho potenciálu jako stíhače a předával mu své zkušenosti. Jednotka byla vybavena stroji Dewoitine D.500, ale před vypuknutím druhé světové války byla přezbrojena na stroje Curtiss H-75 Hawk.

Během bitvy o Francii se Edmond Marin la Meslée vyznamenal 16 jistými a čtyřmi pravděpodobnými sestřely letounů Luftwaffe. Poté co velitel jeho letky 1. června 1940 utrpěl těžké zranění, Marin la Meslée jej nahradil v čele 1. letky GC I/5.

Po uzavření francouzsko-německého příměří byla GC I/5 evakuována do Saint-Denis-du-Sig a později do Rabatu v Maroku.

Po operaci Torch se francouzské ozbrojené síly v severní Africe připojily ke Spojencům a GC I/5 byla přezbrojena na letouny amerického původu, nejprve Curtiss P-40 a později Bell P-39 Airacobra. Marin la Meslée, mezitím v prosinci 1941 povýšený do hodnosti capitaine, se se svou letkou v září 1943 přesunul do Tafaraoui v Alžírsku.

Dne 3. ledna 1944 Edmond Marin la Meslée převzal velení celé stíhací skupiny, nyní označené jako Groupe de chasse 1/5 „Champagne“, a v červnu 1944 byl povýšen do hodnosti commandant. Jednotka o síle 18 strojů P-39Q pak byla opět nasazena do boje od 30. září 1944 ze základny Salon-de-Provence, převážně k operacím k podpoře francouzských a spojeneckých pozemních sil postupujících údolím Rhôny. V listopadu 1944 byl útvar přezbrojen na stíhací letouny Republic P-47 Thunderbolt.

Během ostřelování pozemních cílů 4. února 1945 nedaleko Colmaru utrpěl stroj Edmonda Marina la Meslée přímý zásah palbou německého protiletadlového dělostřelectva, a po nárazu do země explodoval. Jeho tělo bylo sice z trosek vyproštěno, ale bylo zjištěno, že byl raněn střepinou do hlavy, a pravděpodobně zahynul ještě před dopadem.

Letecká fotografie památníku na místě úmrtí Edmonda Marina la Meslée v Dessenheimu.

14. února 1953 byla na jeho památku přejmenována základna č. 112 Francouzského letectva v Remeši.

Seznam potvrzených vzdušných vítězství[editovat | editovat zdroj]

  1. 11. ledna 1940; Dornier Do 17; Longwy
  2. 12. května 1940; Junkers Ju 87; Bouillon (Belgie)
  3. 12. května 1940; Junkers Ju 87; Pouru-Saint-Remy
  4. 12. května 1940; Junkers Ju 87; Sainte-Cécile (Belgie)
  5. 13. května 1940; Messerschmitt Bf 109; severovýchodně od Stonne
  6. 15. května 1940; Henschel Hs 126; Vendresse
  7. 16. května 1940; Dornier Do 215; Rethel
  8. 18. května 1940; Heinkel He 111; Rethel
  9. 18. května 1940; Heinkel He 111; Arcis-le-Ponsart
  10. 18. května 1940; Heinkel He 111; Laon
  11. 19. května 1940; Heinkel He 111; Hesse (Moselle)
  12. 24. května 1940; Henschel Hs 126; Saint-Loup-Terrier
  13. 25. května 1940; Henschel Hs 126; Bolt-aux-Bois
  14. 26. května 1940; Heinkel He 111; Tannay
  15. 3. června 1940; Henschel Hs 126; Sommauthe
  16. 10. června 1940; Junkers Ju 88; Châtillon-sur-Bar

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Po vzniku samostatného letectva, v roce 1933, 2e Escadre de chasse
  2. Jednotka byla pokračovatelkou letky SPA 67 z doby první světové války.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Edmond Marin la Meslée na anglické Wikipedii a Edmond Marin la Meslée na francouzské Wikipedii.

  1. KETLEY, Barry. French Aces of World War 2. Oxford: Osprey Publishing, 1999. ISBN 978-1-85532-898-3. Kapitola Aces and Victories: Edmond Marin la Meslée, s. 79-80. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]