Druhý dodatek Ústavy Spojených států amerických

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Druhý dodatek americké ústavy
Listina práv USA

Druhý dodatek Ústavy Spojených států amerických (Second Amendment to the United States Constitution) zaručuje občanům právo držet a nosit zbraně a vytvářet milice. Společně s dalšími devíti dodatky je součástí Listiny práv, která vešla v platnost 15. prosince 1791.

Text[editovat | editovat zdroj]

(verze připravená Williamem Lambertem) A well regulated Militia, being necessary to the security of a free State, the right of the people to keep and bear Arms, shall not be infringed.
(verze ratifikovaná Thomasem Jeffersonem) A well regulated militia being necessary to the security of a free state, the right of the people to keep and bear arms shall not be infringed.

Do češtiny přeloženo jako:

Dobře udržované milice jsou nezbytné k zabezpečení svobodného státu, právo lidu vlastnit a nosit zbraně nebude porušeno.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Druhý dodatek je nejkratším a také nejsrozumitelnějším dodatkem ústavy Spojených států. Říká, že lidé mají právo vlastnit zbraně a vytvářet milice. Toto právo nesmí být občanům upíráno na státní ani federální úrovni. Byl sepsán, aby občané mohli za použití zbraní svrhnout vládu, která by byla tyranská, pokusila by se omezovat základní práva lidu a kterou by se nepodařilo odvolat skrze politický proces. Zbraně v rukou spořádaných občanů současně slouží jako jakási protiváha státní a federální ozbrojené moci.

Socha Minutemana, člena dobře vycvičené milice, symbol Druhého dodatku ústavy Spojených států Amerických

Význam regulovaných milicí[editovat | editovat zdroj]

Slovo regulated (regulované, řízené, udržované) v kontextu druhého dodatku znamená disciplinované a trénované. Nemá tedy nic společného s podřizováním se federálním autoritám. Raní angličtí osadníci v období před přijetím ústavy Spojených států nahlíželi na právo držet a nosit zbraně a na právo ustavovat milice jako významné k těmto účelům:[1][2][3][4][5][6][7][8]

  • oprávnění lidu ustavovat milice;
  • podílení se na ochraně práva;
  • svržení tyranské vlády;
  • odvrácení invaze;
  • potlačení povstání;
  • usnadnění přirozeného práva na sebeobranu.

Omezení práv po občanské válce[editovat | editovat zdroj]

Po americké občanské válce dostali bývalí otroci stejná práva jako bílé obyvatelstvo, která jim zaručoval 14. dodatek. Většina jižních států se jim toto právo pokusila omezit, ale protože nemohly svoje zákony napsat vyloženě rasisticky, volily různé okliky, jak toho docílit. Omezily prodej levných zbraní, které si mohli černoši dovolit, přičemž drahé, bývalé vojenské zbraně, si mohlo dovolit pouze bílé obyvatelstvo.

Související zákony[9][editovat | editovat zdroj]

Poloautomatická puška AR-15, nejpoužívanější zbraň na sport a sebeobranu v USA

Národní zbraňový zákon (National Firearms Act)[editovat | editovat zdroj]

Tento zákon, schválený 26. června 1934, měl regulovat zvláště nebezpečné zbraně v té době spojované s organizovaným zločinem, zejména plně automatické zbraně, tlumiče, ale také brokovnice a pušky s velmi krátkou hlavní. Regulace spočívá v nutnosti získat federální povolení (jehož vydání trvá až rok), zaplatit daň ve výši 200 USD za každou zbraň/tlumič (200 USD z roku 1934 dnes odpovídá přibližně 3600 USD) a následně zbraň registrovat u federálního úřadu. Na tento zákon reagoval černý trh, který bez větších problémů dokázal zásobovat zločince právě těmito zakázanými zbraněmi.[zdroj?]

Federální zbraňový zákon (Federal Firearms Act)[editovat | editovat zdroj]

Přijat 30. Června 1938. Zavedl institut Federální zbrojní licence (Federal Firearms License) a povinnost pro výrobce a prodejce zbraní si ji pořídit. Zároveň bylo zakázáno prodávat zbraně zločincům.

Zákon o kontrole zbraní (Gun Control Act)[editovat | editovat zdroj]

Tento zákon, přijatý 22. října 1968, zakazuje určitým lidem, jako například osobám odsouzeným za požívání návykových látek, za domácí násilí atp., držet a nosit zbraně.)

Zákon o ochraně vlastníků zbraní (Firearm owners protection act)[editovat | editovat zdroj]

Přijatý v roce 1986, tento zákon upravil GCA z roku 1968 pro odstranění určitých problémů zneužívaných úřady proti vlastníkům zbraní (například umožnil cestovat se zbraněmi přes státy USA, které je například zakazují). Nicméně zároveň byl uzavřen registr pro automatické zbraně, a pro civilisty v USA již není možné nabývat do vlastnictví automatické zbraně novější než z roku 1986.

Zákon o nedetekovatelných zbraních (Undetectable firearms act)[editovat | editovat zdroj]

Přijat v roce 1988, zakazuje výrobu, import a vlastnictví zbraní, ve kterých je méně než 105 gramů kovu (3,7 uncí), z důvodu jejich obtížnější detekce při kontrolách osob či zavazadel.

Zákon o školních bezzbraňových zónách (Gun-Free school zones act)[editovat | editovat zdroj]

Přijat v roce 1990,.Zakazuje vnášení zbraní do škol.

Zákon o veřejném bezpečí a ochraně rekreačního použití zbraní (Public Safety and Recreational Firearms Use Protection Act)[editovat | editovat zdroj]

Častěji znám jako Federální zákaz útočných zbraní (Federal assault weapons ban). Přijatý v Září 1994, tento zákon zakazoval prodej nových poloautomatických zbraní (pistolí, pušek a brokovnic), které používají odnímatelné zásobníky a sdílely "příliš mnoho" (kosmetických) součásti zbraní používaných ozbrojenými složkami (pistolová rukojeť, sklopná či teleskopická pažba, nástavec na bajonet, tlumič výšlehu, nástavec na granátomet atd). Dále byly zakázány nové zásobníky na více než 10 nábojů.

Tento zákon byl přijat s datem vypršení (sunset provision), z důvodu zajištění podpory v kongresu. Obnovit se ho nepodařilo a tak v roce 2004 vypršel.

Bradyho zákon o prevenci zločinu s krátkými zbraněmi (Brady Handgun Violence Prevention Act)[editovat | editovat zdroj]

Tento zákon byl přijat v Listopadu 1993. Je pojmenován po Jamesi Bradym, který byl zraněn při atentátu na Ronalda Reagana, v důsledku zranění ochrnul a nakonec na něj i zemřel (byť o mnoho let později, v roce 2014).

Tento zákon nařídil při prodeji zbraní provést prověrku nakupujícího a zároveň nařídil minimální čekací dobu 5 dní. Zároveň bylo nařízeno vytvořit systém, který by umožňoval dělat prověrky nakupujících okamžitě. Tento systém, známý jako NICS (National Instant Criminal Background Check System) (9) byl spuštěn v roce 1998 a je provozován FBI.

V současné době mají prodejci zbraní povinnost ověřit v tomto systému (telefonicky či přes internet), zda je zájemce o zbraň oprávněn ji držet (především v souladu s Gun Control act). Většina prověrek je provedena okamžitě, pokud však trvá déle než 72 hodin, je možné zbraň prodat i bez ní. Nicméně tento systém je přístupný pouze těm prodejcům, kteří mají Federální zbrojní licenci (Federal firearms license). Není tedy například možné, bez návštěvy licencovaného prodejce, provést prověrku, pokud chcete zbraň prodat soukromě.

Zákon o ochraně zákonného obchodu v oblasti zbraní (Protection of Lawful Commerce in Arms Act)[editovat | editovat zdroj]

Přijat v roce 2005, zabraňuje žalobám na výrobce či prodejce zbraní (těch s federální licencí) kvůli zločinům spáchaným jimi vyrobenými/prodanými zbraněmi.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Second Amendment to the United States Constitution na anglické Wikipedii a Gun law in the united states na anglické Wikipedii (číslo revize nebylo určeno).

  1. Hardy, p. 1237. "Early Americans wrote of the right in light of three considerations: (1) as auxiliary to a natural right of self-defense; (2) as enabling an armed people to deter undemocratic government; and (3) as enabling the people to organize a militia system."
  2. Malcolm, "That Every Man Be Armed," pp. 452, 466. "The Second Amendment reflects traditional English attitudes toward these three distinct, but intertwined, issues: the right of the individual to protect his life, the challenge to government of an armed citizenry, and the preference for a militia over a standing army. The framers' attempt to address all three in a single declarative sentence has contributed mightily to the subsequent confusion over the proper interpretation of the Second Amendment."
  3. Levy, p. 136.
  4. Merkel and Uviller, pp. 62, 179 ff, 183, 188 ff, 306. "[T]he right to bear arms was articulated as a civic right inextricably linked to the civic obligation to bear arms for the public defense."
  5. Spitzer, pp. 155–9.
  6. Dulaney, p. 2.
  7. Bogus, Carl T. (editor); Bellesiles, Michael A. (contributor)(2001). The Second Amendment in Law and History: Historians and Constitutional Scholars on the Right to Bear Arms. New Press, The, 67–69, 239–240. ISBN 1565846990. 
  8. Merkel and Uviller, pp. 62, 179 ff, 183, 188 ff, 306.
  9. National Instant Criminal Background Check System (NICS). Federal Bureau of Investigation [online].  [cit. 2017-08-04]. Dostupné online.  (en-us) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]