Drozd kvíčala
 Drozd kvíčala | |
|---|---|
.jpg) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | drozdovití (Turdidae) |
| Rod | drozd (Turdus) |
| Binomické jméno | |
| Turdus pilaris Linné, 1758 | |
 modře: výskyt pouze mimo období hnízdění, oranžově: výskyt pouze v období hnízdění, fialově: oblast trvalého výskytu (celoročně) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Drozd kvíčala (Turdus pilaris) je středně velký zpěvný pták z čeledi drozdovití. Jako méně správný a zastaralý byl používán též název kvíčala obecná. Je to společenský pták žijící v početných hejnech. Při tazích se sdružuje do ohromných, několikasetčlenných skupin, často ve společnosti drozda cvrčaly (T. iliacus).
Popis
[editovat | editovat zdroj]- Délka těla: 24–27 cm
- Rozpětí křídel: 39–43 cm
- Hmotnost: 80–140 g
Drozd kvíčala je pěvec velký asi jako kos černý, se štíhlým tělem, poměrně dlouhým ocasem a tenkým zašpičatělým zobákem. Dospělý pták má černý ocas, hnědá křídla, boky a hrdlo s černými šípovitými skvrnami, bílé břicho, šedý zátylek a hlavu s bílým pruhem nad okem. Zobák je žlutý, končetiny hnědožluté. Samec i samice jsou zbarveni stejně. Ve střední Evropě se jedná mezi drozdy o naprosto nezaměnitelný druh.
Hlas
[editovat | editovat zdroj]Často se ozývá drsným a hlasitým, v rychlém sledu křičeným „gag šak šak šak“. Zpěv je tvořen ze švitořivých, drnčivých a hvízdavých tónů.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Drozd kvíčala se vyskytuje v severní, střední a východní Evropě a v Asii od Rýnu až po severní Sibiř. Během 2. poloviny 20. století se dostal také do západní Evropy a na Britské ostrovy. Drozd kvíčala je převážně tažný druh, na zimu migruje do jižní a západní Evropy, Malé Asie a do Indie. V Evropě žije v současné době zhruba 28–48 000 000 jedinců.[2]
Výskyt v Česku
[editovat | editovat zdroj]V České republice hojně hnízdí, protahuje i migruje. Počet hnízdících párů je odhadován na 400 000–800 000, počet zimujících ptáků na jeden až dva miliony jedinců.[3] Žije v lesících, sadech, parcích a na loukách.
Hnízdění
[editovat | editovat zdroj]
Většinou hnízdí v koloniích čítajících maximálně padesát párů. Ročně mívá jednu nebo dvě snůšky po 5–6 nažloutlých vejcích o velikosti 29 × 21 mm. První snůšku klade během dubna, druhou na přelomu května a června. V rozsoše větví listnatých stromů si staví ve výšce od 4 do 7 m od země hnízdo z větviček a travin vystlané částmi rostlin. Na vejcích sedí po dobu 12–14 dní pouze samice. Samec se zapojuje až do výchovy mláďat, která opouštějí hnízdo zhruba po dvou týdnech života, ale ještě několik dnů poté jsou dokrmována.
Potrava
[editovat | editovat zdroj]Přes léto vyhledává především drobný hmyz a žížaly. V zimě, kdy je o tuto potravu nouze, se živí bobulemi. Při objevení možného zdroje potravy v zimě (spadaná jablka, bobule ptačího zobu aj.) je kvíčala poměrně agresivní vůči ptákům své velikosti, tzn. jiné drozdy a kosy nepouští ke krmení a naopak je pronásleduje a zahání.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Fieldfare na anglické Wikipedii a Kwiczoł na polské Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2008-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-11.
- ↑ Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Bezzel, E. (2007): Ptáci. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu drozd kvíčala na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo drozd kvíčala ve Wikislovníku- Galerie drozd kvíčala na Wikimedia Commons
- Biolib
