Didymoteicho

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Didymoteicho
Διδυμότειχο
Pohled na město s Bajezidovou mešitou vpravo uprostřed
Pohled na město s Bajezidovou mešitou vpravo uprostřed
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 31 m n. m.
Stát ŘeckoŘecko Řecko
kraj Východní Makedonie a Thrákie
Didymoteicho
Didymoteicho
Poloha města na mapě Řecka
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 9 367 (2011)
Etnické složení Řekové, Turci, Pomaci
Náboženské složení pravoslaví, islám
Správa
Oficiální web www.didymoteicho.gr
PSČ 683 00
Označení vozidel OP
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Didymoteicho (řecky Διδυμότειχο, turecky Dimetoka, bulharsky ДимотикаDimotika) je město ležící v severovýchodním Řecku, v Dolnothrácké nížině na břehu řeky Marici na hranici s Tureckem.

Správou město spadá do řeckého kraje Východní Makedonie a Thrákie a má necelých 10 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První osídlení je zaznamenáno z neolitu, jak dokládají archeologické nálezy. Ty potvrzují rovněž prosperující antickou osadu, která je prokazatelně nepřetržitě obývána od byzantské éry. V roce 813 se stala součástí první bulharské říše poté, co ji dobyl chán Krum. Později si město podrobila znovu Byzantská říše a narodili se tu byzantští císaři Basileios II. a Jan III.. Počátkem 13. století se města zmocnili na čtvrté křížové výpravě křižáci. Záhy poté ho v roce 1207 dobyl car Kalojan a připojil na více než půl století k druhé bulharské říši. Pak se vláda nad městem navrátila Byzantské říší. V roce 1322 se tu narodil císař Jan V. O osm let později, během byzantské občanské války, si město zvolil za sídlo Jan VI..

Město padlo trvale do osmanského panství v roce 1361 a záhy se stalo sídlem osmanských sultánů namísto asijské Bursy, ovšem nedlouho poté v roce 1366 přesídlili do Drinolpole. V té době bylo Didymoteicho po Cařihradu druhé největší město v Thrákii. Když byl v únoru 1713 zatčen na svém útěku od bitvy u Poltavy švédský král Karel XII., byl ve městě držen v domácím vězení sultánem Ahmedem III. až do listopadu.

Během první balkánské války obsadila Didymoteicho bulharská armáda, která v bezprostředně následující druhé balkánské válce ustoupila před tureckými vojsky. Město zůstalo turecké až do roku 1915, kdy ho Osmanská říše postoupila Bulharsku včetně okolí jako kompenzaci před vstupem Bulharska do války na straně Centrálních mocností. Roku 1919 připadlo podle smlouvy z Neuilly Řecku. Muslimské obyvatelstvo západní Thrákie bylo smlouvou z Lausanne vyňato z výměny obyvatelstva mezi Řeckem a Tureckem, ta ovšem změnila zdejší demografické složení, protože se do města přistěhovali řečtí utečenci především z Malé Asie a východní Thrákie. Na druhé straně bylo ze Západní Thrákie vystěhováno 53 tisíc Bulharů.[1] Za druhé světové války Bulharsko město znovu obsadilo a tehdy (1943) byla vyhubena místní židovská minorita transportem do koncentračních táborů. Od roku 1944 je Didymoteicho trvale součástí Řecka.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Hlavním zdrojem příjmu většiny obyvatel je zemědělství a navazující potravinářský průmysl, a to především pěstování a zpracování bavlny a kukuřice a také provoz mlékáren. Prosperujícím službám významně napomáhá silná koncentrace armády u hranic s Tureckem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Didymoticho na německé Wikipedii a Димотика na bulharské Wikipedii.

  1. KONTOGIORGI, Elisabeth. Population Exchange in Greek Macedonia. The Rural Settlement of Refugees 1922–1930.. Oxford: Clarendon Press, 2006. ISBN 0-19-927896-2. S. 229. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]