Dům Černý orel
| Dům Černý orel /původně Zum Swarzen Adler/ | |
|---|---|
.jpg) Stav v květnu 2021 | |
| Účel stavby | |
městský dům | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko fasáda klasicistní |
| Výstavba | 1705[1] |
| Přestavba | po požáru 1759[1] |
| Další majitelé | 1759 Ignaz Götz (ranhojič) 1803 Michal Strunz[2] 1828 Josef Glaser[2] |
| Současný majitel | SVJ[3][4] |
| Poloha | |
| Adresa | Karlovy Vary,  Česko |
| Ulice | Tržiště 27/5 |
| Souřadnice | 50°13′25,59″ s. š., 12°53′1,94″ v. d. |
  Dům Černý orel, Karlovy Vary Dům Černý orel, Karlovy Vary, Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 10839/4-5032 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dům Černý orel, původně dům Zum Swarzen Adler, případně Schwarzer Adler, stojí v centru lázeňské části Karlových Varů v městské památkové zóně v ulici Tržiště č. 27/5. První zmínka o něm je z roku 1705.
Byl prohlášen kulturní památkou, památkově chráněn je od 21. srpna 1995, rejstř. č. ÚSKP 10839/4-5032.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Dům pochází z období prvního většího stavebního rozmachu města na levém břehu řeky Teplé. Byl postaven v roce 1705. Dnešní jeho podoba je z období po velkém požáru města roku 1759, kdy dům obnovil karlovarský ranhojič Ignaz Götz.[1][2][5]
V roce 1803 dům patřil Michalu Strunzovi a roce 1828 Josefu Glaserovi, který zde zřídil pekárnu a prodej pečiva.[2]
Ze současnosti
[editovat | editovat zdroj]Roku 1995 byl dům prohlášen kulturní památkou. V současnosti (květen 2021) je evidován jako bytový dům v majetku společenství vlastníků.[3][4]
Přízemí je využíváno jako restaurace, vrchní část je obytná.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Řadový dvoupatrový barokní dům s klasicistní fasádou se nachází v ulici Tržiště č. 27/5. Stojí v místech, kde již končilo historické Tržiště a stávala Špitálská brána.[1]
Objekt byl postaven na lichoběžníkovém půdorysu s asymetricky umístěným vstupem. Fasáda je čtyřosá, okna jsou rámována jednoduchými štukovými paspartami. Korunní římsa má původní dřevěnou profilaci. V postranních osách oken jsou dva menší vikýře, uprostřed je jeden větší. Podle síly zdiva je dům zděný, v patrech je možnost obezděné hrázděné konstrukce.[1][2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e ZEMAN, Lubomír. Karlovy Vary – Architektura baroka a klasicismu. Karlovy Vary: Klub Za krásné Karlovarsko ve spolupráci s Karlovarským krajem v knižnici EGERIA v edici Dějiny, památky, příroda a regionální vlastivěda česko-německého pohraničí, 2006. 127 s. ISBN 978-80-254-2815-3. Kapitola Katalog zachovaných památek období baroka a klasicismu v Karlových Varech, s. 97.
- ↑ a b c d e f g Městský dům Černý orel [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2021-05-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-05-12 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 27. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-05-12].
- ↑ ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Dům Černý orel, s. 53.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ZEMAN, Lubomír. Karlovy Vary – architektura baroka a klasicismu 1650–1850. Karlovy Vary: Klub Za krásné Karlovarsko ve spolupráci s Karlovarským krajem v knižnici EGERIA, 2006. 127 s. ISBN 978-80-254-2815-3. Kapitola Dům Černý orel, s. 97.
- ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Dům Černý orel, s. 53.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu dům Černý orel na Wikimedia Commons
