Přeskočit na obsah

Chorvatsko-bosňácká válka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chorvatsko-bosňácká válka
konflikt: Válka v Jugoslávii, Válka v Bosně a Hercegovině
Ve směru hodinových ručiček zprava nahoře: pozůstatky Starého Mostu v Mostaru, nahrazený lanovým mostem; francouzský dělostřelecký oddíl IFOR na hlídce poblíž Mostaru; chorvatský válečný památník ve Vitezu; památník bosenské války ve Starém Vitezu; pohled na Novi Travnik během války
Ve směru hodinových ručiček zprava nahoře: pozůstatky Starého Mostu v Mostaru, nahrazený lanovým mostem; francouzský dělostřelecký oddíl IFOR na hlídce poblíž Mostaru; chorvatský válečný památník ve Vitezu; památník bosenské války ve Starém Vitezu; pohled na Novi Travnik během války

Trvání18. října 1992 – 23. února 1994
(1 rok, 4 měsíce a 5 dnů)
MístoBosna a Hercegovina, zejména střední Bosna a podél řeky Neretva.
VýsledekWashingtonská dohoda
Změny územíVytvoření Federace Bosny a Hercegoviny. V době Washingtonské dohody představovalo území ovládané HVO 13 % Bosny a Hercegoviny. 21 % kontrolovala ARBiH.
Strany
Croatian Republic of Herzeg-Bosnia Herzeg-Bosna
Podpora:
Chorvatsko Chorvatsko
Bosnia and Herzegovina (1992–1998) Bosna a Hercegovina
Podpora:
Bosenští mudžáhedíni[1]
Chorvatské obranné síly (do r. 1993)
Velitelé
Croatian Republic of Herzeg-Bosnia Mate Boban[pozn. 1]
Croatian Republic of Herzeg-Bosnia Krešimir Zubak[pozn. 2]
Croatian Republic of Herzeg-Bosnia Bruno Stojić
Croatian Republic of Herzeg-Bosnia Milivoj Petković
Croatian Republic of Herzeg-Bosnia Slobodan Praljak
Croatian Republic of Herzeg-Bosnia Ante Roso
Croatian Republic of Herzeg-Bosnia Valentin Ćorić
Chorvatsko Franjo Tuđman
Chorvatsko Gojko Šušak
Chorvatsko Janko Bobetko
Bosnia and Herzegovina (1992–1998) Alija Izetbegović
Bosnia and Herzegovina (1992–1998) Sefer Halilović
Bosnia and Herzegovina (1992–1998) Rasim Delić
Bosnia and Herzegovina (1992–1998) Enver Hadžihasanović
Bosnia and Herzegovina (1992–1998) Arif Pašalić
Bosnia and Herzegovina (1992–1998) Mehmed Alagić
Blaž Kraljević ()
Síla
40 000–50 000 (1993)[2] 100 000–120 000 (1993)[3]

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chorvatsko-bosňácká válka byl konflikt mezi Republikou Bosna a Hercegovina a Chorvatskou republikou Herceg-Bosna, podporovanou Chorvatskem. Konflikt trval od 18. října 1992 do 23. února 1994.[4] Bývá označován jako „válka ve válce“, protože byl součástí větší bosenské války. Na počátku spolu Armáda Republiky Bosna a Hercegovina a Chorvatská rada obrany (HVO) bojovaly v alianci proti Jugoslávské lidové armádě (JNA) a Armádě Republiky srbské (VRS). Do konce roku 1992 však napětí mezi Bosňáky a bosenskými Chorvaty vzrostlo. K prvním ozbrojeným incidentům mezi nimi došlo v říjnu 1992 ve střední Bosně. Vojenská aliance pokračovala až do začátku roku 1993, kdy se většinou rozpadla a oba bývalí spojenci se zapojili do otevřeného konfliktu.

Chorvatsko-bosňácká válka eskalovala ve střední Bosně a brzy se rozšířila do Hercegoviny, přičemž většina bojů se odehrávala v těchto dvou oblastech. Válka se obecně skládala ze sporadických konfliktů s četnými krátkými příměřími. Mezi Bosňáky a Chorvaty se však nejednalo o totální válku a v jiných regionech zůstali spojenci – především v Bihaći, Sarajevu a Tešanji. Během války navrhlo mezinárodní společenství několik mírových plánů, ale každý z nich selhal. 23. února 1994 bylo dohodnuto trvalé příměří a 18. března 1994 byla ve Washingtonu podepsána dohoda o ukončení nepřátelských akcí, do té doby měla Chorvatská rada obrany značné územní ztráty. Dohoda vedla k založení Federace Bosny a Hercegoviny a obnovení společných operací proti srbským silám, což pomohlo změnit vojenskou rovnováhu a ukončit bosenskou válku.

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsoudil 17 bosenských Chorvatů, šest z nich za účast s chorvatským prezidentem Franjo Tuđmanem a dalšími nejvyššími chorvatskými představiteli ve společném zločinném podniku, který se snažil anektovat nebo kontrolovat většinu chorvatských částí Bosny a Hercegoviny a etnicky je vyčistit od Bosňáků.[5] Dva bosenští představitelé byli rovněž odsouzeni za válečné zločiny spáchané během konfliktu. ICTY rozhodl, že Chorvatsko má celkovou kontrolu nad Chorvatskou radou obrany a že chorvatská armáda vstoupila do Bosny, čímž se konflikt stal mezinárodním.[6]

  1. do 8. února 1994
  2. po 8. únoru 1994
  1. ICTY: Hadžihasanović & Kubura Case Information Sheet
  2. CIA 1993, s. 28.
  3. CIA 1993, s. 25.
  4. Bosnian War European history [1992–1995] [online]. [cit. 2021-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 November 2021. (anglicky) 
  5. Statement of the Office of the Prosecutor in relation to the judgement in the case Prosecutor vs. Jadranko Prlić et al. | International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia [online]. [cit. 2021-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-11. 
  6. ICTY. JUDGEMENT, Prosecutor vs. Kordic and Cerkez, p. 5, 39 [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-01.