Cenzura v Ruské federaci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Cenzura v Rusku)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Cenzura v Ruské federaci se zaměřuje na kontrolu oficiálního ruského výkladu historických událostí, na potírání opozičních skupin[1] a na informační válku se Západem.[2] Od roku 2011 se postupně v Rusku omezuje svoboda slova a potlačuje opozice, k čemuž jsou zneužívány nové zákony o extremismu.[3] Úřady se snaží agresivně zakročit proti extremismu na webu, jako jsou například materiály s rasovou nenávistí. Podle kritiků ale postupují úřady příliš horlivě a potírají i legitimní politické projevy, které jsou chráněny ruskou ústavou.[4]

Média[editovat | editovat zdroj]

Tisk[editovat | editovat zdroj]

V Rusku je tlak na opoziční média kvůli jejich liberálním postojům a neutralitě. Opoziční deník Novaja gazeta fungující od roku 1993 se stal terčem mnoha útoků mocných podnikatelů nebo politiků. Do redakce byly doručeny například ovce nebo uříznutá prasečí hlava. V roce 2000 došlo k několika vraždám redaktorů, zabity byly například kritička Kremlu Anna Politkovská nebo novinářka a obhájkyně lidských práv Natalja Estěmirovová.[5]

Internet[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Cenzura internetu v Rusku.

Na internetu je cenzura řízena od 1. listopadu 2012, a to agenturou Roskomnadzor.[6] V hledáčku cenzora jsou například sociální sítě typu VKontakte.ru[7] nebo Facebook,[8] vyhledávač Google[9] stránky stovek bloggerů a další desítky tisíc stránek, které musely přistoupit na cenzurování obsahu a nebo byly zablokovány.[10] Například v Rusku stále oblíbenější služba Telegram četným pokusům o blokování odolává (2018).[11] Kvůli snaze kontrolovat veškerý informační tok na internetu a řídit jeho cenzuru plánuje Rusko vytvořit autonomní internet nezávislý na zahraničí. Bude tak moci cenzurovat domácí i zahraniční servery.[12] Přístup na veřejnou wifi například v kavárně lze získat pouze po prokázání totožnosti.[6]

Pronásledování opozice[editovat | editovat zdroj]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Opozice v Ruské federaci.

Za blogy s protivládními postoji hrozí v Rusku až 8 let vězení.[6] Podle ruského centra Sova bylo v roce 2010 v Rusku za extremismus odsouzeno 30 uživatelů sociálních sítí a do roku 2015 se číslo zvedlo na 216. Za příspěvky na internetu bylo odsouzeno v období od října 2015 do února 2017 94 lidí.[3]

Homosexualita[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích LGBT práva v Rusku a Ruský zákon proti LGBT propagandě.

Veškeré projevy homosexuality na veřejnosti nebo jakákoliv propagace či osvěta jsou v Rusku zakázány a stíhány na základě Zákona o zákazu propagace netradičních sexuálních vztahů z roku 2013.[13]

Na jaře 2017 začalo v Čečensku podle serveru Novaja gazeta pronásledování homosexuálů úřady i příbuznými. Předcházela tomu neúspěšná žádost ruské GayRussia.ru o povolení gay průvodů ve čtyřech severokavkazských městech. Čečensko a celý region Severního Kavkazu je většinově islámský a ve společnosti převažuje silně tradiční pojetí rodiny. Běžné jsou vraždy homosexuálů ze cti. Podle Chedy Saratové, členky Výboru pro rozvoj občanské společnosti a lidských práv při vládě Čečenské republiky, „je homosexualita zlo, se kterým bude bojovat přece každý“.[13]

Vladimir Putin a jeho časté oficiální vystupování jako vůdce Kremlu při mužných aktivitách bylo často v 10. letech 21. století karikováno. Karikaturisté mu například přidali bohaté nalíčení make-upem a podklad barevné duhy a tento obrázek byl mnohokrát upravován různými autory. V květnu 2016 se pak ve Tveru konal soud s aktivistou Aleksandrem Cvetkovem, obviněným, že podněcoval k projevům nenávisti tím, že dal tuto karikaturu na sociální síť VKontakte. Podle ruských úřadů vytváří tato karikatura typickou představu homosexuála v ruské společnosti. Soud označil aktivistu za duševně narušeného a nařídil mu psychiatrickou léčbu. Rok nato v dubnu přihlédlo ministerstvo spravedlnosti k tomuto případu a zařadilo karikaturu na seznam zakázaných extremistických materiálů, jelikož naznačuje „nestandardní sexuální orientaci ruského prezidenta“. Za zveřejnění karikatury tak hrozí až 5 let vězení.[4]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 2017 ruský nejvyšší soud vyhověl návrhu ministerstva spravedlnosti a zakázal svědky Jehovovy jakožto extremistickou organizaci. Rozsudek nařídil s okamžitou platností uzavřít všech 395 regionálních poboček společnosti v Rusku s tím, že majetek propadá státu.[14]

Informační válka se Západem[editovat | editovat zdroj]

V 10. letech 21. století probíhá kybernetická válka mezi Ruskem a Západem. V rámci toho Rusko přijalo v prosinci 2018 zákon, který nakazuje zajistit autonomní funkci ruského internetu. Účelem je ochránit ruský internet před situací, kdy by se zahraniční mocnosti rozhodly Rusko odstřihnout. Zároveň má Rusko v plánu v rámci tohoto zákona dostat pod kontrolu ruský internet a řídit tak přístup k zahraničním i domácím webům.[12]

Válka s Ukrajinou[editovat | editovat zdroj]

Po zahájení ruského útoku proti Ukrajině v únoru 2022 bylo Roskomnadzorem zakázáno ruským médiím užívat slova „útok“, „invaze“ nebo „vyhlášení války“ a povoleno pouze použití pojmenování „speciální vojenská operace“.[15]

1. března 2022 Roskomnadzor zablokoval webové stránky televizní stanice Dožď a rádia Echo Moskvy kvůli jejich informování o válce.[16] Obě stanice následně 3. března zcela ukončily svá vysílání.

4. března byly v Rusku zablokovány mikroblog Twitter[17] a sociální síť Facebook pod záminkou „diskriminace ruských médií“ a později byla blokace rozšířena i na síť Instagram, s odůvodněním, že publikuje „výzvy k násilí proti ruským vojákům“.[18]

Dne 5. dubna 2022 Roskomnadzor nařídil pod hrozbou pokuty Wikipedii, aby odstranila podle něj nepřesné informace o ruské invazi na Ukrajinu a o tamním chování ruské armády. Wikipedie informace podle Roskomnadzoru „interpretuje protirusky“, a její obsah je tak v Rusku nelegální. Úřad už dříve pohrozil, že ruskojazyčnou verzi Wikipedie zablokuje, provozovatelé však dosud na jeho žádosti o vymazání obsahu nereagovali. Majiteli internetového zdroje, který na žádost Roskomnadzoru odmítne vymazat „nelegální informace“, hrozí pokuta až čtyři miliony rublů (jeden milion Kč).[19]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČTK. Vedomosti: Interpretace ruských dějin slouží k postihu opozice. ceskenoviny.cz [online]. 2018-05-10 [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  2. VLACH, Tomáš. Rusko přijímá zákony proti ‚fake news‘. Na zprávy dohlédne cenzurní úrad. Lidovky.cz [online]. 2019-03-09 [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  3. a b redakce; ČTK. Cenzura v Rusku je nejhorší od rozpadu SSSR, tvrdí ochránci lidských práv. eurozpravy.cz [online]. 2017-07-18 [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. ISSN 2336-257X. 
  4. a b FAJNOR, Jakub. Za ‚homosexuálního‘ Putina s make-upem 5 let vězení? Rusko zakázalo karikatury prezidenta. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2017-04-06 [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  5. LOUDOVÁ, Barbora; VŘEŠŤÁLOVÁ, Dominika. Ruský internet: cenzura, tvrdé tresty za blogování a veřejná Wi-Fi jen s pasem. ct24.cz [online]. 2019-03-10 [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. 
  6. a b c JANŮ, Stanislav. Ruský internet: cenzura, tvrdé tresty za blogování a veřejná Wi-Fi jen s pasem. e15.cz [online]. 2016-06-30 [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. 
  7. SOUŠKOVÁ, Tereza. Jak funguje cenzura v Rusku aneb O vyhánění mladých podnikatelů. forum24.cz [online]. 2017-07-03 [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. 
  8. VŠETEČKA, Roman; ČTK. Ruský kontrolní úřad v ráži. Znovu varuje Facebook, že ho zakáže. Technet.cz [online]. 2018-04-18 [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. 
  9. redakce; ČTK. Google v Rusku přistoupil na cenzuru. Každý den dostává čerstvý seznam zakázaných stránek. eurozpravy.cz [online]. 2019-02-07 [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. ISSN 2336-257X. 
  10. ČTK. Ruská cenzura blokuje 45 tisíc webů. Zavřela stránky 317 blogerů. iHNED.cz [online]. 2014-12-23 [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  11. redakce; ČTK. Ruská cenzura se snaží blokovat vzpurnou sociální síť Telegram. Marně. novinky.cz [online]. 2018-04-19 [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. 
  12. a b redakce. Rusko se načas odpojí od internetu. Kvůli kybernetické válce a cenzuře. novinky.cz [online]. 2019-02-11 [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. 
  13. a b SOUŠKOVÁ, Tereza. Masové zatýkání. Jak je důležité nebýt v Rusku gay. Forum24.cz [online]. 2017-04-11 [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. 
  14. ČTK. Rusko zakázalo Svědky Jehovovy. Soud je označil za extremisty. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2017-04-20 [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  15. PERGLER, Tomáš. Válku jako slovo škrtli. Na pád rublu je však cenzura Kremlu krátká. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-03-01 [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  16. Russia Blocks 2 Independent Media Sites Over War Coverage. The Moscow Times. 2022-03-01. Dostupné online [cit. 2022-03-09]. (anglicky) 
  17. SGANGA, Nicole. Russia blocks Facebook and Twitter access. CBS News [online]. CBS, 2022-03-04 [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ROBINSON, Olga. War in Ukraine: Instagram banned in Russia over 'calls to violence'. BBC News [online]. BBC, 2022-03-12 [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ČTK. Moskva hrozí Wikipedii pokutou a žádá odstranění informací o ruské invazi na Ukrajinu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-04-05 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]