Cædwalla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cædwalla
král Wessexu
Doba vlády 685/686688
Úplné jméno Cædwalla z Wessexu
Narození asi 659
Wessex
Úmrtí 20. duben 689 Řím
Řím
Pohřben Bazilika svatého Petra a Řím
Předchůdce Centwine
Nástupce Ine
Rod Wessex
Otec nedoloženo
Matka nedoloženo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cædwalla (výslovnost ˈkædˌwɔːlə; narozen asi 659, zemřel 20. dubna 689) byl  anglosaským králem Wessexu z rodu Cerdikovců přibližně od roku 685 do doby, než v roce 688 abdikoval. Jeho jméno je odvozeno od velšského jména Cadwallon. Jako mladík byl vyhoštěn z Wessexu a během tohoto období vytvořil svou vojenskou družinu a zaútočil na království Sussex (kryje se zhruba se současným hrabstvím Sussex) a zabil jejich krále Æthelwealha. Cædwalla však nedokázal území Sussexu udržet a byl vyhnán Æthelwealhovými družiníky. V roce 685 nebo 686 se stal králem Wessexu. Možná byl v této době zaměstnán potlačováním konkurenčních dynastií, protože jeden raný zdroj zaznamenává, že Wessex byl ovládán „podkráli“ až do vlády krále Cædwally.

Po svém nástupu na trůn se Cædwalla vrátil do Sussexu a znovu ho dobyl. Dobyl také ostrov Wight, zapojil se do genocidy, vyhladil zdejší vládnoucí dynastii a přinutil obyvatelstvo ostrova mečem, aby se vzdalo své pohanské víry a přijalo křesťanství.[1] Získal kontrolu nad oblastí současného hrabství Surrey a nad královstvím Kent. V roce 686 instaloval svého bratra Mula coby krále Kentu. Mul o rok později uhořel při vzpouře svých poddaných a Cædwalla se vrátil a možná vládnul Kentu po nějakou dobu osobně.

Cædwalla byl zraněn během dobytí ostrova Wight a možná z tohoto důvodu v roce 688 abdikoval, aby se nechal v Římě pokřtít. Do Říma dorazil v dubnu 689 a byl pokřtěn papežem Sergiem I. v sobotu před Velikonocemi. Zemřel o deset dní později 20. dubna 689. Jeho nástupcem na trůnu Wessexu se stal král Ine.[pozn. 1]

Historické prameny[editovat | editovat zdroj]

Hlavním zdrojem pro události v království Západních Sasů je Historia ecclesiastica gentis Anglorum (Církevní dějiny národa Anglů), kterou napsal asi roku 731 northumbrijský mnich a kronikář Beda Ctihodný. Beda získal spoustu informací o Cædwallovi od winchesterského biskupa Daniela. Bedův zájem spočíval primárně v christianizaci Západních Sasů, ale když vypráví historii církve, zabývá se významně i historií na Západních Sasů a Cædwallou.[2] Soudobý hagiografický text Život sv. Wilfrida sepsaný blíže téměř neznámým Štěpánem z Riponu také zmiňuje Cædwallu.[3] Dalším užitečným zdrojem je Anglosaská kronika, soubor análů shromážděných ve Wessexu na konci 9. století pravděpodobně na příkaz krále Alfreda Velikého. K Anglosaské kronice je připojen seznam králů a dob jejich vlády, známý jako Západosaský genealogický královský seznam.[2] Existuje také šest dochovaných listin, i když některé mají pochybnou pravost. Tyto listiny byly dokumenty vypracovanými, když králové věnovali půdu svým přívržencům nebo církvi. Poskytují jedny z nejstarších listinných pramenů v Anglii.[4]

Západosaské teritorium v 90. letech 7. století[editovat | editovat zdroj]

Ke konci 7. století zabírali Západní Sasové západní část jižní Anglie, ačkoli přesné hranice jsou těžko definovatelné.[5] Na západ od nich rozkládalo domorodé keltské království Dumnonia (na území současných hrabství Devon a Cornwall). Na sever od nich byla Mercie, jejíž král Wulfhere během své vlády v jižní Anglii dominoval. V roce 674 po něm nastoupil jeho bratr Æthelred, který byl podél hranice s Wessexem méně vojensky aktivní než Wulfhere. Přesto Západní Sasové nezískali zpět územní zisky, kterých dosáhl Wulfhere.[6] Na jihovýchodě bylo království Sussex (nynější hrabství Sussex) a na východě byli Východní Sasové, kteří ovládali Londýn.[7]

Ne všechna místa zmiňovaná v Anglosaské kronice lze identifikovat, ale je zřejmé, že Západní Sasové bojovali na severu současného hrabství Somerset, na jihu současného hrabství Gloucestershire a na severu současného hrabství Wiltshire, a to jak proti britským Keltům, tak i proti mercijským protivníkům. Směrem na západ a na jih je důkazem rozsahu západosaského vlivu skutečnost, že král Cenwalh, který vládl v letech 642673, je zmíněn jako první saský patron opatství v Sherborne (hrabství Dorset); podobně je král Centwine (676–685) prvním saským patronem opatství v Glastonbury (hrabství Somerset). Nepochybně se tyto kláštery v té době nacházely na území Wessexu. Na západě v Devonu bylo město Exeter pod západosaskou kontrolou od roku 680, protože pozdější  mohučský arcibiskup Bonifác se tam vzdělával zhruba v té době.[5]

Cædwallův původ[editovat | editovat zdroj]

Beda Ctihodný tvrdí, že Cædwalla byl „odvážný mladý muž královského rodu Gewissæ“, a udává jeho věk asi třicet let v době jeho smrti v roce 689. Z toho se odvozuje rok Cædwallova narození: asi rok 659.[8] Jméno kmene „Gewisové“ používá Beda Ctihodný jako ekvivalent k termínu „Západní Sasové“: genealogie Západních Sasů sledují předky zpátky až k údajnému eponymnímu předku jménem „Gewis“.[9] Podle Anglosaské kroniky měl být Cædwalla synem Coenberhta („krále na území Západních Sasů“), a byl tedy jako potomek krále Ceawlina i potomkem krále Cerdika, jenž měl jako první Gewis přistát v Anglii.[10][11] Zdá se však, že mnoho problémů a rozporů v Západosaském genealogickém královském seznamu je částečně způsobeno snahou pozdějších jeho opisovačů prokázat, že každý král na seznamu byl potomkem krále Cerdika; s Cædwallovým rodokmenem je tedy potřeba zacházet opatrně.[12] Jeho jméno je anglicizovaná forma keltobritského jména „Cadwallon“, což může naznačovat jeho keltské (brythonské) předky.[13]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Data, osobní vazby a události z období raných králů Wessexu až po krále Egberta jsou nejisté a mnohdy předmětem diskuze mezi historiky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cædwalla of Wessex na anglické Wikipedii.

  1. Bloxham 2010, pp. 267–268.
  2. a b Yorke 1990, pp. 128–130.
  3. "Stephen of Ripon" in Encyclopaedia of Anglo-Saxon England.
  4. Anglo-Saxons.net [online]. [cit. 2007-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Blíže k diskuzi o západosaské expanzi v 7. století viz Yorke 1990, pp. 135–138.
  6. Kirby 1992, pp. 115–116.
  7. Obecná topografie jednotlivých království v 7. století je uvedena ve formě mapy v Hunter Blair 1966, p. 209.
  8. Bede, Ecclesiastical History, Book V, Ch. 7, from Sherley-Price's translation, p. 275.
  9. Kirby 1992, pp. 48, 223.
  10. Swanton 1996, p. 38.
  11. Yorke 1990, p. 133.
  12. Yorke 1990, pp. 130–131.
  13. Yorke 1990, pp. 138–139.

Použitá literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BLOXHAM, Donald. The Oxford Handbook of Genocide Studies. London: Oxford University Press, 2010. ISBN 0-19-923211-3. (anglicky) 
  • CAMPBELL, James; YES, Eric; WORMALD, Patrick. The Anglo-Saxons. London: Penguin, 1991. ISBN 0-14-014395-5. (anglicky) 
  • HUNTER BLAIR, Peter. Roman Britain and Early England: 55 B.C. – A.D. 871. New York: Norton, 1966. ISBN 0-393-00361-2. (anglicky) 
  • KIRBY, D. P. The Earliest English Kings. London: Routledge, 1992. ISBN 0-415-09086-5. (anglicky) 
  • LAPIDGE, Michael. The Blackwell Encyclopedia of Anglo-Saxon England. Oxford: Blackwell, 1999. ISBN 0-631-22492-0. (anglicky) 
  • STENTON, Frank M. Anglo-Saxon England. Oxford: Clarendon Press, 1971. ISBN 0-19-821716-1. (anglicky) 
  • YORKE, Barbara. Kings and Kingdoms of Early Anglo-Saxon England. London: Seaby, 1990. ISBN 1-85264-027-8. (anglicky) 
Král Wessexu
Předchůdce:
Centwine
685/686688
Cædwalla
Nástupce:
Ine