Cuthred

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cuthred
král Wessexu
Doba vlády 740756
Úplné jméno Cuthred z Wessexu
Narození ?
Wessex
Úmrtí 756
Předchůdce Æthelheard
Nástupce Sigeberht
Rod Cerdikovci
Otec nedoloženo
Matka nedoloženo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cuthred, též Cuþræd (narozen ?, zemřel roku 756) byl anglosaský král Wessexu od roku 740[1] (od roku 739 dle anglického kronikáře Symeona z Durhamu, respektive od roku 741 dle jiného anglického kronikáře, Jana z Worcesteru, oba psali v 1. polovině 12. století). Stejně jako jeho předchůdce král Æthelheard (možná jeho bratr nebo jiný příbuzný), nepocházel Cuthred z pokrevní linie královského rodu Cerdikovců. Vládl až do své smrti roku 756.[pozn. 1]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Cuthredovy rodiče neznáme.[2] Jeho předchůdce král Æthelheard je v Anglosaské kronice běžně označován jako jeho příbuzný,[3] zatímco Symeon z Durhamu ho pokládá za bratra.[4] Oba byli pravděpodobně velmi úzce příbuzní a není vyloučeno, že byli otec a syn. Cuthredův nástupce Sigeberht byl možná jeho synem.

Cuthred se poprvé objevuje v listině svého předchůdce krále Æthelhearda v roce 739.[5] Cuthredův podpis je hned za Æthelheardovým a před „signem“ královny Frithugythy, Æthelheardovy manželky. Toto prominentní postavení na listině je zjevně výrazem jeho nominace coby Æthelheardova nástupce. Král Æthelheard zemřel kolem roku 740 a jeho příbuzný[3] Cuthred se opravdu jeho nástupcem stal.[1]

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Anglie přibližně v Cuthredově době

Cuthred zdědil království Wessex v době jeho úpadku,[6] kdy naopak soupeřící království Mercie bylo na vrcholu moci. Obě království spolu často bojovala během prvních tří let Cuthredovy vlády. Zdá se ale, že Cuthred byl vazalem mercijského krále Æthelbalda. Rozsah mercijské nadvlády je však nejasný. Kupříkladu není známo, zda král Æthelbald přiměl Cuthreda jako svého vazala k vojenskému tažení proti Velšanům[7][8] nebo zda byla vytvořena aliance. Pokud to byla aliance, dlouho nevydržela.[8] V každém případě král Æthelbald roku 744 potvrdil Cuthredovu listinu o prodeji půdy v současném hrabství Somerset (nominálně v království Wessex) glastonburskému opatství. Když král Cuthred obnovil roku 745 stará privilegia opatství, byl potřeba Æthelbaldův souhlas.[9]

Zdá se, že od roku 749 získal Wessex vůči Mercii rozsáhlou autonomii, neboť král Cuthred vydává listiny, které král Æthelbald již neautorizoval.[10] V této době se současná hrabství Somerset a Wiltshire vrátila pod kontrolu Wessexu.[11]

Období Cuthredovy vlády bylo neklidné, protože království Wessex bylo otřesené vnitřními konflikty, včetně dvou neúspěšných povstání v letech 748 a 750. V roce 748 se Cuthredův syn ætheling Cynric pokoušel sesadit svého otce, ale byl zabit.[12][13] Podle Anglosaské kroniky to měl být král Æthelbald, kdo podněcoval Cynrika, aby se vzbouřil.[8]

Kolem roku 750 se král Cuthred vzbouřil proti králi Æthelbaldovi, jehož spojencem byl král Piktů Óengus I.[14] Proběhlo několik bitev.[3] V roce 750 vedl hrabě Æthelhun nakonec nezdařenou vzpouru. Povstání bylo zpočátku úspěšné, dokud nebyl Æthelhun vážně zraněn.[15][16]

Naopak Cuthred spolu s nyní loajálním Æthelhunem vedl v roce 752 nové povstání proti králi Æthelbaldovi, tentokrát úspěšné,[17] které zajistilo Wessexu nezávislost na Mercii po zbytek jeho vlády.[8][12][18] V roce 753 je zmiňována Cuthredova výprava proti Cornwallanům ("Západní Wales"), jejíž výsledek není známý.[19]

Po Cuthredově úmrtí ho na trůnu vystřídal jeho příbuzný[2] Sigeberht.[1] Svému nástupci zanechal Cuthred království Wessex silnější a nezávislejší.[15][18]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Data, osobní vazby a události z období raných králů Wessexu až po krále Egberta jsou nejisté a mnohdy předmětem diskuze mezi historiky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Cuthred of Wessex na anglické Wikipedii a Cuthred (Wessex) na německé Wikipedii.

  1. a b c Simon Keynes: Kings of the West Saxons. In: Lapidge et al. (Hrsg.): The Blackwell Encyclopaedia of Anglo-Saxon England. Wiley-Blackwell, Oxford u. a. 2001, ISBN 978-0-6312-2492-1, S. 511–514.
  2. a b zápis v Anglosaské kronice k roku 495
  3. a b c zápis v Anglosaské kronice k roku 740
  4. Symeon z Durhamu: De Gestis Regum Anglorum / Historia regum Anglorum et Dacorum k roku 739
  5. Charta S255
  6. Susan E. Kelly: Charters of Malmesbury Abbey, Oxford University Press, 2006, ISBN 978-0197263174, s. 11.
  7. zápis v Anglosaské kronice k roku 743
  8. a b c d Sharon Turner, The history of the Anglo-Saxons from the earliest period to the Norman conquest, Volume 1 (Philadelphia: Carey & Hart, 1841), s. 267
  9. Charta S257
  10. Charta S258 und Charta S259
  11. Barbara Yorke: Kings and Kingdoms of early Anglo-Saxon England. Routledge, London-New York 2002, ISBN 978-0-415-16639-3, S. 140–141.
  12. a b The Chronicle of Henry of Huntingdon, ed. & trans. Thomas Forester (London: Henry G. Bohn, 1853), s. 129
  13. zápis v Anglosaské kronice k roku 748
  14. Bertram Colgrave, R. A. B. Mynors: Bede's ecclesiastical history of the English people, Clarendon Press, 1992, S. 575.
  15. a b Mike Ashley, The Mammoth Book of British Kings and Queens (New York: Carroll & Graf, 1999), s. 311
  16. zápis v Anglosaské kronice k roku 750
  17. zápis v Anglosaské kronice k roku 752
  18. a b Frank Stenton, Anglo-Saxon England (Oxford University Press, 1971), s. 204
  19. zápis v Anglosaské kronice k roku 753

Primární prameny[editovat | editovat zdroj]


Použitá literatura[editovat | editovat zdroj]

Král Wessexu
Předchůdce:
Æthelheard
740756
Cuthred
Nástupce:
Sigeberht