Bruselský styl

Bruselský styl je vžitý název pro výtvarný styl, uplatňující se v architektuře a užitém umění v Československu na konci 50., v 60. a 70. letech 20. století. Název je odvozen od fenomenálního úspěchu, který zaznamenala československá účast na EXPU 58 v Bruselu a který motivoval československou společnost k hledání nového vizuálního stylu v architektuře a užitém umění. Obecněji ho lze definovat jako měkký modernismus.

Charakteristika

Bruselský styl vznikl jako návrat k autentické tvorbě po dekádě stalinského socialistického realismu, který znamenal pro umělce a architekty nucené začleňování ideologického podtextu do díla, dodržování stanovených forem a přísnou cenzuru.^[1]

Absolutnost změny paradigmatu přitom ukazuje na totalitní prostředí, v němž ke změně došlo. V otevřené společnosti by tradicionalismus, ač politicky podmíněný, pravděpodobně nemohl být beze zbytku zavržen.

Uvedený styl představuje latentní problém jak v otázce vztahu architektury a módy, tak vzhledem k neurčitosti vymezení samotného pojmu. Jde přitom o univerzální neurčitost, jak dokládají dobové kritické reakce na styl EXPO 58 v západní Evropě.

Bruselský styl se oproti tomu vyhraňuje orientací na emocionální působivost (použitím jasných pastelových barev). Typické je použití skla, ať už na fasádách, v mozaikách, reliéfech či neonových světelných reklamách.

Mezi nově použitými materiály můžeme řadit keramiku, vlnitý plech, eternit, plastické hmoty, umakart, laminát a nátěry ve výrazných barvách.

Vznik

Prvotním impulzem pro vznik tohoto stylu byl zánik socialistického realismu jako oficiálního výtvarného směru. Ve vzniklé uvolněné atmosféře byla připravována československá účast na EXPU 58, která byla později v celosvětové konkurenci oceněna Zlatou hvězdou pro nejlepší expozici. Pavilon Československa sestával ze dvou objektů, jejichž autory byli architekti František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný. Prvním objektem byl samotný výstavní pavilon, druhým restaurace. Ta byla po skončení výstavy převezena do Prahy na Letnou, kde stojí dodnes. V roce 2001 byla chátrající budova diskutabilně rekonstruována pro administrativní využití. Pavilon byl přemístěn na Pražské výstaviště, kde na začátku 90. let vyhořel a byl stržen.

Zánik

První polovina šedesátých let se stala dobou vystřízlivění a vyzrávání. Přispěla k tomu i ekonomická a společenská krize zastíraná oficiální deklarací z roku 1960, že Československo vybudovalo socialismus.

Tím byl bruselský styl překonán směrem k minimalistickým, brutalistickým či technicistním tendencím šedesátých let, byť dozvuky "bruselu" byly pro část české architektury příznačné ještě v normalizačních letech.

Designové ikony bruselské doby

S bruselským stylem jsou spjaty i ikony průmyslového designu:

automobil Tatra 603 designérů Františka Kardause a V. Popeláře
tramvaj Tatra T3 designéra Františka Kardause
autobus Škoda 706 RTO designéra Otakara Diblíka
elektrická lokomotiva řady 230 designéra Otakara Diblíka
trolejbus Škoda T11
porcelánové servisy a figurky Jaroslava Ježka
lampička DRUPOL č. 21616 od designéra Josefa Hůrky

Příklady architektonických realizací

Tvarosloví: trojúhelníky, lichoběžníky, spirály, paraboly, kónické tvary. Hojně se využívají lanové střechy, skořepinové klenby, závěsné skleněné fasády, konstrukce z předpjatého železobetonu, panely z betonu i vlnitého plechu pěnoskla, nebo umělých hmot.

kulturní domy:

kulturní dům v Příbrami od Václava Hilského
kulturní dům v Ostravě od Jaroslava Fragnera
kulturní dům v Jihlavě od Vladimíra a Věry Machoninových

divadla:

Městské divadlo Zlín (původně Divadlo pracujících) Františka Rozhona, Karla Řepy a Miroslava Řepy

areály a pavilóny:

elektrotechnická a strojní fakulta ČVUT Františka Čermáka a Gustava Paula
areál Československé televize na Kavčích Horách
pavilon Z na brněnském výstavišti Zdeňka Alexy, Zdeňka Denka, Zdeňka Pospíšila a Milana Steihausera
pavilon X na brněnském výstavišti Antonína Ševčíka a Radka Russe
administrativní budova u vstupu brněnského výstaviště Miroslava Spurného
pavilon A olomouckého výstaviště Petra Braunera
pavilon 01 libereckého výstaviště liberecký ateliér 7
pavilon F libereckého výstaviště Miroslava Masáka
experimentální bytový okrsek Praha Invalidovna - Josef Polák, Vojtěch Šalda a kol.
asanace Mladé Boleslavi podél Hlavní třídy
úprava Strahova v rámci II. československé spartakiády

věžové domy/hotelové domy/hotely:

věžový dům v Ostravě-Porubě Aloise Vašíčka a Františka Novotného na půdorysu dvou odvrácených Y s připojenou kruhovou výsečí
hotel International v Brně Miloše Kramoliše, Arnošta Krejzy a Viléma Kuby
hotel Continental s půdorysem Y v Brně Zdeňka Řiháka, Aloise Semely a Vladimíra Kovářika
komplex činžovních domů Perla v Českých Budějovicích – Böhm Bohumil, Škarda J., Jarolím Bohumil
hotelový dům v Olomouci Tomáše Černouška, Karla Doláka a Jiřího Zrotala
věžový dům ve Vsetíně

nádraží:

Odkazy

Reference

↑ Stavby v bruselském stylu jsou nedoceněný český unikát. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-02-15]. Dostupné online.

Literatura

KOLEKTIV AUTORŮ. Bruselský sen. Praha: Arbor Vitae, 2008. ISBN 978-80-87164-03-7.

ŠEVČÍK, Oldřich; BENEŠ, Ondřej. Architektura 60. let, "Zlatá šedesátá léta" v české architektuře 20. století. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-1372-4.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu bruselský styl na Wikimedia Commons
Výstava Bruselský sen
Vše o stylu zvaném brusel
Restaurace Expo 58 na Archiwebu
Rozhovor s designérem Otakarem Diblíkem a ukázky jeho děl
Recenze výstavy Bruselský sen v magazínu A2

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Stavby v bruselském stylu jsou nedoceněný český unikát. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-02-15]. Dostupné online.

[1]