Bílina (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Železniční stanice Bílina
Nádraží v Bílině
Nádraží v Bílině
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký kraj
Město Bílina
Souřadnice
Bílina (nádraží)
Bílina (nádraží)
Provozovatel dráhy Správa železnic
Kód stanice 548198
Tratě 130, 131
Nadmořská výška 205 m n. m.
V provozu od 8. dubna 1968 (nákladní doprava)
Zabezpečovací zařízení Automatický blok/Automatické hradlo
Dopravních kolejí 9
Nástupišť (hran) 2 (4)
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava Městská hromadná doprava (autobusy), Autobusové nádraží před staniční budovou
Služby ve stanici Vnitrostátní pokladní přepážkaÚschovna zavazadelBariérové WCTAXIBankomatVeřejné parkovištěBufet nebo rychlé občerstveníObchody a další službySchodištěPošta
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bílina je železniční stanice ve východní části města Bílina v okrese Teplice ve Ústeckém kraji v těsné blízkosti řeky Bíliny. Leží na dvoukolejných elektrifikovaných tratích 130 a 131 (3 kV ss). Přímo před stanicí se nachází městské autobusové nádraží. V Bílině se dále nachází železniční zastávky Bílina kyselka a Bílina Chudeřice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Staré nádraží v Bílině

Původní bílinská stanice (v němčině Bilin) byla postavena přibližně půl kilometru severozápadním směrem od polohy novějšího nádraží a zprovozněna 8. října 1870 společností Společnost c.k. privilegované Ústecko-teplické dráhy na trati do Chomutova. Další své tratě do Bíliny v letech 1872 a 1873 přivedly i společnosti Plzeňsko-březenská dráha a Duchcovsko-podmokelská dráha.

Z důvodu rozšiřování hnědouhelného lomu Bílina bylo v 60. letech 20. století rozhodnuto o traťové přeložce a elektrifikaci trati, a tedy i o zrušení starého a výstavbě nového nádraží v poloze při řece Bílině. Autorem návrhu byl architekt Jan Šrámek. Nákladní doprava zde byla zahájena 8. dubna 1968.

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Nachází se zde jedno hranové a dvě zastřešená ostrovní nástupiště s podchody a elektronickým informačním systémem pro cestující. V roce 2009 byla stržena část nádražní budovy (drážní byty).

Výpravní budova[editovat | editovat zdroj]

Výpravní budova, která má odbavovací halu s prosklenou uliční fasádou, měla v pravém podélném křídle provozní zázemí a poštu. V levém křídle byla restaurace a třípodlažní stavba s byty zaměstnanců; tato část byla v roce 2009 stržena pro výstavbu obchodního centra, ke kterému bude výpravní budova přičleněna.[1][2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VALCHÁŘOVÁ, Vladislava (ed.). Industriální topografie : Ústecký kraj; průmyslová architektura a technické stavby. 1. vyd. Praha: ČVUT, Výzkumné Centrum Průmyslového Dědictví Fakulty Architektury, 2011. 364 Seiten s. Dostupné online. ISBN 9788001048337, ISBN 8001048330. OCLC 772631576 S. 93. 
  2. FA a VCPD ČVUT v Praze, INDUSTRIÁLNÍ TOPOGRAFIE. www.industrialnitopografie.cz [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]