Bílina (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Železniční stanice Bílina
Nádraží v Bílině
Nádraží v Bílině
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký kraj
Město Bílina
Souřadnice
Bílina (nádraží)
Bílina (nádraží)
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 548198
Tratě 130, 131
Nadmořská výška 205 m n. m.
V provozu od 8. dubna 1968 (nákladní doprava)
Zabezpečovací zařízení Automatický blok/Automatické hradlo
Dopravních kolejí 9
Nástupišť (hran) 2 (4)
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava Městská hromadná doprava (autobusy), Autobusové nádraží před staniční budovou
Služby ve stanici Vnitrostátní pokladní přepážkaÚschovna zavazadelBariérové WCTAXIBankomatVeřejné parkovištěBufet nebo rychlé občerstveníObchodySchodištěPošta
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bílina je železniční stanice ve východní části města Bílina v okrese Teplice ve Ústeckém kraji v těsné blízkosti řeky Bíliny. Leží na dvoukolejných elektrifikovaných tratích 130 a 131 (3 kV ss). Přímo před stanicí se nachází městské autobusové nádraží. V Bílině se dále nachází železniční zastávky Bílina kyselka a Bílina Chudeřice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Staré nádraží v Bílině

Původní bílinská stanice (v němčině Bilin) byla postavena přibližně půl kilometru severozápadním směrem od polohy novějšího nádraží a zprovozněna 8. října 1870 společností Společnost c.k. privilegované Ústecko-teplické dráhy na trati do Chomutova. Další své tratě do Bíliny v letech 1872 a 1873 přivedly i společnosti Plzeňsko-březenská dráha a Duchcovsko-podmokelská dráha.

Z důvodu rozšiřování hnědouhelného lomu Bílina bylo v 60. letech 20. století rozhodnuto o traťové přeložce a elektrifikaci trati, a tedy i o zrušení starého a výstavbě nového nádraží v poloze při řece Bílině. Autorem návrhu byl architekt Jan Šrámek. Nákladní doprava zde byla zahájena 8. dubna 1968.

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Nachází se zde jedno hranové a dvě zastřešená ostrovní nástupiště s podchody a elektronickým informačním systémem pro cestující. V roce 2009 byla stržena část nádražní budovy (drážní byty).

Výpravní budova[editovat | editovat zdroj]

Výpravní budova, která má odbavovací halu s prosklenou uliční fasádou, měla v pravém podélném křídle provozní zázemí a poštu. V levém křídle byla restaurace a třípodlažní stavba s byty zaměstnanců; tato část byla v roce 2009 stržena pro výstavbu obchodního centra, ke kterému bude výpravní budova přičleněna.[1][2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VALCHÁŘOVÁ, Vladislava (ed.). Industriální topografie : Ústecký kraj; průmyslová architektura a technické stavby. 1. vyd. Praha: ČVUT, Výzkumné Centrum Průmyslového Dědictví Fakulty Architektury, 2011. 364 Seiten s. Dostupné online. ISBN 9788001048337, ISBN 8001048330. OCLC 772631576 S. 93. 
  2. FA a VCPD ČVUT v Praze, INDUSTRIÁLNÍ TOPOGRAFIE. www.industrialnitopografie.cz [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]