Bombové útoky na madridské vlaky 2004

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bombové útoky na madridské vlaky 2004
Cíl příměstské vlaky
Mrtví lidé 191
Zranění lidé 2050
Důsledky Stažení španělských jednotek z Iráku
Datum 11. března 2004, (7:30 - 8:00)
Místo Španělsko Madrid
Použité zbraně dynamit

Bombové útoky na madridské vlaky 2004 byly sérií koordinovaných teroristických útoků proti vlakovému systému ve španělském Madridu; cílem bylo usmrtit co největší množství lidí.

Útoky[editovat | editovat zdroj]

Národnost Úmrtí
Španělsko Španělsko 142
Rumunsko Rumunsko 16
Ekvádor Ekvádor 6
Bulharsko Bulharsko 4
Polsko Polsko 4
Peru Peru 3
Dominikánská republika Dominikánská rep. 2
Honduras Honduras 2
Kolumbie Kolumbie 2
Maroko Maroko 2
Ukrajina Ukrajina 2
Brazílie Brazílie 1
Chile Chile 1
Filipíny Filipíny 1
Francie Francie 1
Kuba Kuba 1
Senegal Senegal 1
Spolu 191

Útoky se odehrály ráno 11. března 2004. V důsledku výbuchů bylo zabito celkem 191 lidí a dalších 2057 zraněno. Celkově bylo použitých 13 časovaných bomb, ukrytých ve sportovních taškách. Bomby zanechali pachatelé v různých vlacích, spojujících předměstí Madridu s centrem města. Jako výbušnina byl použitý dynamit, koupený ve Španělsku na černém trhu od zaměstnance dolů. Jako časovače byly použité mobilní telefony. Tři z bomb selhaly a byly rozebrány policejním pyrotechnikem.

Vyšetřování[editovat | editovat zdroj]

Mobil použitý jako jednoduchý časovač nevybuchlé bomby patřil k sérii asi 20 telefonů odkoupených v jistém obchodě jediným zákazníkem. Tato stopa vedla k sérii zatčení. Teroristé neopatrně použili další telefony z této série na běžné telefonování. Sledování čísel volaných z těchto mobilů a míst kde byly použity, vedlo policii jak k horníkovi, který skupině předal výbušniny, tak i k lokalizaci bytu, ve kterém se ukrývala skupina islámských extrémistů. Všichni přítomní členové skupiny zahynuli při úmyslném sebevražedném výbuchu, když si uvědomili, že jsou obklíčení policii.

Než byla skupina odhalena, pokusila se ještě uložit bombu na kolejích vysokorychlostního vlaku AVE. Ovšem byli při činu vyrušení a nestihli aktivovat uloženou bombu. Úspěšný útok na vlak s rychlostí 300 km/h by mohl vést k dalším stovkám obětí na životech. Většina členů teroristické skupiny byli policií známí drobní překupníci s drogami, arabského původu. Policie měla informace o jejich náboženské radikalizaci, těmto informacím ale nevěnovala dostatečnou pozornost.

Politické následky útoků[editovat | editovat zdroj]

Demonstrace v Barceloně 12. března 2004 s transparentem: Ne terorismu. Ne válce.

Útoky se udály tři dny před všeobecnými parlamentními volbami, pravděpodobně s cílem ovlivnit jejich výsledek. Bezprostředně po útocích přicházelo do úvahy autorství výbuchů od dvou možných skupin:

  1. ETA
  2. Islámské skupiny

Přisouzení atentátu Islámské skupině by velmi poškodilo šance na znovuzvolení vládnoucí středo-pravicové Lidové strany, protože mnozí voliči by považovali islamistický útok za důsledek účasti Španělska na válce v Iráku. Účast Španělska na válce v Iráku byla silně podporovaná španělskou vládou navzdory značné nepopularitě mezi Španěly. Přisouzení atentátů separatistické organizaci ETA by nemělo jednoznačnou volební interpretaci, mohla by dokonce posilnit vládnoucí Lidovou stranu (PP), která v okamžiku voleb zastávala politiku tvrdé ruky proti skupině ETA a baskickému separatismu. Hlad po informacích a tlaky politických sil vedly po čas dalších několika dní, které zůstávaly do voleb, k informačnímu zmatku. Vláda byla mnohými obviněná z pokusu o zamlčování nepohodlných informací. V každém případě pravděpodobnost, že se jednalo o atentát, uskutečněný islamistickou teroristickou skupinou a dojem, že se vláda tento fakt snažila zatajit, vedl k masívní mobilizaci levicově orientovaných voličů.

Výsledek voleb byl neočekávaně příznivý pro středo-levicovou Španělskou socialistickou dělnickou stranu pod vedením Josého Luise Zapatera, která vyhrála volby a sestavila vládu. Zapaterova vláda krátce po svém vítězství stáhla španělské vojáky z Iráku.[1] Zapaterova vláda také prováděla mnohem vstřícnější imigrační politiku než do té doby vládnoucí konzervativní Lidová strana (PP).[2] Například v roce 2005 Španělsko zlegalizovalo pobyt 700,000 nelegálních přistěhovalců, včetně velkého počtu imigrantů z Maroka.[3] V roce 2006 se do Španělska přistěhovalo 802,971 imigrantů a o rok později Španělsko přijalo přes 920,000 přistěhovalců.[4]

Soud[editovat | editovat zdroj]

V roce 2007 proběhl soudní proces s 29 obviněnými, členy islamistické teroristické skupiny a jejich spolupracovníky, včetně španělského horníka, který prodal skupině výbušniny. Výsledky policejních vyšetřovaní a svědectví, představené po čas soudního procesu, potvrzují vinu obžalovaných. Ve spojitosti s teroristickými útoky bylo odsouzeno 21 lidí, čtyři osoby byly odsouzeny ke 40 letům vězení, což je nejvyšší španělský trest.[5]

Konspirační teorie[editovat | editovat zdroj]

Politická interpretace útoků vedla k silnému rozdělení španělské společnosti a k zrodu konspiračních teorií, podle kterých byly útoky zorganizované masívní konspirační silou se zájmem na volební porážce vládnoucí pravice. Konspirace by zahrnovala Socialistickou stranu, ETA a tajné služby Maroka.

Podle této teorie by hlavním autorem byla ETA a tím pádem by porážka pravice ve volbách byla zmanipulovaná a nespravedlivá. Deník El Mundo uveřejnil sérii článků podporujících tuto teorii.

Organizace, reprezentující oběti těchto útoků, jsou také politicky rozdělené a jejich pravicová část se vytrvale pokouší zviditelnit teorie o autorství ETA.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Útoky v Madride 11. marca 2004 na slovenské Wikipedii.

  1. "Španělsko těsně před volbami v roce 2004 zažilo nejhorší teroristický útok v dějinách". Česká televize. 11. března 2008.
  2. "Kandidáti na španělského premiéra se přou, kdo je větší lhář". Novinky. 6. března 2008.
  3. Tremlett, Giles."Spain grants amnesty to 700,000 migrants", London:Guardian, 2005-05-09. 
  4. Kern, Soeren(2009-05-13),"Immigration Policy a Casualty of Unemployment in Spain",World Politics Review, http://www.worldpoliticsreview.com/article.aspx?id=3750 
  5. Španělský soud osvobodil čtyři atentátníky z Madridu

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]