Bocholt
| Bocholt | |
|---|---|
 Radnice v Bocholtu | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°50′12″ s. š., 6°36′39″ v. d. |
| Nadmořská výška | 25 m n. m. |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Severní Porýní-Vestfálsko |
| Vládní obvod | Münster |
| Zemský okres | Borken |
| Administrativní dělení | 13 městských částí |
  Bocholt | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 119,4 km² |
| Počet obyvatel | 70 856 (2013[1]) |
| Hustota zalidnění | 593 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Peter Nebelo (SPD) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Berliner Platz 1 46395 Bocholt |
| Telefonní předvolba | 02871, 02874 (Suderwick) |
| PSČ | 46361–46399 |
| Označení vozidel | BOR, AH, BOH |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bocholt (dolnoněmeckým dialektem Bokelt) je město v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Je největším městem zemského okresu Borken ve vládním obvodu Münster. Bocholt se nachází asi čtyři kilometry od státní hranice s Nizozemskem. Svou polohou je také součástí regionu Münsterland. V roce 2012 zde žilo přes 71 tisíc obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Město bylo poprvé zmíněno pod názvem Bohholz ve franských letopisech Annales regni Francorum z 8. a 9. století. Od 9. století se zdejší osada pomalu rozvíjela. Městská práva Bocholt získal v roce 1222. V průběhu 14. století došlo k dalšímu rozšíření města, které získalo také opevnění. V 15. století zde byl vybudován gotický kostel svatého Jiří. Na počátku novověku se rozvoj města zastavil. Vzhledem k poloze města v blízkosti nizozemské státní hranice bylo během osmdesátileté války v letech 1588 a 1589 obsazeno španělskými vojáky. K oživení zdejšího života došlo v 17. století. V letech 1618 až 1624 byla v Bocholtu vybudována radnice. V průběhu třicetileté války bylo město poškozeno a v letech 1635 až 1650 bylo obsazeno hesenskými vojáky. Následně ho zasáhl mor, což vedlo k dalšímu úpadku společenského života. Již od 16. století se zde rozvíjel textilní průmysl a zpracovávala se zde bavlna. Na počátku 19. století se Bocholt stal součástí vestfálského knížectví Salm. Knížectví bylo spolu s dalšími zeměmi připojeno po zániku Rýnského spolku v roce 1813 k Francii, ale už po Vídeňském kongrese roku 1815 bylo začleněno do Pruska. K hospodářskému oživení došlo ve městě s příchodem průmyslové revoluce. Rozvíjel se zde především textilní průmysl, vznikla řada nových budov a došlo k růstu populace. Po první světové válce se rozvoj městské ekonomiky opět zastavil. V letech 1934 až 1939 byl starostou člen NSDAP. Během druhé světové války bylo město v roce 1945 poničeno bombovými nálety a následně osvobozeno britskými vojáky. Stalo se tak součástí britské okupační zóny Německa. Po zániku Pruska v roce 1947 bylo začleněno do spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. V roce 1975 bylo v rámci regionálních územních reforem k Bocholtu připojeno deset samostatných obcí a populace vzrostla o 49 tisíc obyvatel až na hodnotu 65 tisíc obyvatel.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Aurillac, Francie (od roku 1972)
Rossendale, Spojené království (od roku 1977)
Bocholt, Belgie (od roku 1980)
Wu-si, Čína (od roku 1985)
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Zámek Diepenbrock -
Kostel svatého Jiří -
Textilní muzeum
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bocholt na německé Wikipedii.
- ↑ Einwohnerzahlen im Regierungsbezirk Münster [online]. Statistický zemský úřad, 31.12.2013 [cit. 2013-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-21. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bocholt na Wikimedia Commons - (německy) (anglicky) Oficiální stránky města
