Bedřich Jenšovský

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Bedřich Jenšovský
Narození24. září 1889
Praha; Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. února 1942
koncentrační tábor Osvětim; Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtíbřišní tyfus[1]
BydlištěNovosibřinská číslo popisné 594, 190 16 Praha 21 – Újezd nad Lesy
Vzdělánídoktor filozofie
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Povolánízemský archivář, historik, editor sbírek dokumentů
ZaměstnavateléArchiv země České v Praze; Státní archivní škola
TitulPhDr.
Oceněníod r. 1946 (posmrtně) řádný člen Československé akademie věd
PředchůdceJan Bedřich Novák
ChoťPhDr. Věra Jenšovská-Kosinová, CSc.
Příbuznísynovec: RNDr. Lubor Jenšovský, CSc.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Oznámení o úmrtí Bedřicha Jenšovského
Pametní deska

Bedřich Jenšovský (24. září 1889 Praha – 12. února 1942 koncentrační tábor Osvětim) byl významný český zemský archivář, historik a editor sbírek dokumentů.[2] Jako zemský vrchní archivní rada zastával v letech 1933 až 1941 funkci ředitele Archivu země české v Praze.[3][4][5] Práci v této instituci se profesně věnoval po celý svůj život.[2] Byl spoluzakladatelem a dlouhou dobu byl starostou[1] (později čestným starostou) tělocvičné jednoty Sokol Újezd nad Lesy.[6] V Sokole (ČOS) vykonával funkci vzdělavatele Sokolské župy Středočeské Jana Podlipného a byl také členem výboru ČOS a členem předsednictva vzdělávacího sboru ČOS.[7][8][6]

Život[editovat | editovat zdroj]

Studia[editovat | editovat zdroj]

Bedřich Jenšovský se narodil 24. září 1889 v Praze na Královských Vinohradech. Vysokoškolská studia absolvoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.[9] Již jako student navázal Jenšovský spolupráci s českým zemským archivem.[9] Jeho disertační práce nesla název „Politika kurfiřta saského v Čechách v posledních letech vlády Rudolfa II.“ a souvisela s jedním z úkolů zemského archivu – s edicí nazvanou „Sněmy české“. Tímto tématem se pak Bedřich Jenšovský dlouhodobě zaobíral a možno říci, že jej tato tematika provázela v podstatě celou jeho profesní kariérou.[2]

Odborná práce[editovat | editovat zdroj]

Když po roce 1921 spustil Československý historický ústav v Římě výzkum vatikánských archivů a knihoven, stal se Jenšovský zásadním vědeckým pracovníkem a organizátorem tohoto „projektu“.[2] S tímto výzkumem byl spojen i další ediční projekt zastřešovaný Archivem země české v Praze. Tím byla edice nazvaná Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia. Svoje bohaté historické a archivní zkušenosti využil Bedřich Jenšovský, znalec Vatikánu a Itálie,[9] při tvorbě celé řady vlastních studií a statí.[2] Jenšovský se podílel i na obou základních vydavatelských projektech Archivu země české tedy „Sněmům českým“ i na edici „Monumenta Bohemiae Vaticana“.[9]

Státní archivní škola[editovat | editovat zdroj]

Na Státní archivní škole působil PhDr. Bedřich Jenšovský nejprve jako pedagog (v letech 1920 až 1941),[9] po roce 1927 vykonával funkci tajemníka školy a v roce 1941 v této instituci zastával funkci ředitele a to až do svého zatčení gestapem 8. října 1941.[2] Redigoval „Časopis archivní školy“, kde se zabýval problematikou archivnictví a archivní teorie.[9]

Archiv země české[editovat | editovat zdroj]

Současně byl (v letech 1933 až 1941) ředitelem Archivu země české v Praze, kde v roce 1933 vystřídal Jana Bedřicha Nováka, který z funkce odešel v roce 1933 na odpočinek a téhož roku zemřel.[9] Ve svém portfoliu disponoval Bedřich Jenšovský členstvím v mnoha prvorepublikových vědeckých a kulturních organizacích (Královská česká společnost nauk; Česká akademie pro vědu, slovesnost a umění; Československá obec sokolská).[2]

Za protektorátu[editovat | editovat zdroj]

Po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora (27. září 1941) a vyhlášení prvního stanného práva[p. 1] se OSVO stala cílem úderů německých bezpečnostních orgánů (gestapo, sicherheitsdienst). Drtivý úder sokolské organizaci zasadily německé bezpečnostní složky v noci ze 7. na 8. října 1941, kdy proběhla po celém území protektorátu tzv. Akce Sokol namířená proti vedoucím činovníkům i proti řadovým členům tělovýchovné organizace Sokol.[10][11]

Při této rozsáhlé zatýkací razii gestapa bylo zatčeno asi 900 až 1 500 členů České obce sokolské,[12][11] (z toho asi 800 funkcionářů)[10][11][13] mezi nimiž byli i významní sokolští odbojáři. Během této akce byl také 8. října 1941 zatčen ve své pracovně v Archivu země České v Praze i PhDr. Bedřich Jenšovský.[6][2] Jenšovský byl zpočátku vězněn v policejní věznici gestapa v Malé pevnosti Terezín.[2][6] Odtud byl deportován do koncentračního tábora v Osvětimi, kde byl vězněn od 15. ledna 1942 pod vězeňským číslem 25630. Tady byl nucen existovat v nelidských táborových podmínkách, byl vystaven týrání a mučení, čímž byl tělesně natolik oslaben, že onemocněl břišním tyfem na který 12. února 1942 zemřel.[6][2][1]

V roce 1946 byl PhDr. Bedřich Jenšovský jmenován (in memoriam) řádným členem Československé akademie věd.[1]

  • Vězeňské identifikační trojfoto (16. ledna 1942; Auschwitz)

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Manželkou Bedřicha Jenšovského byla archivářka a autorka textů z oboru historie a archivnictví PhDr. Věra Jenšovská, CSc., rozená Kosinová (* 4. února 1895 Vysoké Mýto – 25. dubna 1982 Praha)[1] (Někdy je uváděna pod svým dívčím jménem jako Věra Kosinová nebo také jako Věra Jenšovská-Kosinová.)

V letech 1914 až 1938 byl Bedřich Jenšovský občanem Ujezda nad Lesy, a sice části, která se nazývala Nová Sibřina.[1] (To je důvod, proč patří mezi významné újezdské občany.[1])

Synovcem PhDr. Bedřicha Janšovského byl profesor anorganické chemie RNDr. Lubor Jenšovský, CSc. (* 15. čefvna 1926 Praha – 27. dubna 2012). Lubor Jenšovský byl autorem učebnic a textů z oboru a zároveň se věnoval překladů z němčiny a angličtiny.[1]

Publikační aktivity (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Bedřich Jenšovský redigoval vědecké a odborné časopisy. V roce 1939 napsal společně se svojí manželkou pátý díl „Ilustrovaných světových dějin“. Toto dílo shrnovalo mezinárodní události z období posledních 20 let (tedy z let 1919 až 1939).[1]

  • JENŠOVSKÝ, Bedřich. Politika kurfiřta Saského v Čechách v posledních letech vlády Rudolfa II. V Praze: Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913; xiii, 106 stran Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění; třída I, číslo 49.[1]
  • JENŠOVSKÝ, Bedřich. Archivy a edice: Poznámky k organizaci české práce historické. Praha: Historický klub, 1920; strany 3-38.[1]
  • JENŠOVSKÝ, Bedřich. Knihovna Barberini a český výzkum v Římě. Praha: Tiskem Edvarda Leschingra v Praze, 1925; 166 stran.[1]
  • JENŠOVSKÝ, Bedřich. O sedmi klíčích ke komoře korunní. V Praze: [nakladatel není známý], 1932; 14 stran (pojednání).[1]
  • JENŠOVSKÝ, Bedřich. Šedesátka ředitele Dra Jana Bedřicha Nováka. Praha: nákladem vlastním, 1932; 17 stran
  • JENŠOVSKÝ, Bedřich. V českém archivu zemském. V Praze: Nákladem Československé společnosti archivní, 1934; 12 stran
  • JENŠOVSKÝ, Bedřich a KOSINOVÁ, Věra. Ilustrované dějiny světové. Díl V, Novověk III.; od konce světové války do podzimu roku 1938. Praha: Vilímek, 1939; 618 stran.
  • JENŠOVSKÝ, Bedřich. Historicko-právní nástin vzniku a vývoje nadání hraběte Straky. Praha: Zemský národní výbor v Praze, 1947; 142 stran (vyšlo posmrtně)

Připomínky[editovat | editovat zdroj]

  • Na vnějším plášti vily, kde Bedřich Jenšovský bydlel, na adrese Novosibřinská číslo popisné 594, 190 16 Praha 21 - Újezd nad Lesy se nachází pamětní deska s tímto nápisem: ZDE ŽIL A PRACOVAL ČESKÝ HISTORIK / PH.DR.BEDŘICH JENŠOVSKÝ / ŘEDITEL ARCHIVU ZEMĚ ČESKÉ, / SPOLUZAKLADATEL A ČESTNÝ STAROSTA / TĚLOCVIČNÉ JEDNOTY SOKOL ÚJEZD NAD LESY, / VZDĚLAVATEL SOKOLSKÉ ŽUPY / STŘEDOČESKÉ, ČLEN VZDĚLÁVACÍHO / SBORU PŘEDSEDNICTVA ČOS. / NAROZEN 24.11.1889 / UMUČEN 12.2.1942 V OSVĚTIMI. / NA VĚČNOU PAMĚŤ / TĚL.JEDNOTA SOKOL ÚJEZD NAD LESY.[7][8]
  • Další pamětní deska věnovaná Jenšovskému se nachází v budově Archivu země České v Praze.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ První stanné právo za protektorátu trvalo od 28. září 1941 do 20. ledna 1942; druhé stanné právo za protektorátu pak od 27. května 1942 do 3. července 1942.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n CERQUEIROVÁ, Andrea. Újezdský občan profesor Jenšovský byl umučen v Osvětimi. Znáte jeho tragický osud? [online]. Náš region, 2018-02-25 [cit. 2023-10-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j PhDr. Bedřich Jenšovský (* 24. září 1889 Praha – 12. února 1942 Osvětim) [online]. Národní archiv, 2022-02-11 [cit. 2023-10-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ PhDr. Bedřich Jenšovský (Narozen 24.9.1889 v Praze, popraven 12.2.1942 v koncentračním táboře Osvětim) [online]. Moravská zemská knihovna (knihovny cz) [cit. 2023-10-10]. Ředitel zemského archivu v Praze, historik, editor sbírek dokumentů, práce v oboru.. Dostupné online. 
  4. ↑ PhDr. Bedřich Jenšovský (* 24.9.1889 Praha – 12.2.1942 koncentrační tábor Osvětim, popraven) [online]. Vlastivědné muzeum v Olomouci [cit. 2023-10-10]. Ředitel zemského archivu v Praze, historik, editor sbírek dokumentů, práce v oboru. Identifikační číslo: jk01051475. Dostupné online. 
  5. ↑ PhDr. Bedřich Jenšovský (* 24.9.1889 Praha – 12.2.1942 koncetrační tábor Osvětim, popraven) [online]. Slazské zemské muzeum; Katalog knihovny [cit. 2023-10-10]. Ředitel zemského archivu v Praze, historik, editor sbírek dokumentů, práce v oboru.. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e KŘIKAVOVÁ, Lenka. Vězeň číslo 25630 Bedřich Jenšovský [online]. Památný den Sokola (brožura pro Sokol Brno I), 2013-11-23 [cit. 2023-10-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b BRYNYCH, Marin. Pamětní deska Bedřich Jenšovský [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2004-03-01 [cit. 2023-10-10]. Umístění: Praha 21, Novosibřinská 594, Újezd nad Lesy; GPS souřadnice: N50°4'32.04 E14°39'49.1 (50.0754414N, 14.6635019E); Centrální evidence válečných hrobů: CZE0021-39257. Dostupné online. 
  8. ↑ a b BÁRTÍK, Václav. JENŠOVSKÝ Bedřich – Na domě čp.594 v Novosibřinské ul. Praha 9 Újezd nad Lesy [online]. Pamětní desky v Praze, 2020-09-30 [cit. 2023-10-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d e f g MATOUŠEK, Josef. Padesát let Bedřicha Jenšovského. Národní listy. 24. 09. 1939, roč. 79, čís. 260, s. 3. Národní listy, ze dne: 24. 09. 1939; ročník 79; číslo 260; strana 3. 
  10. ↑ a b KOUŘIL, Jiří. Příčiny zrušení České obce sokolské 8. října 1941 [online]. Masarykova univerzita, 2015 [cit. 2023-09-12]. Studia sportiva. 9. 114. 10.5817/StS2015-1-13. (str. 118). Dostupné online. 
  11. ↑ a b c PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Jan Pelikán, s. 305. 
  12. ↑ ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc. (1939–1941). Příprava vydání Jan Kočudák; redakce Jakub Laxar. 2.., rozšířené vyd. Praha: Ottovo nakladatelství (1. vydání), 2022 (2022 tisk). 496 s. ISBN 978-80-7451-871-3. Kapitola 7. Opus pro smrtihlava, s. 422. První kniha z trilogie. 
  13. ↑ UHLÍŘ, Jan Boris. Sokolská odbojová organizace Jindra (závěrečná zpráva gestapa); Dokumenty [online]. Soudobé dějiny VIII/4 [cit. 2023-09-12]. Strana 793; strana 3 z 21 stran. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Archivní časopis. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky - Sekce archivní správy, 1969, 19(3), strany 176 až 182; ISSN 0004-0393. (K nedožitým osmdesátina Bedřich Jenšovaského, autor: Antonín Haas) Začátek textu je dostupný zde, konec textu je dostupný zde;
  • Archivní časopis. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky - Sekce archivní správy, 1959, 9(4), strany 244, 245; ISSN 0004-0393. (Památce Bedřicha Jenšovského, autor: Josef Nuhlíček) Dostupné také zde a zde;
  • HOFFMANNOVÁ, Jaroslava a Jana PRAŽÁKOVÁ. Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha: Libri, 2000, strana 284; ISBN 80-7277-023-3; (JENŠOVSKÝ Bedřich, PhDr. (1913), heslo zpracovala Alena Pazderová) Dostupné také zde;
  • František Kutnar, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví, 2, 1978, 360;
  • Ottův slovník naučný nové doby. 1–6/1. (3.1) Praha 1930–1940;
  • Československý biografický slovník. Praha 1992;
  • Josef Tomeš a kolektiv. Český biografický slovník XX. století. 1–3. Praha 1999 (I (A. Pas.)).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bedřich_Jenšovský&oldid=23517078“