Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia (zkráceně jen Monumenta Vaticana) je edice písemných pramenů římských i avignonských papežů a římské kurie k českým dějinám vrcholného a pozdního středověku. Jedná se o listiny a registra uložená ve Vatikánském tajném archivu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1894 rozhodla zemská historická komise o vydávání edice, která by zahrnovala písemnosti papežů určené pro české země od roku 1342. Na vydávání se pracovalo v rámci Rakouského historického ústavu. Výzkum přerušila první světová válka a po jejím skončení probíhal od roku 1923 v rámci nově vzniklého Československého historického ústavu v Římě. Po jeho zrušení roku 1941 přešlo vydávání na Český zemský archiv a Ústav československých a světových dějin ČSAV. V roce 1993 byl z iniciativy Jaroslava Eršila obnoven Český historický ústav v Římě, který navázal na vydávání nových svazků.

V 80. letech vycházela edice pod názvem Acta summorum pontificum res gestas Bohemicas aevi praehussitici et hussitici illustrantia.

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Edice zahrnuje papežské písemnosti určené českým zemím, tj. Čechy, Morava, Slezsko, Horní Lužice a Chebsko, jedná se tedy v rámci církevním organizace o diecézi pražskou, litomyšlskou, olomouckou, vratislavskou a východní část míšeňské diecéze. Mezník 1342 (začátek pontifikátu Klementa VI.) byl stanoven proto, že základní materiál z předchozího období byl již publikován v RBM a CDM a roku 1344 bylo založeno pražské arcibiskupství, takže se styky s papežskou kurií zintenzívnily.

Nicméně se během doby ukázalo, že v RBM je pro dobu vlády Jana Lucemburského řada mezer. Proto bylo rozhodnuto oproti původnímu plánu vydat i pontifikáty od Klementa V., tj. období 13061342 (vydáno 2003), takže se časově o čtyři roky překrývá s předpokládaným posledním svazkem CDB (1310).

Plně bohemikální písemnosti jsou uveřejňovány in extenso (tj. v plném znění), zatímco písemnosti týkající se českých zemí jsou zmíněny v regestové formě.

Vydané svazky[editovat | editovat zdroj]

Díl Editor Vydáno Obsah Období
I L. Klicman 1903 Klement VI. 13421352
II J. B. Novák 1907 Inocenc VI. 13521362
III B. Jenšovský
V. Jenšovská
1944
1954
Urban V.
rejstříky
13621370
IV K. Stloukal 1949
1954
Řehoř XI. 13701378
V K. Krofta 1903
1905
Urban VI. a Bonifác IX.
Bonifác IX.
13781396
13961404
VI J. Eršil 1980 Inocenc VII., Řehoř XII., Alexandr V., Jan XXIII.
Jan XXIII., Kostnický koncil, Klement VII., Benedikt XIII.
14041417
13781417
VII J. Eršil 1996
1998
2000
Martin V.
Martin V.
jmenný a místní rejstřík
14171422
14231431
14171431
Mimo
řadu
Z. Hledíková 2003 Klement V., Jan XXII. a Benedikt XII. 13051342
VIII v přípravě Evžen IV. 14311447
IX v přípravě Mikuláš V. 14471455

Nunciatury[editovat | editovat zdroj]

Vedle řady Monumenta Vaticana vznikla ve 30. letech též samostatná edice nunciatur: Epistulae et acta nuntiorum apostolicorum apud imperatorem 1592-1628, která zahrnuje písemné prameny papežských nunciů u panovnického dvora v Praze a ve Vídni.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PAZDEROVÁ, Alena. Edice nunciatur u císařského dvora v Praze a ve Vídni. In: 130 let zemského archivu. Sborník příspěvků z konference konané u příležitosti 130. výročí založení zemského archivu a 100. výročí úmrtí jeho zakladatele a 1. ředitele prof. A. Gindelyho. Praha: Státní ústřední archiv v Praze, 1993. S. 44-49.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ERŠIL, Jaroslav. Monumenta Vaticana. In: 130 let zemského archivu. Sborník příspěvků z konference konané u příležitosti 130. výročí založení zemského archivu a 100. výročí úmrtí jeho zakladatele a 1. ředitele prof. A. Gindelyho. Praha: Státní ústřední archiv v Praze, 1993. S. 34-43.
  • HLEDÍKOVÁ, Zdeňka. Úvodní svazek vatikánských Monument, jeho zdroje, problémy a obsah. Zpravodaj historického klubu. 2004, roč. 15, čís. 1, s. 8-22. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]