Přeskočit na obsah

Baringtonie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxBaringtonie
alternativní popis obrázku chybí
Barringtonia asiatica
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádvřesovcotvaré (Ericales)
Čeleďhrnečníkovité (Lecythidaceae)
Rodbaringtonie (Barringtonia)
J.R.Forst. & G.Forst., 1776
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baringtonie[1] (Barringtonia) je rod rostlin z čeledi hrnečníkovité (Lecythidaceae). Jsou to dřeviny s jednoduchými střídavými listy a květy s množstvím nápadných tyčinek. Rod zahrnuje asi 56 druhů a je rozšířen v tropech Starého světa, zejména v Asii. Některé druhy mají jedlá a výživná semena nebo jsou využívány v místní medicíně. Nejrozšířenější druh, Barringtonia racemosa, je v tropech pěstován jako okrasná dřevina.

Kresba Barringtonia calyptrata z roku 1798

Zástupci rodu baringtonie jsou stromy nebo keře se střídavými, jednoduchými, celokrajnými nebo na okraji vroubkovanými listy se zpeřenou žilnatinou. Palisty jsou drobné a opadavé. Květy jsou uspořádané v přímých nebo převislých, vrcholových nebo úžlabních hroznech či klasech. Kalich je 4 nebo 5četný, vytrvalý, buď s laloky přirostlými k okraji receptákula, za zralosti pukající ve 2 až 5 vytrvalých pseudolaloků nebo opadávající vcelku a zanechávající na okraji recetákula kruhovou jizvu. Koruna je složená nejčastěji ze 4, řidčeji 3 nebo 6 korunních lístků. Tyčinek je mnoho, ve 3 až 8 kruzích, nitky jsou na bázi srostlé. Tyčinky v nejnižších 1 až 3 kruzích bývají kratší a sterilní. Semeník obsahuje 2 až 4 komůrky, v každé je až 8 vajíček. Čnělka je delší než tyčinky. Plody mají tvrdý endokarp a dužnatý, vláknitý exokarp. Obsahují jediné velké semeno.[2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod baringtonie zahrnuje asi 56 druhů. Je rozšířen v tropech Starého světa. Většina druhů roste v Asii. Největší areál rozšíření má druh Barringtonia racemosa, který roste jako součást mangrovových porostů na mořských pobřežích od východní Afriky a Madagaskaru přes tropickou Asii až po severní Austrálii.[2][3]

Ekologické interakce

[editovat | editovat zdroj]

Květy Barringtonia procera obsahují hojný nektar a navštěvují je včely, ptáci i netopýři, přilákaní pižmovou vůní květů. Ptáci a netopýři také konzumují dužninu plodů. Květy B. racemosa se otevírají na noc a zrána opadávají.[4][5] Semena B. asiatica se šíří vodou a jsou schopná plavat na hladině až 2 roky.[6]

Obsahové látky

[editovat | editovat zdroj]

Z druhu Barringtonia acutangula byl izolován glykosid barringtonin.[7]

Někteří taxonomové (např. Tachtadžjan) řadili rod Barringtonia spolu s dalšími 6 rody (Abdulmajidia, Careya, Chydenanthus, Combretodendron, Petersianthus, Planchonia) do samostatné čeledi Barringtoniaceae. V minulsoti byl tento rod nezřídka řazen do čeledi myrtovité (Myrtaceae).

Na rozdíl od většiny zástupců čeledi hrnečníkovité chybí v květech baringtonií typický androfor.[5]

Semena baringtonií jsou bohatá na olej. Barringtonia racemosa obsahuje saponiny a je využívána pro domorodý lov ryb. V Bengálsku je používána jako insekticid. Jihoafričtí Zulové používají plody mj. při léčbě malárie. Je to rychle rostoucí dřevina, vysazovaná v tropech jako okrasný strom, vyznačující se hrozny jemných květů se silnou pižmovou vůní. Dřevo je lehké a měkké. Semena B. procera, pocházející z Papuy Nové Guiney a Oceánie, jsou jedlá a výživná. Druh má rovněž medicínské využití.[8][5][3][4]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b QIN, Haining; PRANCE, Sir Ghillean T. Flora of China: Brringtonia [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b World agroforestry: Barringtonia racemosa [online]. World Agroforestry Centre, 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b World agroforestry: Barringtonia procera [online]. World Agroforestry Centre, 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 
  6. INGROUILLE, Martin J.; EDDIE, Bill. Plants Diversity and Evolution. Cambridge: Cambridge University Press, 2006. ISBN 9780521790970. (anglicky) 
  7. SAROYA, Amritpal Singh. Herbalism, Phytochemistry and Ethnopharmacology. Enfield: Science Publishers, 2011. Dostupné online. ISBN 978-1-57808-697-9. (anglicky) 
  8. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]