Barbora Hrzánová
Barbora Hrzánová | |
---|---|
Barbora Hrzánová během koncertu skupiny Condurango v Novém Městě na Moravě (2012). | |
Narození | 22. dubna 1964 (60 let) České Budějovice Československo |
Alma mater | Akademie múzických umění v Praze |
Choť | Radek Holub |
Děti | Antonín Holub |
Rodiče | Jiří Hrzán Věra Hrzánová (roz. Šmídová) |
Příbuzní | Tereza Hrzánová[1] (sourozenec) Cyril Dobrý (synovec)[2] Karel Dobrý (švagr) |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Barbora Hrzánová (* 22. dubna 1964 České Budějovice) je česká herečka a zpěvačka, dcera Věry Hrzánové (rozené Šmídové) a herce Jiřího Hrzána.
Herecký životopis
[editovat | editovat zdroj]Po absolvování pražské DAMU nastoupila do angažmá v Národním divadle. Z něj pak v roce 1993 přešla do Divadla Na zábradlí. Nyní je bez stálého angažmá.
První známější filmovou rolí byla pro ni mentálně postižená Johanka v Renčově filmu Requiem pro panenku z roku 1991, za což byla oceněna na filmovém festivalu v Torontu. Roku 1994 získala Cenu Alfréda Radoka za nejlepší ženský herecký výkon v Čechovově Rackovi. Poté s Janem Hrušínským hrála deset let v Divadle v Řeznické v divadelních inscenacích Hello Dolly a Polská krev. V Divadle Na Jezerce hrála roli Štěpky ve hře Petrolejové lampy.
Na cenu Českého lva byla třikrát nominována za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli a to ve filmech Díky za každé nové ráno z roku 1994, Spiklenci slasti z roku 1996 a Modrý tygr z roku 2012. Se svým partnerem Radkem Holubem hrála ústřední dvojici v komedii Zdeňka Tyce Už. Za mimořádný herecký výkon v inscenaci Hrdý Budžes nastudovanou v příbramském divadle, obdržela v roce 2003 Cenu Thálie. Dále hrála v pohádce Čert ví proč (2003) a psychologickém filmu Hezké chvilky bez záruky (2006). Hrála v televizním seriálu Nemocnice na kraji města po dvaceti letech. Získala také 1. cenu v anketě Neviditelný herec ve 12. ročníku této soutěže (2007/2008) za herecký výkon v rozhlasové pohádce s písničkami Pipi Dlouhá punčocha (námět Astrid Lindgrenová, napsala Jitka Škápíková). V roce 2013 se stala patronkou projektu Koza ProTibet.[3]
Divadelní role
[editovat | editovat zdroj]- José Triana: Noc vrahů (Beba), 1985, absolventské představení DAMU, dále hráli: Lalo – Martin Dejdar, Cuca – Karolína Frýdecká, režie: Oldřich Kužílek, později reprízováno v Klubu v Řeznické.[4]
- Molière: Misantrop (Arsinoe), Činoherní klub, premiéra 30. 10. 2002
- Irena Dousková: Hrdý Budžes (Helenka Součková), Divadlo Příbram, premiéra 7. 11. 2002, přes 500 repríz, Cena Thálie v kategorii činohra — ženy
- K. H. Mácha: Máj, Divadlo Viola, premiéra 30. 4. 2003
- J. Havlíček, M. Velíšek, I. Rajmont: Petrolejové lampy (Štěpa Kyliánová), Divadlo Na Jezerce, premiéra 7. 11. 2006, do 6/2013
- N. V. Gogol: Ženitba (Agáta T. Kuperďaginová), Divadlo Na Jezerce, premiéra 28. 1. 2009
- Hana Kofránková: Šunen Romale – Poslyšte, Romové, Divadlo Viola, premiéra 31. 3. 2010
- Irena Dousková: Darda (Helena Součková), Divadlo Na Jezerce, premiéra 12. 12. 2012
Rozhlasové role
[editovat | editovat zdroj]- 2007 – žabák Pulda, Milena Mathausová: O čarodějné Mechtildě, pačesaté Rézi a voňavém puškvorci, režie Ivan Chrz
- 2011 Federico Fellini: Lavička v parku, rozhlasová hra, překlad Marina Feltlová, režie: Hana Kofránková, osoby a obsazení: Novinář (Jaroslav Plesl), Roberto (David Novotný), Mario (Bruno Aguas), Naděnka (Andrea Elsnerová), Mladík (Václav Neužil), Muž (Aleš Procházka), Giorgio (Jaromír Meduna), Žena (Miriam Kantorková), Renato (Bořík Procházka), Kluk (Jan Köhler), Kluk (Jiří Köhler), Boháč (Jiří Hromada), Tulák (Martin Myšička), Alfredo (Václav Postránecký), Gisella (Věra Kubánková), Orazio (Vladimír Javorský), Pietro (Radek Holub), Antonio (Kamil Halbich) a Piero (Svatopluk Skopal), role lavičky.
- 2019 Neil Simon: Apartmá v hotelu Plaza, třídílné rozhlasové zpracování (1. díl: Host z lepších kruhů, 2. díl: Host z Hollywoodu, 3. díl: Svatební hosté), Překlad: Ivo T. Havlů, hudba: Kryštof Marek, dramaturg: Martin Velíšek, režie: Dimitrij Dudík, premiéra: 29. 12. 2019, hrají: Bára Hrzánová, Igor Bareš, Jan Battěk, Andrea Elsnerová, Lucie Pernetová, Michal Dlouhý, Zuzana Slavíková, Marek Holý, Václav Kopta.[5]
Zpěvačka
[editovat | editovat zdroj]Zpívá ve skupině Condurango, pro kterou i skládá vlastní písně.
Knihy
[editovat | editovat zdroj]- Vinnetou naší doby / Velký tajem staré lišky Báry Hrzánové, autoři: Barbora Hrzánová, Richard Erml, ISBN 978-80-7281-525-8, vydal Eminent, 2018
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Národní autority České republiky. Dostupné online. [cit. 2020-05-07].
- ↑ Lidovky.cz. 20. března 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-07].
- ↑ Archivovaná kopie. protibet.cz [online]. [cit. 2014-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-18.
- ↑ Inscenace Noc vrahů. vis.idu.cz [online]. Virtuální studovna - Databáze a online služby Divadelního ústavu [cit. 2021-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Neil Simon: Apartmá v hotelu Plaza. Dvojka [online]. Český rozhlas [cit. 2020-01-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Barbora Hrzánová na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Barbora Hrzánová
- Osoba Barbora Hrzánová ve Wikicitátech
- Barbora Hrzánová v Internet Movie Database (anglicky)
- Barbora Hrzánová – anotace k anketě Hvězda mého srdce
- Barbora Hrzánová v Česko-Slovenské filmové databázi
- Barbora Hrzánová – video z cyklu České televize Na plovárně
- Bára Hrzánová: Barevný svět – rozhovor s Barborou Hrzánovou, Televize.cz
- Kam padá jablko? aneb V rodinných stopách /Týdeník Palcát č.12/ 25.3.2009, s.5
- Vzpomínka na Jiřího Hrzána Archivováno 23. 3. 2009 na Wayback Machine.
- Barbora Hrzánová na Kinoboxu
- Barbora Hrzánová – kniha Vinnetou naší doby / Velký tajem staré lišky Báry Hrzánové