Northrop B-2 Spirit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z B-2 Spirit)
Skočit na: Navigace, Hledání
B-2 Spirit
Určení strategický stealth bombardér
Výrobce Northrop
Northrop Grumman
První let 17. července 1989
Zařazeno duben 1997
Charakter 20 strojů ve službě
Uživatel Letectvo Spojených států
Vyrobeno kusů 21 ks
Cena za kus 1,157-2,2 miliardy $ v roce 1998

Northrop Grumman B-2 Spirit je americký víceúčelový strategický bombardér, využívající technologii stealth, díky které může snadno pronikat i nad velmi dobře střežená území. Konstrukce je převážně z uhlíkových kompozitů a je velmi náročná na údržbu. Letoun se ale díky ní omezuje na minimum množství vyzářených či odražených zvukových, infračervených, optických i radarových signálů.

Spirit byl navržen jako budoucí náhrada za bombardéry B-1 Lancer. Během osmdesátých let stál jeho tajný vývoj 23 miliard dolarů. Poprvé byl představen veřejnosti 22. listopadu 1988 v kalifornském Palmdale. První prototyp B-2 vzlétl roku 1989 a v prosinci 1993 byl vyroben první sériový stroj. Původně bylo objednáno 135 ks, později byla objednávka snížena na 75 ks a nakonec bylo vyrobeno jen 21 ks. I díky tomu prudce rostla cena jednoho letounu, která dosahuje 1,157 mld USD (v cenové úrovni roku 1998). Spirit je tak považován za nejdražší letoun v historii. Operačně byl poprvé nasazen v roce 1999 v Kosovu, kdy stroje letěly ze středu USA bez mezipřistání, jen s několika tankováními za letu, k cíli i zpět. 23. února 2008 se zřítil, krátce po startu z Andersenovy letecké základny na Guamu, stroj Spirit of Kansas.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

B-2 poprvé na veřejnosti v roce 1988
První veřejný let B-2 roku 1989

Na konci 70. let začal americké ministerstvo obrany znepokojovat fakt, že u potenciálních protivníků USA došlo k výraznému zlepšení systémů protivzdušné obrany. Hrozilo, že konvenční strategické bombardéry, jakými byly B-52 Stratofortress nebo v té době vyvíjený B-1 Lancer, se brzy stanou zastaralými. Proto se americká vláda rozhodla pro zahájení vývoje technologicky pokročilého bombardéru, který by byl schopen doletět na velké vzdálenosti, nepozorovaně proniknout nepřátelskou protivzdušnou obranou a shodit munici na cíl. V září 1980 stanovilo americké letectvo požadavky na tento nový bombardér, který byl v USA známý jako "Advanced Technology Bomber (ATB)". Do soutěže na vývoj nového letadla se přihlásily dva týmy, každý ze dvou společností. První dvojici tvořily firmy Northrop a Boeing, druhý tým se skládal z firem Lockheed a Raytheon. Vítězem soutěže se stal v říjnu 1981 návrh letadla od týmu Northrop/Boeing. Následně byla uzavřena smlouva na dodávku dvou testovacích konstrukcí draku letadla, jednoho létajícího prototypu a pět předsériových letadel. V 80. letech představovaly náklady vývoj B-2 23 miliard dolarů.

Původní plán počítal vedle pěti předsériových letadel s výrobou dodatečných 127 bombardérů. S rozpadem Sovětského svazu a pozdějšími škrty ve výdajích na obranu došlo ke zredukování původně plánovaného počtu strojů B-2 na 75 kusů. Později se toto množství snížilo jen na 20 letadel, které doplnil jeden prototyp, nazvaný Spirit of America. Celková produkce bombardérů B-2 "Spirit" tak dosáhla 21 strojů.

Během celého programu společnost Northrop Grumman úzce spolupracovala s americkým letectvem, což se sice pozitivním způsobem odrazilo na konečném výsledku, ale na druhou stranu to však vývoj letadla mírně zpomalilo. V polovině 80. let totiž USAF upravilo zadání, které původně požadovalo bombardér přizpůsobený k letu ve vysokých letových hladinách. Nový požadavek na letadlo, které by bylo schopné i letu nízko nad terénem ​​způsobil navýšení nákladů a zpoždění celého projektu o dva roky. První veřejné představení bombardéru B-2 se uskutečnilo v roce 1988 a v červenci 1989 se vznesl do vzduchu "Spirit of America" jako první z bombardérů B-2. Počátečních operačních schopností dosáhla letka B-2 v dubnu 1997.

I když vývoj B-2 patřil k mimořádně utajovaným vojenským projektům, i přesto byly zaznamenány dva incidenty týkající se úniku informací. V prosinci 1984 byl zatčen zaměstnanec firmy Northrop Thomas Cavanagh při pokusu o prodej tajných materiálů o projektu B-2. Dokumenty zřejmě pašoval z továrny Pico Rivera, kde se stealth bombardéry vyráběly a snažil se je prodat sovětské tajné službě za 25 000 amerických dolarů. 42letý zaměstnanec Northrop se skontaktoval sovětskými diplomaty netuše, že ​​jeho telefonát je odposloucháván federálními agenty. Ti ho následně vylákali na setkání a zatkli. I když nakonec k žádnému úniku informací nedošlo, Thomas Cavanagh byl za tento pokus odsouzen na doživotí.[1] V roce 2011 byl na 32 let odsouzen Noshiro Gowadia, který pracoval na vývoji pohonného systému pro B-2. Důvodem bylo, že za úplatek 110 000 amerických dolarů vyzradil utajované technologie čínské vládě, která je potřebovala pro vývoj řízené střely se sníženým tepelným vyzařováním.[2]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Pohled na B-2 Spirit ze strany
Vicepresident Dick Cheney uvnitř kokpitu B-2 s pilotem kpt. Lukem Jaynem během návštěvy základny Whiteman, 2006
Motory B-2 jsou utopeny hluboko v křídle, aby byla zakryta jejich dmychadla a byly minimalizovány výfukové stopy
Nakládání pumy BDU-56 o hmotnosti 910 kg, 2004

Typ konstrukce, která byla použita u bombardéru B-2, se označuje jako létající křídlo, protože při ní zcela chybí trup a svislé ocasní plochy. Při tvorbě návrhu nového bombardéru firma Northrop propracovala projekty letadel XB-35 a YB-49 z konce 40. let, které se nikdy nedočkaly sériové výroby.[3]Zajímavostí je, že rozpětí křídel B-2 je 52,4 m, což je identický rozměr, jaký měl i jeho o 40 let starší předchůdce YB-49. Podél celé odtokové hrany křídla, kromě výfukového prostoru bezprostředně za motory, se nachází devět velkých ovládacích ploch. Vnější pár pohyblivých ploch plní funkci brzdových kormidel. Každá z těchto ploch se skládá ze dvou částí, které se mohou pohybovat směrem nahoru nebo dolů. Mohou pracovat symetricky jako aerodynamické brzdy nebo asymetricky jako kormidla. Pohybující se brzdová kormidla však zvyšují radarový odraz letadla, proto v době, kdy B-2 vstupuje do bojové zóny musí být zamčené. Předpokládá se, že v takové situaci letadlo zatáčí pomocí rozdílného tahu motorů. Dalších šest ovládacích ploch se používá hlavně jako výškovky, avšak nejvzdálenější pár může při nízkých rychlostech plnit i funkci křidélek. V prostoru mezi výstupními tryskami se nachází poslední ovládací plocha, která eliminuje podélné kývání, způsobené vertikálními nárazy vzduchu v nízkých výškách.

Společnost Boeing se jako druhý člen týmu podílela na dodání vnějších křídel, zadní centrální části, palivového systému, zbraňového systému a podvozku. Northrop byl zodpovědný za přední centrální část letadla, kokpit, náběžné a odtokové hrany, ovládací plochy, jakož i finální montáž a celkovou koordinaci projektu. Z povrchu letadla bylo odstraněno množství hran, běžně se nacházejících na konvenčních letadlech, čímž se výrazně zredukoval odraz radarových vln. Některé plochy jsou potaženy materiálem, absorbujícím radarové vlny (RAM). Hlavní podvozek je čtyřkolový, umístěný je hned vedle motorů a zatahuje se směrem dopředu. Přední dvoukolový podvozek se zatahuje směrem dozadu.

Ve srovnání s předcházejícími americkými bombardéry došlo u B-2 k výraznému snížení posádky. Zatímco posádka B-52H Stratofortress skládá z 5 členů a posádka B-1B Lancer ze čtyř členů, letadlo B-2 má pouze dva piloty. Ti sedí v kabině vedle sebe, přičemž nalevo je místo hlavního pilota a napravo sedadlo velitele mise. Velitel mise je primárně odpovědný za navigaci a za plnění úkolů v roli operátora zbraňových systémů, ale tyto funkce může v případě potřeby provádět i pilot. Každý člen posádky má k dispozici čtyři barevné CRT monitory.

B-2 je vybaven rádilokátorom AN/APQ-181 od společnosti Hughes Aircraft (v současnosti Raytheon). Navigaci letadla zajišťují dva systémy, které mohou pracovat samostatně, ale vyšší přesnosti se dosahuje při použití obou systémů současně. Jedním z nich je inerciální systém Kearfott a druhým astronomicko-inerciální systém Northrop NAS-26. NAS-26 byl původně vyvinut pro řízené střely dlouhého doletu Snark. Určování aktuální polohy letadla probíhá na základě předem vybraných hvězd a funguje i přes zamračenou denní oblohu. Klíčovým prvkem tohoto systému je stabilizovaný elektrooptický teleskop, který je umístěn nalevo od kabiny posádky.

Letadlo je poháněno čtyřmi dvouproudovými motory General Electric F118-GE-100, z nichž každý má tah 77 kN. F118-GE-100 byl vyvinut z motoru F101-X, použitém v stíhacích letadlech F-14. Maximální rychlost B-2 je 915 km/h a maximální dostup představuje 15 200 m. Bombardér doletí bez tankování 11 100 km, přičemž s jedním tankováním ve vzduchu dokáže prodloužit tuto vzdálenost na 18 500 km. B-2 může dostávat palivo během letu pomocí nástavce, který se nachází za kokpitem. Nasávací otvory pohonné soustavy jsou esovitého tvaru, aby ukryly kompresor motoru před radiolokátorem nepřítele. Jejich okraje jsou zoubkované, aby se rozptýlily vlny nepřátelských radarů a nedošlo k jejich návratu zpět ke zdroji. Výfukové plyny z motoru jsou ochlazovány, aby se snížila tepelná stopa letadla a minimalizovala možnost odhalit a sledovat bombardér nepřátelskými infračervenými detekčními systémy.

Výzbroj je ukryta ve dvou pumovnicích, z nichž každá pojme 9 tun pum nebo řízených střel. B-2 může nést širokou škálu konvenční munice, ale i jaderné bomby typu B61 a B83[4] v počtu 16 kusů. Z konvenčních neřízených pum jsou to Mk 82 o hmotnosti 227 kg a Mk 84 o hmotnosti 907 kg. Jejich řízeným ekvivalentem, který byl do B-2 integrovaný, jsou pumy GBU-38 a GBU-31, vybavené systémem inerciálního a satelitního navádění. Plně naložený bombardér unese až 80 kusů Mk 82/GBU-38 nebo 16 pum Mk 84/GBU-31. Aby se při útoku na nepřátelské cíle zvýšily šance B-2 na přežití, dostaly bombardéry do výzbroje i pumy AGM-154 JSOW. Ty při vhození ve vysoké letové hladině dokáží klouzavým letem překonat vzdálenost až 130 km. Přesně zasáhnout cíl jim umožňuje GPS navigace v kombinaci s infračerveným naváděním v závěrečné fázi letu. K ještě větší minimalizaci ztrát v případě možného konfliktu přispívá integrace řízené střely AGM-158 JASSM. Ta umožňuje bombardéru zaútočit na dobře chráněné cíle ze vzdálenosti 370 km, aniž by se vystavil většímu riziku.

Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]

B-2 při shazování 47 pum Mark 82 během ostrého cvičení v roce 1994 poblíž Point Mugu v Kalifornii

Bombardéry B-2 byly poprvé bojově nasazeny války v Kosovu v rámci operace Spojenecká síla (Operation Allied Force, operace NATO) dne 24. března 1999. Při prvním náletu vzlétly dva B-2 ze základny Whiteman, přeletěly do Evropy a shodily 32 pum na několik cílů v Srbsku. Po ukončení bojové fáze mise a po 31-hodinovém letu se vrátily zpět na domovskou základnu v Missouri. Kromě prvního nasazení letounů B-2 měly bojovou premiéru i satelitem naváděné pumy JDAM.

Přestože se bombardéry B-2 zúčastnily pouze 1% bojových misí, byly odpovědné za zničení 33% všech srbských cílů. Šest letadel B-2, které byly nasazeny v operaci "Spojenecká síla", zrealizovalo celkem 45 náletů a shodilo 656 pum JDAM.[5]

7. října 2001 během operace Trvalá svoboda (Operation Enduring Freedom) byl bombardér B-2 prvním, který vletěl do afghánského vzdušného prostoru a bombardoval cíle teroristů hluboko ve vnitrozemí.[6] Během této mise absolvovali piloti B-2 časově nejnáročnější bojovou operaci v historii, kdy jejich let trval celkem 44 hodin.[7]

V březnu 2003 zahájily B-2 tzv. operaci Irácká svoboda (Operation Iraqi Freedom), během níž šest těchto bombardérů zničilo celkem 92 cílů. Jedním z těchto cílů byl i bunkr v Bagdádu, o kterém se americké velení domnívalo, že slouží jako úkryt Saddáma Husajna.

Bombardéry B-2 vzlétaly poprvé ne z území USA, ale ze základny Diego García v Indickém oceánu a z neznámé základny v Anglii.[8] Během celé operace uskutečnily letadla B-2 49 bojových misí, během nichž shodily více než 680 000 kg munice.[9]

20. března 2011 vzlétly tři bombardéry B-2 ze základny Whiteman v Missouri. V rámci operace "Úsvit Odysei" (Operation Odyssey Dawn) shodily 40 pum na letiště v Libyi s cílem zničit vzdušné síly Muammara Kaddáfího.[10]

8. ledna 2016 uskutečnilo americké letectvo ve spolupráci s libyjskou vládou národní jednoty nálety na militanty z teroristické skupiny Islámský stát v Libyi. Cílem bombardování se staly dva odlehlé tábory přibližně 45 kilometrů jihozápadně od města Syrta. Útok provedla dvojice bombardérů B-2, která vzlétla ze své domovské základny Whiteman v Missouri. Celá mise včetně návratu zpět na základnu trvala 34 hodin. Zúčastnilo se jí i 15 tankovacích letadel KC-135 a KC-10.[11] Bombardéry při ní svrhly 108 pum GBU-38 o hmotnosti 227 kg. Po úvodním náletu strategických bombardérů zaútočily na tyto cíle ještě bezpilotní letouny MQ-9 Reaper střelami AGM-114 Hellfire.[12] Odhaduje se, že o život přišlo asi 80 bojovníků Islámského státu. Vzhledem k tomu, že letová hodina bombardérů B-2 stojí 130 000 USD, byla celá tato operace mimořádně drahá. Po započítání provozních nákladů a ceny svržené munice lze konstatovat, že celkové náklady na misi překročily výši 11,5 mil. USD.[13]

Nehody[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Havárie bombardéru B-2 na Andersenově letecké základně.

23. února 2008 havaroval bombardér B-2 Spirit of Kansas při vzletu ze základny Andersen na ostrově Guam. Příčinou havárie byla zjištěná vlhkost ve třech senzorech v důsledku čehož dostával systém řízení letu nesprávné informace o rychlosti letu a úhlu náběhu. To způsobilo, že letadlo při vzletu začalo prudce stoupat a zároveň se naklánět doleva. Z toho důvodu se levé křídlo dostalo do styku se zemí a následně stroj havaroval. Oba piloti se stihli katapultovat a nehodu se jim podařilo přežít.[14]

Operující jednotky s B-2[editovat | editovat zdroj]

United States Air Force

Seznam bombardérů B-2[editovat | editovat zdroj]

Srovnání B-2 s F/A-18 Hornet a dvěma F-16 Fighting Falcon
Pořadí Sériové číslo # Oficiální název
AV-1 82-1066 Spirit of America
AV-2 82-1067 Spirit of Arizona
AV-3 82-1068 Spirit of New York
AV-4 82-1069 Spirit of Indiana
AV-5 82-1070 Spirit of Ohio
AV-6 82-1071 Spirit of Mississippi
AV-7 88-0328 Spirit of Texas
AV-8 88-0329 Spirit of Missouri
AV-9 88-0330 Spirit of California
AV-10 88-0331 Spirit of South Carolina
AV-11 88-0332 Spirit of Washington
AV-12 89-0127 Spirit of Kansas
AV-13 89-0128 Spirit of Nebraska
AV-14 89-0129 Spirit of Georgia
AV-15 90-0040 Spirit of Alaska
AV-16 90-0041 Spirit of Hawaii
AV-17 92-0700 Spirit of Florida
AV-18 93-1085 Spirit of Oklahoma
AV-19 93-1086 Spirit of Kitty Hawk
AV-20 93-1087 Spirit of Pennsylvania
AV-21 93-1088 Spirit of Louisiana
AV-22 – AV-135 byly zrušeny
Zdroj: FAS.ORG[15]

pozn.: AV-12 "Spirit of Kansas" se zřítil 23.2.2008 krátce po vzletu z Andersen AFB na ostrově Guam.

Specifikace (B-2A)[editovat | editovat zdroj]

NORTHROP B-2.png

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 2
  • Rozpětí: 52,12 m
  • Délka: 20,9 m
  • Výška: 5,1 m
  • Nosná plocha: 460 m²
  • Plošné zatížení: 329 kg/m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 71 700 kg
  • Vzletová hmotnost: 152 634 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 170 550 kg
  • Pohonné jednotky: 4× dvouproudový motor General Electric F118-GE-100, každý o tahu 77 kN

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: Mach 0,85 (915 km/h)
  • Dostup: 15 000 m
  • Dolet: 12 000 km
  • Tah/Hmotnost: 0,205

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

  • 18 000 kg pum Mk82 o hmotnosti 225 kg v kazetovém pumovnicovém závěsníku BRA (Bomb Rack Assembly) (celkový počet: 80)
  • 12 000 kg pum CBU o hmotnosti 340 kg v kazetovém pumovnicovém závěsníku BRA (celkový počet: 36)
  • 16 ks výzbroje o hmotnosti 907 kg (2000 lb) (Mk84, JDAM-84, JDAM-102) na rotačním pumovnicovém závěsníku RLA (Rotary Launcher Assembly)
  • 16 ks jaderné pumy B61 nebo B83 na rotačním pumovnicovém závěsníku RLA

Pozdější avionika a výstroj umožnila používat JSOW a GBU-28. Spirit může také nést střely AGM-158 JASSM.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The Cavanagh affair
  2. Engineer jailed for selling US stealth bomber technology to China
  3. Northrop B-2A Spirit
  4. B–2 Spirit – Stealth bomber
  5. B-2 Operations
  6. The B-2 Spirit Stealth Bomber Turns 25
  7. The Longest Bombing Run Ever
  8. B-2 Bomber
  9. B-2 Spirit
  10. Crisis in Libya: U.S. bombs Qaddafi's airfields
  11. All we know about the U.S. B-2 bombers 30-hour round trip mission to pound Daesh in Libya
  12. B-2 bomber hits Islamic State sites in Libya
  13. The colossal price to fly a pair of B-2 bombers to hit two ISIS camps in Libya
  14. Air Force: Sensor moisture caused 1st B-2 crash USA Today, 5. června 2008
  15. O B-2 na fas.org

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]