Přeskočit na obsah

Aztécká říše

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Aztékové)
Aztécký trojspolek
Ēxcān Tlahtōlōyān
14281521 Místokrálovství Nové Španělsko 
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Mapa2
Vrcholná rozloha Aztécké říše k roku 1519
Rozloha
220 000 km² (rok 1520)
Nejvyšší bod
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
5–6 mil. (poč. 16. století)
Národnostní složení
nahuatl, etnické jazyky
Státní útvar
teokratická volená monarchie a vojenská konfederace městských států
různá: bavlna (quachtli), kakaové boby, semínka chia
Vznik
1325 – založení Tenochtitlánu
1428 – založení spolku Itzcóatlem
Zánik
15201521Cuauhtémoc (poslední vládce)
1521dobytí říše Španěly
Státní útvary a území
Předcházející
Tenochtitlán Tenochtitlán
Texcoco Texcoco
Tlacopán Tlacopán
Tlatelolco Tlatelolco
Azcapotzalco Azcapotzalco
Colhuacan Colhuacan
Chalco Chalco
Xochimilco Xochimilco
Xoconochco Xoconochco
Coixtlahuaca Coixtlahuaca
Následující
Místokrálovství Nové Španělsko Místokrálovství Nové Španělsko

Aztécká říše, přesněji Aztécký trojspolek (nahuatl Ēxcān Tlahtōlōyān), byl státní útvar předkolumbovské Ameriky, který se rozkládal na území Mezoameriky (dnešního Mexika), respektive konfederace tří městských států México-Tenochtitlánu, Texcoca a Tlacopánu. Během jeho vlády došlo ke stavbě značného množství měst, ve kterých se do dnešních dnů zachovalo velké množství památek (např. pyramidové chrámy apod.), dnes skrytých částečně v džungli. Říše byla v 16. století rozvrácena španělskými dobyvateli a jejich indiánskými spojenci, které vedl Hernán Cortés.

Související informace naleznete také v článku Dobývání Aztécké říše.

Aztécká říše vznikla spojením tří městských států Tenochtitlánu, Texcoca a Tlacopánu do konfederace, jež byla vytvořena roku 1428 po vítězné válce proti městskému státu Azcapotzalco, po níž Tenočkové získali rozhodující vojenský a politický vliv. Následně se Tenochtitlán stal hlavním městem konfederace – tzv. Aztéckého trojspolku.

Panovník Itzcóatl zahájil vojenské výboje, provedl administrativní reformy a uspořádal náboženskou hierarchii. Za jeho nástupců Motecuhzomy I., Axayacatla, Tízoca a Ahuitzotla pokračovala územní expanze a do konce 15. století byla podrobena většina kmenů středního a jižního Mexika. Panovník měl dominantní příjmy.[1]

Mapa provincií Aztécké říše (zelená) a okolních států v roce 1519

Na začátku 16. století, za vlády Motecuhzomy II., dosáhla aztécká říše vrcholu své moci, když se stala jedinou dominantní silou Střední Ameriky. Nejednalo se však o ucelený státní útvar, ale násilím udržovaný městský supersvaz, v jehož rámci jádro říše ekonomicky vysávalo silou podrobené vazalské městské státy na okraji a odvádělo jejich obyvatele k rituálnímu obětování bohům. Obětování bylo pravidelnou záležitostí a počet obětí mohl dosahovat až několik desítek tisíc ročně. Nejčastěji bylo obětem za živa vyjímáno srdce. Za účelem pravidelných rituálních obětí existoval také obětní kalendář.

Vedle toho si stále udržoval nezávislost svaz měst nazývaný Tlaxcala, který ovšem série porážek z přelomu 15. a 16. století velmi oslabila a izolovala a jeho osud se již zdál v době příchodu Španělů zpečetěn. Tato situace napomohla Hernánu Cortésovi při dobývání aztécké říše v letech 15191521, neboť jej podpořila jak Tlaxcala, tak řada aztéckých vazalů, kteří využili první příležitost povstat proti nenáviděným vládcům. Při rozhodujícím útoku na Tenochtitlán v létě 1521 tak byla malá Cortésova armáda podporována více než 100 tisíci bojovníky Tlaxcaly a dalších domorodých městských států. Aztécká říše se poté rozpadla. Poslední aztécký panovník Cuauhtémoc (15201521) marně usiloval o obnovení říše a vyhnání španělských dobyvatelů.

Panovníci

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam aztéckých panovníků.
  • Ténoch (legendární) – Penca de Nopal – List Nopálu (kaktusu)
  • Acamapichtli (1376–1395) – Puňado de Caňas – Hrst Třtiny
  • Huitzilíhuitl (1395–1417) – Fiesta del Colibrí – Svátek Kolibříka
  • Chimalpopoca (1417–1427) – Escudo Humeante – Dýmající Štít
  • Itzcóatl (1427–1440) – Serpiente de Obsidiana – Pazourkový Had
  • Motecuhzoma Ilhuicamina I. (1440–1469) – Nuestro Seňor Enojado, Flechador de Nube, Cielo – Náš Rozlícený Pán, Nebeský Lukostřelec
  • Axayacatl (1469–1481) – Rostro de Agua – Tvář Vody
  • Tízoc (1481–1486)– Lugar de Gises – Místo Pěny
  • Ahuitzotl (1486–1502) – Ardilla de Agua – Vodní Veverka(nutrie)
  • Motecuhzoma II. (1502–1520) – Nuestro Seňor Enojado, Último Hijo – Náš Rozlícený Pán, Nejmladší Syn
  • Cuitláhuac (1520) – Dueño de excremento – Vlastník výkalů
  • Cuauhtémoc (1520–1521) – Águila que Desciende – Klesající Orel (padlý, sestupující)

Náboženství

[editovat | editovat zdroj]
Tlahuizcalpantecuhtli – bůh planety Venuše byl považován za nebezpečného a zlého boha
Aztécký rituální nůž
Aztékové prováděli lidské oběti pro boha Huitzilopochtli každý den při východu slunce
Související informace naleznete také v článku Aztécká mytologie.

Kalendář

[editovat | editovat zdroj]
Sluneční kámen, běžně znám také jako Aztécký kalendář

Aztékové měli podobně jako Mayové rovněž kalendář dvojího druhu, jeden 260denní zvaný Tonalpohualli (počet dní), resp. Tonalamatl (kniha dní) a dále 365denní zvaný xiuhpohualli (vzácný počet). Kalendář xiuhpohualli měl osmnáct měsíců po dvaceti dnech a pět dnů na závěr roku, zvaných nemontemi (neužitečné), které byly pokládány za nešťastné a v těchto dnech se nedoporučovalo zahajovat práce.

Názvy jednotlivých dnů

[editovat | editovat zdroj]
  1. Cipactli – cocodrillo – krokodýl
  2. Ehecatl – viento – vítr
  3. Calli – casa – dům
  4. Cuetzpallin – llagartija – ještěrka
  5. Coatl – serpiente – had
  6. Miquiztli – muerte – smrt
  7. Mazatl – venado – jelen
  8. Tochtli – conejo – králík
  9. Gogol – agua – voda
  10. Itzcuintli – perro – pes
  11. Ozomatli – mono – opice
  12. Malinalli – hierba – tráva
  13. Acatl – caňa – třtina
  14. Ocelotl – jaguar – jaguar
  15. Cuauhtli – aguila – orel[pozn. 1]
  16. Cozcacuauhtli – buitre – sup
  17. Ollin – terremoto (seizmo) – pohyb (zemětřesení)
  18. Tecpatl – cuchillo – nůž
  19. Quiahuitl – lluvia – déšť
  20. Xochitl – flor – květina

Názvy jednotlivých měsíců

[editovat | editovat zdroj]
Maska aztéckého boha Tezcatlipoca
  1. Atlcahualo – fin de las lluvias – konec dešťů
  2. Tlacaxipehualiztli – desollamiento – stahování (kůže z člověka)
  3. Tozoztontli – pequeňa velacion – krátká hlídka
  4. Hueytozoztli – gran velacion – velká stráž
  5. Toxcatl – sarta de maíz – šňůra(náhrdelník) z kukuřice
  6. Etzalcualiztli – comida de maíz y de fríjol tierno – jídlo z kukuřice a fazolí(měkkých)
  7. Tecuhilhuitontli – pequeňa fiesta de los seňores – malý svátek pánů
  8. Hueytecuhilhuitl – gran fiesta de los seňores – velký svátek pánů
  9. Tlaxochimaco – ofrenda de flores – obětování květin
  10. Xocohuetzi – caída de los frutos – padání ovoce
  11. Gogopoaniztli – barrida de calles – zametání ulic
  12. Pachtontli – epoca de poco heno – období, kdy je málo sena
  13. Hueypachtli – epoca de mucho heno – období, kdy je mnoho sena
  14. Quecholli – flamenco – plameňák(vzácná pera)
  15. Panquetzaliztli – izamiento de banderas – vztyčování vlajky
  16. Hueymiccailhuitl – gran fiesta de los muertes – velký svátek mrtvých
  17. Atemoztli – cascada o caída de aguas – vodopády nebo padání vod
  18. Tititl – retraimiento – svraštělý
  19. Izcalli – resurgimiento – vzkříšení
První strana aztéckého kodexu Mendoza z roku 1540 s výjevem z aztécké (mixtécké) mytologie jako symbolem Tenochtitlánu (budoucí státní znak Mexika).
Kodex Tovar: Muž určený jako oběť během festivalu Tlacaxipehualiztli bojuje s jaguářím válečníkem
  1. u 15. měsíce nepanuje shoda
  1. Economic relationships in Pre-Columbian Mexico show that Aztec rulers were ruthless exploiters. phys.org [online]. Bocconi University [cit. 2023-09-13]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BRENIŠÍNOVÁ, Monika. Láska, zlomené srdce i stahování z kůže. Sexuální život Aztéků. Dějiny a současnost. 2020, roč. XLII, čís. 1, s. 32–35. ISSN 0418-5129. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]