Přeskočit na obsah

August Antonín Josef z Lobkowicz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
August Antonín Josef z Lobkowicz
Kníže z Lobkowicz a
3. hlava mělnicko-hořínské sekundogenitury
Ve funkci:
5. března 1802 – 28. ledna 1803
PředchůdceJosef Maria Karel z Lobkowicz
NástupceAntonín Isidor z Lobkowicz
Nejvyšší maršálek Českého království
Ve funkci:
1791 – 28. ledna 1803
PanovníkLeopold II., František II.
NástupceVojtěch Václav z Klebelsbergu
Rakouský vyslanec ve Španělsku
Ve funkci:
1772 – 1776
PanovníkMarie Terezie
Tajný rada
Císařský komorník
Vojenská služba
SlužbaHabsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Doba služby?–1771
Hodnostgenerál polní strážmistr
Bitvy/válkysedmiletá válka
Narození22. září 1729
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí28. ledna 1803 (ve věku 73 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníLobkowická hrobka v Hoříně
Choť(1753) Marie Ludmila Czerninová (1738–1790)
RodičeJan Jiří Kristián z Lobkowicz (1686–1753)
Marie Jindřiška Karolína z Waldsteinu (1702–1780)
DětiAntonín Isidor (1773–1819)
Příbuzníbratr: Josef Maria Karel z Lobkowicz (1724–1802)
sestra: Marie Eleonora, provdaná d'Ursel et d'Hoboken (1721–1756)
strýc: Filip Hyacint z Lobkowicz (1680–1734)
strýc: Josef Antonín August z Lobkowicz (1681–1717)
bratranec: Ferdinand Filip z Lobkowicz (1724–1784)
děd: Ferdinand August z Lobkowicz (1655–1715)
Zaměstnánípolitik
Profesevyslanec, diplomat, mecenáš a politik
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1792 rakouský Řád zlatého rouna (č. 836)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

August Antonín Josef z Lobkowicz (německy August Anton Joseph von Lobkowitz, 21. září 1729 Praha – 28. ledna 1803 Praha)[1][2] byl kníže z Lobkovic a 3. hlava mělnické sekundogenitury (1802–1803). V letech 1791–1803 zastával úřad nejvyššího maršálka Českého království a v roce 1792 mu byl udělen Řád zlatého rouna.

Původ a kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn Jana Jiřího Kristiána z Lobkowicz (1686–1753), vojevůdce a zakladatele lobkovické sekundogenitury, a jeho manželky Marie Jindřišky Karolíny z Waldsteinu (1702–1780). Jeho starší bratr Josef Maria Karel z Lobkowicz (1724–1802) nezanechal mužské potomky.

Studoval v Římě.[3] Jako jeho bratři vstoupil do císařské armády. Bránil Habsburskou říši v době Sedmileté války. Jeho bratr Karel Adam (1719–1760) byl vážně zraněn v bitvě u Lovosic, Filip Josef (1732–1760) v bitvě u Lehnice. Nejmladší bratr Leopold (1734–1759) zemřel v Drážďanech. Sám August Antonín byl v bitvě u Lovosic 1. října 1760 zajat a muselo za něj být vyplaceno výkupné v hodnotě 300 vojáků.[3] V armádě dosáhl hodnosti generála polního strážmistra.[2] V roce 1771 odešel z vojska.[3]

Následujícího roku byl Marií Terezií vyslán do Španělska jako zplnomocněný ministr u španělského královského dvora v Madridu, kam odjel i s manželkou a dětmi.[3] Nevýhodou tohoto postu byly vysoké náklady. Setrval tam do léta 1776.

V letech 1784–1796 dohlížel z titulu spoluporučníka na dědictví prince Josefa Františka Maxmiliána z Lobkowicz z roudnické primogenitury.[4]

V letech 1791–1803 zastával úřad nejvyššího maršálka Českého království. Za zásluhy mu byl 21. listopadu 1792 udělen Řád zlatého rouna (č. 836).[2] Podporoval umění a vědu.

Zemřel 28. ledna 1803 v Praze, byl pohřben vedle své manželky na farním hřbitově v Hoříně[5] a později byly jejich ostatky uloženy v rodové hrobce v Hoříně.

Majetek

[editovat | editovat zdroj]

Jeho manželka přinesla jako věno panství Mělník, Byšice, Čečelice se zámkem Mělník a Hořín.[2][6] Pokoje v Hoříně nechal kníže vyzdobit štuky.[3] Dále zdědila po otci panství Drhovle, Čížová, Sedlice a palác na Malé Straně v Praze.[6] Fakticky byla až do své smrti majitelkou Marie Ludmila a majetek po desetiletí spravovala její matka Isabela Marie (oprávněná administrátorka) do roku 1776, tedy do návratu rodiny ze Španělska.[6] V roce 1783 tvořilo knížecí dvůr včetně šestičlenné rodiny 47 osob.[7]

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

V zámecké kapli v Hoříně se 16. září 1753 na svátek svaté Ludmily oženil s Marií Ludmilou Czerninovou z Chudenic (21. 4. 1738 – 20. 6. 1790 Praha, pohřbena v Hoříně), dcerou Františka Antonína Czernina, (1710–1739) a jeho manželky Isabely Marie z Merode-Westerloo (1703–1780). Jemu bylo dvacet čtyři let, nevěstě pouhých patnáct let a pět měsíců. Svatby se zúčastnil i bratr císaře – vévoda Karel Lotrinský (1712–1780).[8]

Manželům se narodilo se 19 dětí,[1][9] jen čtyři z nich se však dožily vyššího věku a jen tři přežily otce:

  • 1. Marie Josefa (19. 6. 1754 – 22. 6. 1754)
  • 2. Marie Josefa (30. 3. 1756 – 9. 8. 1793)
  • 3. Kristián (25. 9. 1757 – 30. 5. 1759)
  • 4. August (5. 10. 1758 – 13. 10. 1758)
  • 5. Marie Isabela (14. 10. 1759 – 15. 3. 1761)
  • 6. Marie Walburga (18. 8. 1760 – 19. 8. 1760)
  • 7. Jan Václav (5. 8. 1761 – 26. 9. 1768)
  • 8. František Antonín (11. 7. 1762 – 9. 10. 1762)
  • 9. Anna Josefa (1763 – 6. 8. 1763)
  • 10. Marie Karolína (9. 1. 1764 – 29. 9. 1768)
  • 11. Ferdinand (16. 5. 1765 – 12. 11. 1768)
  • 12. Marie Anna (9. 8. 1766 – 15. 11. 1768)
  • 13. Marie Terezie Gabriela (13. 6.[1] nebo 13. 9.[9] 1767 – 1. 5. 1820, pohřbena v Lobkovické hrobce v Hoříně)
  • 14. Marie (11. 1. 1769 – 2. 9. 1770)
  • 15. Marie Eleonora Adalberta Caja (22. 4. 1770 Praha – 9. 11. 1834 Praha, pohřbena v Sýčině)[1]
  • 16. Emanuel Felix (29. 6. 1771 – 13. 4. 1773)
  • 17. Maria Antonín Isidor (15. 3.[1] nebo 16. 12.[9][11] 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha, pohřben v Hoříně)
  • 18. Rosa de Lima (23. 6. 1775 – 7. 4. 1777)
  • 19. Maria Ludecilla (19. 7. 1778 – 26. 3. 1779)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-03-16 [cit. 2020-08-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 174. Dále jen Lobkowiczové. Dějiny a genealogie rodu. 
  3. ↑ a b c d e JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 86–87. 
  4. ↑ a b KOPIČKA, Petr. 16. září 1753 / Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic – jejich manželství a rodina. Mělník: Jiří Lobkowicz, 2013. 26 s. S. 15. Dále jen Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic. 
  5. ↑ Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic, s. 16
  6. ↑ a b c Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic, s. 11–12
  7. ↑ Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic, s. 13–14
  8. ↑ Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic, s. 5–6
  9. ↑ a b c Lobkowiczové. Dějiny a genealogie rodu, s. 175 a 176
  10. ↑ a b Lobkowiczové. Dějiny a genealogie rodu, s. 176
  11. ↑ Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic, s. 10

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 174, 216. 
  • JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 86–87. 
  • KOPIČKA, Petr. 16. září 1753 / Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic – jejich manželství a rodina. Mělník: Jiří Lobkowicz, 2013. 26 s. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=August_Antonín_Josef_z_Lobkowicz&oldid=24061921“