August Antonín Josef z Lobkowicz
August Antonín Josef z Lobkowicz | |
---|---|
Kníže z Lobkowicz a 3. hlava mělnicko-hořínské sekundogenitury | |
Ve funkci: 5. března 1802 – 28. ledna 1803 | |
Předchůdce | Josef Maria Karel z Lobkowicz |
Nástupce | Antonín Isidor z Lobkowicz |
Nejvyšší maršálek Českého království | |
Ve funkci: 1791 – 28. ledna 1803 | |
Panovník | Leopold II., František II. |
Nástupce | Vojtěch Václav z Klebelsbergu |
Rakouský vyslanec ve Španělsku | |
Ve funkci: 1772 – 1776 | |
Panovník | Marie Terezie |
Tajný rada | |
Císařský komorník | |
Vojenská služba | |
Služba | Habsburská monarchie |
Doba služby | ?–1771 |
Hodnost | generál polní strážmistr |
Bitvy/války | sedmiletá válka |
Narození | 22. září 1729 Praha Habsburská monarchie |
Úmrtí | 28. ledna 1803 (ve věku 73 let) Praha Habsburská monarchie |
Místo pohřbení | Lobkowická hrobka v Hoříně |
Choť | (1753) Marie Ludmila Czerninová (1738–1790) |
Rodiče | Jan Jiří Kristián z Lobkowicz (1686–1753) Marie Jindřiška Karolína z Waldsteinu (1702–1780) |
Děti | Antonín Isidor (1773–1819) |
Příbuzní | bratr: Josef Maria Karel z Lobkowicz (1724–1802) sestra: Marie Eleonora, provdaná d'Ursel et d'Hoboken (1721–1756) strýc: Filip Hyacint z Lobkowicz (1680–1734) strýc: Josef Antonín August z Lobkowicz (1681–1717) bratranec: Ferdinand Filip z Lobkowicz (1724–1784) děd: Ferdinand August z Lobkowicz (1655–1715) |
Zaměstnání | politik |
Profese | vyslanec, diplomat, mecenáš a politik |
Náboženství | římskokatolické |
Ocenění | 1792 rakouský Řád zlatého rouna (č. 836) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
August Antonín Josef z Lobkowicz (německy August Anton Joseph von Lobkowitz, 21. září 1729 Praha – 28. ledna 1803 Praha)[1][2] byl kníže z Lobkovic a 3. hlava mělnické sekundogenitury (1802–1803). V letech 1791–1803 zastával úřad nejvyššího maršálka Českého království a v roce 1792 mu byl udělen Řád zlatého rouna.
Původ a kariéra
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako syn Jana Jiřího Kristiána z Lobkowicz (1686–1753), vojevůdce a zakladatele lobkovické sekundogenitury, a jeho manželky Marie Jindřišky Karolíny z Waldsteinu (1702–1780). Jeho starší bratr Josef Maria Karel z Lobkowicz (1724–1802) nezanechal mužské potomky.
Studoval v Římě.[3] Jako jeho bratři vstoupil do císařské armády. Bránil Habsburskou říši v době Sedmileté války. Jeho bratr Karel Adam (1719–1760) byl vážně zraněn v bitvě u Lovosic, Filip Josef (1732–1760) v bitvě u Lehnice. Nejmladší bratr Leopold (1734–1759) zemřel v Drážďanech. Sám August Antonín byl v bitvě u Lovosic 1. října 1760 zajat a muselo za něj být vyplaceno výkupné v hodnotě 300 vojáků.[3] V armádě dosáhl hodnosti generála polního strážmistra.[2] V roce 1771 odešel z vojska.[3]
Následujícího roku byl Marií Terezií vyslán do Španělska jako zplnomocněný ministr u španělského královského dvora v Madridu, kam odjel i s manželkou a dětmi.[3] Nevýhodou tohoto postu byly vysoké náklady. Setrval tam do léta 1776.
V letech 1784–1796 dohlížel z titulu spoluporučníka na dědictví prince Josefa Františka Maxmiliána z Lobkowicz z roudnické primogenitury.[4]
V letech 1791–1803 zastával úřad nejvyššího maršálka Českého království. Za zásluhy mu byl 21. listopadu 1792 udělen Řád zlatého rouna (č. 836).[2] Podporoval umění a vědu.
Zemřel 28. ledna 1803 v Praze, byl pohřben vedle své manželky na farním hřbitově v Hoříně[5] a později byly jejich ostatky uloženy v rodové hrobce v Hoříně.
Majetek
[editovat | editovat zdroj]Jeho manželka přinesla jako věno panství Mělník, Byšice, Čečelice se zámkem Mělník a Hořín.[2][6] Pokoje v Hoříně nechal kníže vyzdobit štuky.[3] Dále zdědila po otci panství Drhovle, Čížová, Sedlice a palác na Malé Straně v Praze.[6] Fakticky byla až do své smrti majitelkou Marie Ludmila a majetek po desetiletí spravovala její matka Isabela Marie (oprávněná administrátorka) do roku 1776, tedy do návratu rodiny ze Španělska.[6] V roce 1783 tvořilo knížecí dvůr včetně šestičlenné rodiny 47 osob.[7]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]V zámecké kapli v Hoříně se 16. září 1753 na svátek svaté Ludmily oženil s Marií Ludmilou Czerninovou z Chudenic (21. 4. 1738 – 20. 6. 1790 Praha, pohřbena v Hoříně), dcerou Františka Antonína Czernina, (1710–1739) a jeho manželky Isabely Marie z Merode-Westerloo (1703–1780). Jemu bylo dvacet čtyři let, nevěstě pouhých patnáct let a pět měsíců. Svatby se zúčastnil i bratr císaře – vévoda Karel Lotrinský (1712–1780).[8]
Manželům se narodilo se 19 dětí,[1][9] jen čtyři z nich se však dožily vyššího věku a jen tři přežily otce:
- 1. Marie Josefa (19. 6. 1754 – 22. 6. 1754)
- 2. Marie Josefa (30. 3. 1756 – 9. 8. 1793)
- 3. Kristián (25. 9. 1757 – 30. 5. 1759)
- 4. August (5. 10. 1758 – 13. 10. 1758)
- 5. Marie Isabela (14. 10. 1759 – 15. 3. 1761)
- 6. Marie Walburga (18. 8. 1760 – 19. 8. 1760)
- 7. Jan Václav (5. 8. 1761 – 26. 9. 1768)
- 8. František Antonín (11. 7. 1762 – 9. 10. 1762)
- 9. Anna Josefa (1763 – 6. 8. 1763)
- 10. Marie Karolína (9. 1. 1764 – 29. 9. 1768)
- 11. Ferdinand (16. 5. 1765 – 12. 11. 1768)
- 12. Marie Anna (9. 8. 1766 – 15. 11. 1768)
- 13. Marie Terezie Gabriela (13. 6.[1] nebo 13. 9.[9] 1767 – 1. 5. 1820, pohřbena v Lobkovické hrobce v Hoříně)
- 14. Marie (11. 1. 1769 – 2. 9. 1770)
- 15. Marie Eleonora Adalberta Caja (22. 4. 1770 Praha – 9. 11. 1834 Praha, pohřbena v Sýčině)[1]
- ∞ (6. 6. 1791 Praha) Maxmilián Josef z Thurn-Taxisu (9. 5. 1769 – 15. 5. 1831 Praha[10] nebo Brusel[1])
- 16. Emanuel Felix (29. 6. 1771 – 13. 4. 1773)
- 17. Maria Antonín Isidor (15. 3.[1] nebo 16. 12.[9][11] 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha, pohřben v Hoříně)
- ∞ (6. 6.[1][10] nebo 16. 6.[4] 1796 Inzersdorf u Vídně) Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova (12. 2. 1779 – 26. 3. 1837)
- 18. Rosa de Lima (23. 6. 1775 – 7. 4. 1777)
- 19. Maria Ludecilla (19. 7. 1778 – 26. 3. 1779)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-03-16 [cit. 2020-08-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 174. Dále jen Lobkowiczové. Dějiny a genealogie rodu.
- ↑ a b c d e JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 86–87.
- ↑ a b KOPIČKA, Petr. 16. září 1753 / Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic – jejich manželství a rodina. Mělník: Jiří Lobkowicz, 2013. 26 s. S. 15. Dále jen Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic.
- ↑ Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic, s. 16
- ↑ a b c Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic, s. 11–12
- ↑ Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic, s. 13–14
- ↑ Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic, s. 5–6
- ↑ a b c Lobkowiczové. Dějiny a genealogie rodu, s. 175 a 176
- ↑ a b Lobkowiczové. Dějiny a genealogie rodu, s. 176
- ↑ Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic, s. 10
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 174, 216.
- JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 86–87.
- KOPIČKA, Petr. 16. září 1753 / Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic – jejich manželství a rodina. Mělník: Jiří Lobkowicz, 2013. 26 s.