Arsenal VG-33
| Arsenal VG-33 | |
|---|---|
 Arsenal VG-30 na pařížském Aerosalonu 1938 | |
| Určení | stíhací letoun |
| Výrobce | Arsenal de l'Aéronautique, Villacoublay |
| Šéfkonstruktér | Michel Vernisse a Jean Galtier |
| První let | 25. 4. 1939 |
| Uživatel | Armée de l'Air Luftwaffe |
| Vyrobeno kusů | 49 (?) |
| Varianty | VG-33-01 s motorem Hispano-Suiza 12Y-31 a vrtulí Chauviére 375, VG-33-02 zalétán 25. 2. 1940, VG-33-03 vznikl spojením trupu VG-31 a křídla VG-33-02, VG-33-C1 sériová výroba, zalétán 21. 4. 1940. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arsenal VG-33 byl francouzský celodřevěný stíhací letoun, užívaný za druhé světové války. Vznikl prakticky z koncepce stíhacího letounu Caudron C.714. Nejprve vznikl těžší typ VG-31, později VG-33, který byl poháněn motorem Hispano Suiza HS-12Y. Byla plánována produkce typů VG-36 až VG-39, ale tyto stroje se do výroby nedostaly. VG-40 a VG-50 byly projekty.
Zajímavé je, že to, co mělo být velkou výhodou - lehce dostupná surovina - dřevo, bylo v průběhu vývoje překážkou. Vhodné dřevo ve Francii nebylo, a tak ve zlomovém období Mnichova se urychleně objednávalo ve Velké Británii a Kanadě (zajímavou se tak stává podobná situace LaGGu-3 v SSSR),[ujasnit] ale s dodávkami byly problémy. Dřevěný potah letounů byl obvykle polepen plátnem, opakovaně tmelen, broušen, lakován a leštěn, takže povrch byl velmi hladký.
S výzbrojí jednoho dvacetimilimetrového kanónu Hispano-Suiza HS-404 v ose vrtule a čtyř kulometů MAC vz.34m39 ráže 7,5 mm v křídle mohl být dosti výkonný VG-33 výraznou posilou francouzského letectva a výpočty výkonů plánovaného VG-39, který měl pohánět americký motor Allison V-1710, dávaly předpoklad získání výkonné stíhačky, ale zůstalo již jen u nadějí.
Specifikace (VG-33 C.1)[editovat | editovat zdroj]
Údaje dle[1]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Osádka: 1
- Rozpětí: 10,80 m
- Délka: 8,55 m
- Výška: 3,35 m
- Nosná plocha: 14,00 m²
- Prázdná hmotnost: 2 051 kg
- Vzletová hmotnost: 2 450 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 2 720 kg
- Pohonná jednotka: 1 × kapalinou chlazený dvanáctiválcový vidlicový motor Hispano-Suiza 12Y-31
- Výkon pohonné jednotky: 633 kW (861 k) ve výši 3 315 m
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost: 558 km/h ve výši 5 200 m
- Praktický dostup: 9 500 m
- Stoupavost:
- Výstup do výše 3 000 m: 3 min 51 s
- Výstup do výše 6 000 m: 8 min 2 s
- Dolet: 1 060 km (bez přídavných nádrží)
Výzbroj[editovat | editovat zdroj]
- 1 × kanón Hispano-Suiza HS.404 ráže 20 mm se zásobou 60 nábojů
- 4 × kulomet MAC 1934 M39 ráže 7,5 mm s 500 náboji na hlaveň
- 2 × závěsník pro lehké pumy
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Schmid 2003
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HARTMANN, Gérard. L'Arsenal de l'aéronautique [online]. HydroRetro, 2007-08-18 [cit. 2019-08-15]. Formát PDF. Dostupné online. (francouzsky)
- SCHMID, Jaroslav. Stíhací a bombardovací letadla Francie a Polska. Plzeň: Fraus, 2003. 127 s. ISBN 80-7238-284-5. Kapitola Arsenal V.G.30, 31, 32, 33, 34, 36, 39, s. 23–26.
- Zbyněk Válka, Stíhací letadla 1939-45
- L+K 7/1991 (rubrika „Letadla 39-45“)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arsenal VG-33 na Wikimedia Commons - Arsenal VG.33 C.1
