Arsenal VG-33

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Arsenal VG-33
Arsenal VG-30 na pařížském Aerosalonu 1938
Arsenal VG-30 na pařížském Aerosalonu 1938
Určení stíhací letoun
Výrobce Arsenal de l'Aéronautique, Villacoublay
Šéfkonstruktér Michel Vernisse a Jean Galtier
První let 25. 4. 1939
Uživatel Armée de l'Air
Vyrobeno kusů 49 (?)
Varianty VG-33-01 s motorem Hispano-Suiza 12Y-31 a vrtulí Chauviére 375,
VG-33-02 zalétán 25. 2. 1940,
VG-33-03 vznikl spojením trupu VG-31 a křídla VG-33-02,
VG-33-C1 sériová výroba, zalétán 21. 4. 1940.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arsenal VG-33 byl francouzský celodřevěný stíhací letoun, užívaný za druhé světové války. Vznikl prakticky z koncepce stíhacího letounu Caudron C.714. Nejprve vznikl těžší typ VG-31, později VG-33, který byl poháněn motorem Hispano Suiza HS-12Y. Byla plánována produkce typů VG-36VG-39, ale tyto stroje se do výroby nedostaly. VG-40 a VG-50 byly projekty.

Zajímavé je, že to, co mělo být velkou výhodou - lehce dostupná surovina - dřevo, bylo v průběhu vývoje překážkou. Vhodné dřevo ve Francii nebylo, a tak ve zlomovém období Mnichova se urychleně objednávalo ve Velké Británii a Kanadě (zajímavou se tak stává podobná situace LaGGu-3 v SSSR),[ujasnit] ale s dodávkami byly problémy. Dřevěný potah letounů byl obvykle polepen plátnem, opakovaně tmelen, broušen, lakován a leštěn, takže povrch byl velmi hladký.

S výzbrojí jednoho dvacetimilimetrového kanónu Hispano-Suiza HS-404 v ose vrtule a čtyř kulometů MAC vz.34m39 ráže 7,5 mm v křídle mohl být dosti výkonný VG-33 výraznou posilou francouzského letectva a výpočty výkonů plánovaného VG-39, který měl pohánět americký motor Allison V-1710, dávaly předpoklad získání výkonné stíhačky, ale zůstalo již jen u nadějí.

Specifikace (VG-33 C.1)[editovat | editovat zdroj]

Údaje dle[1]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 1
  • Rozpětí: 10,80 m
  • Délka: 8,55 m
  • Výška: 3,35 m
  • Nosná plocha: 14,00 m²
  • Prázdná hmotnost: 2 051 kg
  • Vzletová hmotnost: 2 450 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 2 720 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × kapalinou chlazený dvanáctiválcový vidlicový motor Hispano-Suiza 12Y-31
  • Výkon pohonné jednotky: 633 kW (861 k) ve výši 3 315 m

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 558 km/h ve výši 5 200 m
  • Praktický dostup: 9 500 m
  • Stoupavost:
    • Výstup do výše 3 000 m: 3 min 51 s
    • Výstup do výše 6 000 m: 8 min 2 s
  • Dolet: 1 060 km (bez přídavných nádrží)

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Schmid 2003

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HARTMANN, Gérard. L'Arsenal de l'aéronautique [online]. HydroRetro, 2007-08-18 [cit. 2019-08-15]. Formát PDF. Dostupné online. (francouzsky) 
  • SCHMID, Jaroslav. Stíhací a bombardovací letadla Francie a Polska. Plzeň: Fraus, 2003. 127 s. ISBN 80-7238-284-5. Kapitola Arsenal V.G.30, 31, 32, 33, 34, 36, 39, s. 23–26. 
  • Zbyněk Válka, Stíhací letadla 1939-45
  • L+K 7/1991 (rubrika „Letadla 39-45“)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]