Anton Waldhauser
| Antonín Waldhauser | |
|---|---|
.jpg) Antonín Waldhauser | |
| Narození | 17. března 1835 Vodňany  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 30. října 1913 (ve věku 78 let) Německý Brod  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | malíř a krajinář |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anton (Antonín) Waldhauser (17. března 1835, Vodňany[1] – 30. října 1913, Německý Brod[2] byl český malíř a ilustrátor. Někdy je uváděno jeho jméno v českém překladu jako Antonín Lesodomský.
Život[editovat | editovat zdroj]
Antonín Waldauser se narodil v rodině krejčovského mistra a výrobce tureckých fezů Františka Waldhausera na nynějším Kalinově náměstí v domě č.p. 39/I ve Vodňanech. Již od mládí se toužil stát umělcem. V roce 1849 na doporučení budějovického biskupa nastoupil studia na pražské malířské akademii. Studia začal v elementárce u profesora Christiana Rubena, dále pokračoval ve studiu u prof. Antonína Lhoty a Maxmiliana Haushofera. V roce 1854 ukončil úspěšně studia a odešel studovat na vídeňskou malířskou akademii, kde v letech 1855–1857 byli jeho profesory Karl von Blaas, Johann Nepomuk Geiger a později ještě prof. Carl Wurzinger a prof. Perger. Vídeňskou akademii absolvoval roku 1857 s výtečným vysvědčením.
Následně odmítl středoškolskou profesuru ve Vídni a raději se vydal na cesty po Evropě. Navštívil Německo a Švýcarsko. V roce 1862 se zúčastnil v pražském Sokole návrhů na kroje a v roce 1863 podporoval činně i polské povstání. V roce 1863 se vypravil pěšky do Kostnice, kde pořídil mnoho kreseb pro obrazy z Husova života. Waldhauser byl nadšený vlastenec a překládal své jméno na Lesodomský. V letech 1863–1868 vyučoval kreslení v pražských vlasteneckých rodinách. V roce 1864 začal přispívat ilustracemi do Zlaté Prahy a Květů. V roce 1870 odmítl místo profesora kreslení na gymnáziu v Kutné Hoře. Od roku 1871 pravidelně vystavoval v Praze na Žofíně na výstavách Společnosti vlasteneckých přátel umění. V letech 1877–1878 navštívil Mnichov a Francii. Rovněž cestoval i do Ruska. V roce 1880 se usadil na Smíchově a soukromě vyučoval malbu. Po roce 1901, kdy naposledy vystavoval v Praze, trávil zbytek života většinou na venkově. Pobýval v Poličce a především v Havlíčkově Brodě, kde také 30. října roku 1913 zemřel. Pohřben je na Olšanských hřbitovech v Praze.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Ve svém raném díle se zabýval historickou malbou, ale později maloval téměř výhradně krajiny v jižních a východních Čechách a na Moravě. Maloval také zimní motivy a nevyhýbal se ani průmyslové periferii (Červánky na periferii, 1880)[3]Byl také portrétistou[4] a vytvořil četná zátiší (Zátiší s růžencem a květinami).[5]
Jako ilustrátor přispíval do časopisu Zlatá Praha.
Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]
- Národní galerie v Praze
- Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře
- Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
- Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
- Oblastní galerie v Liberci
- Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
- Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
- Galerie moderního umění v Hradci Králové
- Východočeská galerie v Pardubicích
- Západočeská galerie v Plzni
- Památník národního písemnictví
- Soukromé sbírky (viz výstava Vodňany 2015 a katalog).
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Antonín Waldhauser – Portrét statkáře (1859) -
Antonín Waldhauser – zimní krajina -
Antonín Waldhauser – větrník Štrampouch -
Antonín Waldhauser – portrét ženy -
A. Waldhauser, Smrt Levandovského (1864) -
A. Waldhauser, Stará radní síň v radnici Staroměstské v Praze (1864)
_-_Hora_Kutn%C3%A1_%E2%80%93_V%C4%9Btrn%C3%ADk_%C5%A0trampouch.jpg)
_-_Portr%C3%A9t_%C5%BEeny.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Vodňany
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Archivováno 12. 10. 2016 na Wayback Machine. farnosti Německý Brod
- ↑ Anton Waldhauser: Červánky na periferii, 1880)
- ↑ Waldhauser Anton, Portrét muže. www.artvalue.com [online]. [cit. 2015-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05.
- ↑ Anton Waldhauser, Zátiší s růžencem a květinami
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Antonín Waldhauser 1835–1913, 1980, Prahl Roman, kat. 28 s., Městské muzeum a galerie Vodňany
- Antonín Waldhauser 1835–1913: malíř krajin, historických motivů, žánrů a skupinových portrétů, 2008, Nováková Hana, kat. 16 s., Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě
- Horová Anděla (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění: N-Ž, Academia Praha 1995, ISBN 80-200-0522-6
- Velková Jitka, Antonín Waldhauser ze soukromých sbírek. Výběrový katalog výstavy k 180. výročí malířova narození.Městské muzeum a galerie Vodňany, Vodňany 2015. ISBN 978-80-905004-6-4.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anton Waldhauser na Wikimedia Commons - Anton Waldhauser v informačním systému abART
- Artnet: Anton Waldhauser, ukázky díla
- Náhrobek Antonína Waldhausera na Olšanských hřbitovech v Praze Archivováno 10. 10. 2016 na Wayback Machine.
