Vystudoval Vysokou školu technickou v Košicích a České vysoké učení technické v Praze. Od roku 1970 pracoval jako technik v Ústavu pro výzkum motorových vozidel. Od roku 1973 byl zaměstnancem PZO Motokov. Dlouhodobě působil ve Velké Británii a USA. Koncem roku 1987 se stal generálním ředitelem PZO Motokov. Členem KSČ se stal roku 1976.[1]
Od roku 1990 pracoval pro firmu General Motors. Zakládal její pobočku GM Czechoslovakia. Byl členem jejího evropského vedení a v letech 1992–2000 zastával pozici jejího regionálního ředitele pro střední a východní Evropu. V letech 2000–2001 byl členem představenstva firmy Adam Opel AG a v období let 2000–2005 výkonným ředitelem pro prodej vozů značek Opel, Saab, Daewoo a Chevrolet velkým odběratelům. Hovoří osmi jazyky, je ženatý a má dvě děti.[3][4]
V 70. letech se Barčák účastnil s vozy Škoda Mistrovství Československa v rallye, v prvních soutěžích jej navigoval jeho spolužák a pozdější tovární jezdec Škody Jiří Šedivý. Později byl jedním ze zakládajících jezdců (např. s Václavem Blahnou) legendárního Barum Teamu (tehdy AMK Rudý Říjen Otrokovice).[5]
Jeho otec Andrej Barčák (1920–1984) byl politikem KSČ a ministrem zahraničního obchodu ČSSR v 70. letech.
Zdeněk Horčík(místopředseda vlády,² KSČ) • Pavol Hrivnák(místopředseda vlády, KSČ) • Ladislav Vodrážka(místopředseda vlády, ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, KSČ) • Jaromír Žák(Předseda Státní plánovací komise, KSČ) • Alfréd Šebek(ministr bez portfeje, Ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu,² KSČ)
¹ 19. června 1989 došlo k první obměně vlády. ² 3. prosince 1989 došlo v důsledku sametové revoluce k obměně vlády. Vedením obměněné vlády byl 7. prosince 1989 pověřen Marián Čalfa.