Přeskočit na obsah

Alicia Barnettová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alicia Barnettová
Alicia Barnettová (2021)
Alicia Barnettová (2021)
StátSpojené královstvíSpojené království Spojené království
Datum narození18. října 1993 (31 let)
Místo narozeníGloucester, Spojené království
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek121 873 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů136–142
Nejvyšší umístění453. místo (13. května 2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů160–96
Tituly1 WTA, 14 ITF
Nejvyšší umístění59. místo (24. října 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon2. kolo (2022)
US Open1. kolo (2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledončtvrtfinále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20221110a10. listopadu 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alicia Louisa Esme Evelyn Barnettová[1] (* 18. října 1993 Gloucester) je britská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj. V rámci okruhu ITF získala čtrnáct titulů ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2019 na 453. místě a ve čtyřhře v říjnu 2022 na 59. místě.[3]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1993 v západoanglickém Gloucesteru do sportovně založené rodiny Nigela a Jennifer Barnettových.[4] Matka hrála pozemní hokej na univerzitě v Loughborough, sestra Jessica Barnettová provozovala kickbox na univerzitě v Cardiffu a bratr James Barnett nastupoval za fotbalový tým Manchesterské univerzity. Po stroudském gymnáziu vystudovala v letech 2012–2016 bakalářský obor politologie na illinoiské Severozápadní univerzitě (BA).[1][4] Tenis začala hrát v sedmi letech.[5]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Na okruhu WTA Tour debutovala březnovou čtyřhrou Lyon Open 2022. Přes norsko-britský pár Ulrikke EikeriováSamantha Murrayová Sharanová postoupila s krajankou Olivií Nichollsovou do finále. V něm však nestačily na německo-ruskou dvojici Laura Siegemundová a Věra Zvonarevová po dvousetovém průběhu.[6] V semifinále Istanbul Cupu 2022 je zastavily Natela Dzalamidzeová s Kamillou Rachimovovou.[7]

Do grandslamu premiérově zasáhla v ženském deblu Wimbledonu 2022, do něhož s Nichollsovou obdržely divokou kartu. V úvodním kole zdolaly Češku Renatu Voráčovou s Estonskou Kaiou Kanepiovou.[8] Poté jejich cestu soutěží ukončilo ukrajinsko-rumunské duo Nadija Kičenoková a Ioana Raluca Olaruová až v tiebreaku rozhodující sady.[7][2] Ve smíšené wimbledonské soutěži prošla s krajanem Jonnym O'Marou do čtvrtfinále přes Venus Williamsovou a Jamieho Murrayho. O postupujících rozhodl až nově zavedený 10bodový supertiebreak v závěru vyrovnané třetí sady. V dramatické koncovce měly oba páry po pěti mečbolech. Britové pak proměnili šestý z nich za stavu míčů 17–16.[9] Mezi poslední osmičkou skončili na raketách Australanů Matthew Ebdena a Samanthy Stosurové.[10]

Premiérový titul na túře WTA si odvezla s Nichollsovou ze čtyřhry srpnového Championnats Banque Nationale de Granby 2022 v québeckém Granby. Ve finálovém duelu přehrály britsko-nizozemskou dvojici Harriet Dartová a Rosalie van der Hoeková až ziskem závěrečného supertiebreaku.[11] Na úvod US Open 2022 odešly poraženy od třináctých nasazených Alexy GuarachiovéAndreji Klepačové.[7]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (1–1 Č)

Čtyřhra: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. březen 2022 Lyon, Francie tvrdý (h) Spojené království Olivia Nichollsová Německo Laura Siegemundová
Rusko Věra Zvonarevová
5–7, 1–6
Vítězka 1. srpen 2022 Granby, Kanada tvrdý Spojené království Olivia Nichollsová Spojené království Harriet Dartová
Nizozemsko Rosalie van der Hoeková
5–7, 6–3, [10–1]

Tituly na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Čtyřhra (14 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. 23. září 2017 Madrid, Španělsko tvrdý Spojené království Olivia Nichollsová Španělsko Marina Bassols Riberová
Španělsko Julia Payolová
6–1, 6–2
2. 17. března 2018 Ramat ha-Šaron, Izrael tvrdý Spojené království Olivia Nichollsová Ekvádor Charlotte Römerová
Německo Caroline Wernerová
6–4, 7–6(7–4)
3. 24. března 2018 Tel Aviv, Izrael tvrdý Spojené království Olivia Nichollsová Francie Mathilde Armitanová
Francie Elixane Lechemiová
7–6(7–3), 6–3
4. duben 2019 Bolton, Spojené království tvrdý Spojené království Jodie Burrageová Rumunsko Laura Ioana Paarová
Belgie Helène Scholsenová
6–3, 6–3
5. září 2019 Sadžur, Izrael tvrdý Jižní Afrika Chanel Simmondsová Francie Amandine Cazeauová
Kanada Noelly Nsimbová
6–4, 6–4
6. 29. února 2020 Sunderland, Spojené království tvrdý (h) Spojené království Olivia Nichollsová Španělsko Celia Cervino Ruizová
Španělsko Maria Gutierrez Carrascová
6–4, 7–6(8–6)
7. březen 2021 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Japonsko Juriko Mijazakiová Jižní Korea Ku Yeonwoo
Kanada Raphaelle Lacasseová
6–4, 6–1
8. duben 2021 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Izrael Lina Glušková Rumunsko Elena-Teodora Cadarová
Austrálie Olivia Gadecká
6–4, 6–2
9. květen 2021 Jeruzalém, Izrael tvrdý Spojené království Emily Appletonová Švýcarsko Jenny Dürstová
Švýcarsko Nina Stadlerová
6–4, 2–6, [11–9]
10. 19. června 2021 Figueira da Foz, Portugalsko tvrdý Spojené království Olivia Nichollsová Turecko Berfu Cengizová
Rusko Anastasija Tichonovová
6–3, 7–6(7–3)
11. srpen 2021 Vigo, Španělsko tvrdý Austrálie Olivia Gadecká Švýcarsko Conny Perrinová
Brazílie Laura Pigossiová
6–3, 6–2
12. listopad 2021 Funchal, Portugalsko tvrdý Čínská Tchaj-pej Sie Šu-jing Portugalsko Inês Murtová
Lotyšsko Daniela Vismaneová
6–1, 3–6, [10–8]
13. 16. dubna 2022 Bellinzona, Švýcarsko antuka Spojené království Olivia Nichollsová Švýcarsko Xenia Knollová
  Oxana Selechmetěvová
6–7(7–9), 6–4, [10–7]
14. 6. srpna 2022 Grodzisk Mazowiecki, Polsko tvrdý Spojené království Olivia Nichollsová Německo Vivian Heisenová
Polsko Katarzyna Kawaová
6–1, 7–6(7–3)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alicia Barnett na anglické Wikipedii.

  1. a b Alicia Barnett - 2015-16 - Women's Tennis [online]. Northwestern Athletics, 2022 [cit. 2022-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-07. (anglicky) 
  2. a b Alicia Barnettová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20221110a10. listopadu 2022
  3. Alicia Barnettová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20221110a10. listopadu 2022
  4. a b WHITTAKER, Nick. Alicia Barnett: Education, injuries and overcoming the mental barriers of tennis. The Big Racket [online]. 2018-07-29 [cit. 2022-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-03. (anglicky) 
  5. MOORE, Peter. Interview with British tennis player Alicia Barnett. Prost International [PINT] [online]. 2020-05-13 [cit. 2022-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-12. (anglicky) 
  6. WANCKE, Barbara. Lyon | Zhang edges Yastremska to win WTA 250 title in France. ennis Threads Magazine [online]. 2022-03-07 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c Alicia Barnett Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. CARROLL, Anthony. Wimbledon wild card Olivia through to second round in ladies doubles. Great Yarmouth Mercury [online]. 2022-06-29 [cit. 2022-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-01. (anglicky) 
  9. Jamie Murray and Venus Williams beaten by British pair in mixed doubles epic. The Independent [online]. 2022-07-03 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  10. ROGERS, Leigh. Stosur and Ebden charge into Wimbledon mixed doubles semifinals. Tennis Australia [online]. 2022-07-06 [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Kasatkina beats Saville in Granby, wins second title of 2022. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-27 [cit. 2022-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-04. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]