Přeskočit na obsah

Alexandra Viktorie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alexandra Viktorie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská
pruská princezna
Portrét
Úplné jménoAlexandra Viktorie Augusta Leopoldina Šarlota Amálie Vilemína
Narození21. dubna 1887
Grünholz, Šlesvicko-Holštýnsko, Pruské království, Německé císařství
Úmrtí15. dubna 1957 (ve věku 69 let)
Lyon, Čtvrtá Francouzská republika
ManželéAugust Vilém Pruský
Arnold Rümann
PotomciAlexandr Ferdinand Pruský
DynastieGlücksburkové
OtecFridrich Ferdinand Šlesvicko-Holštýnský
MatkaKarolína Matylda Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandra Viktorie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská (Alexandra Viktorie Augusta Leopoldina Šarlota Amálie Vilemína; 21. dubna 1887, Grünholz – 15. dubna 1957, Lyon) byla dcerou vévody Fridricha Ferdinanda Šlesvicko-Holštýnského a jeho manželky Karolíny Matyldy Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburské a sňatkem pruskou princeznou.

Původ a rodina

[editovat | editovat zdroj]
Rodiště princezny Alexandry Viktorie, Grünholz Manor, fotografie z roku 2010.

Princezna Alexandra Viktorie se narodila 21. dubna 1887 v Grünholz Manor v pruském Šlesvicko-Holštýnsku jako druhá dcera vévody Fridricha Ferdinanda Šlesvicko-Holštýnského a jeho manželky Karolíny Matyldy Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburské.

Alexandřin otec byl nejstarším synem vévody Fridricha Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburského a synovcem dánského krále Kristiána IX. Po smrti otce 27. listopadu 1885 se stal třicetiletý Fridrich Ferdinand hlavou rodu Glücksburků a vévodou.

Manželství a potomci

[editovat | editovat zdroj]

Princ August Vilém

[editovat | editovat zdroj]
První manžel Alexandry Viktorie, princ August Vilém Pruský

Alexandřiným prvním manželem byl její bratranec princ August Vilém Pruský, syn císaře Viléma II. a jeho manželky Augusty Viktorie, která byla sestrou Alexandrovy matky.

Svatba se uskutečnila 22. října 1908 v berlínském Stadtschloss. Oběma bylo dvacet jedna let. Manželství bylo sice domluveno císařem a císařovnou, ale bylo relativně šťastné. Alexandra byla velkou oblíbenkyní své tchyně, zejména proto, že byla císařovna její tetou. Současnice u dvora, princezna Kateřina Radziwillová o Alexandře poznamenala, že "vždy projevovala ochotu poslouchat svou tchyni. Je to milá dívka - spravedlivá, naditá a dokonalý typ 'Deutsche Hausfrau', který je drahý duším německých romanopisců". Jiný současník napsal, že manželství bylo z lásky a že Alexandra byla "okouzlující, krásná, bystrá dívka".

Pár plánoval, že se usídlí v berlínském paláci Schönhausen, ale rozmysleli si to, když se otec Augusta Viléma rozhodl, že synovi zanechá vilu Liegnitz v parku Sanssouci v Postupimi. Své sídlo rozvinuli v místo setkání umělců a učenců.

Alexandra Viktorie měla s Augustem Vilémem jednoho syna:

Během první světové války byl August Vilém jmenován okresním správcem okresu Ruppin; s jeho úřadem se změnila také jeho residence, kterou se stal zámek Rheinsberg. V jeho životě hrál významnou roli jeho osobní pobočník Hans Georg von Mackensen, s nímž se blízce přátelil již od mládí. Tyto „výrazné homofilní tendence“ přispěly k neúspěchu jeho manželství s princeznou Alexandrou Viktorií. Formálně se nerozvedli jen kvůli nesouhlasu císaře Viléma II.

Po pádu německé monarchie v roce 1918 se pár 16. března 1920 konečně rozvedl.

Arnold Rümann

[editovat | editovat zdroj]

Alexandřiným druhým manželem byl Arnold Rümann, za něhož se provdala jako pětatřicetiletá žena 7. ledna 1922 v rodném městě Grünholz. V roce 1926 se Alexandra na nějaký čas přestěhovala do New Yorku, kde pracovala jako malířka. S Arnoldem se v roce 1933 rozvedli.

Pozdější léta

[editovat | editovat zdroj]

Po druhé světové válce žila Alexandra v karavanu u Wiesbadenu, kde se živila jako malířka portrétů a krajiny. Zemřela 15. dubna 1957 v hotelu ve francouzském Lyonu.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Becký
 
 
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
 
 
 
 
Frederika Schliebenská
 
 
Fridrich Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
 
 
 
 
Karel Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Dánská a Norská
 
 
Fridrich Ferdinand Šlesvicko-Holštýnský
 
 
 
 
 
 
Filip II. ze Schaumburg-Lippe
 
 
Jiří Vilém ze Schaumburg-Lippe
 
 
 
 
 
 
Juliana Hesensko-Philippsthalská
 
 
Adléta ze Schaumburg-Lippe
 
 
 
 
 
 
Jiří I. Waldecko-Pyrmontský
 
 
Ida Waldecko-Pyrmontská
 
 
 
 
 
 
Augusta Schwarzbursko-Sondershausenská
 
Alexandra Viktorie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská
 
 
 
 
 
Frederik Kristián II. Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburský
 
 
Kristián August II. Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburský
 
 
 
 
 
 
Luisa Augusta Dánská
 
 
Fridrich VIII. Šlesvicko-Holštýnský
 
 
 
 
 
 
Kristián Konrád Danneskioldsko-Samsøeský
 
 
Luisa Žofie z Danneskiold-Samsøe
 
 
 
 
 
 
Henrietta Danneskioldsko-Samsøeská
 
 
Karolína Matylda Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburská
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Hohenlohe-Langenburský
 
 
Arnošt I. z Hohenlohe-Langenburgu
 
 
 
 
 
 
Amálie Henrietta ze Solms-Baruth
 
 
Adléta z Hohenlohe-Langenburgu
 
 
 
 
 
 
Emich Karel Leiningenský
 
 
Feodora Leiningenská
 
 
 
 
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Alexandra Victoria of Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg na anglické Wikipedii.

  1. Person Page. thepeerage.com [online]. [cit. 2022-12-31]. Dostupné online. 
  2. Prussia. www.angelfire.com [online]. [cit. 2022-12-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]