Adolf von Brudermann

Adolf von Brudermann
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	generál jezdectva (1917), polní podmaršál (1913), generálmajor (1910)
Narození	2. června 1854 Vídeň
Úmrtí	26. října 1945 (ve věku 91 let) Vídeň
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Titul	rytíř von Brudermann
Profese	důstojník
Ocenění	Řád železné koruny 3. třídy (1908) Řád železné koruny 2. třídy (1914) rytíř Císařského řádu Leopoldova (1916) Řád Albrechtův Řád červené orlice 3. třídy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf von Brudermann (německy Adolf Rudolf Theodor Ritter von Brudermann) (2. června 1854 Vídeň – 16. října 1945 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Do c. k. armády vstoupil jako absolvent vojenské akademie v roce 1874, později se uplatnil především jako dlouholetý instruktor jezdectva. Za první světové války byl velitelem armádního jezdeckého sboru na východní frontě (1916–1917). V roce 1917 dosáhl hodnosti generála jezdectva.

Životopis

Podplukovník Adolf von Brudermann jako instruktor jezdecké školy ve Vídni

Pocházel z rodiny s vojenskou tradicí, narodil se jako mladší syn c. k. generálmajora Rudolfa Brudermanna (1810–1889), který vynikl především jako odborník na chov a výcvik koní. První vojenský výcvik získal na kadetní škole v Mariboru, poté studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě. Po absolvování akademie nastoupil službu jako poručík (1874) u hulánského pluku č. 1 v Šoproni. V roce 1879 byl povýšen na nadporučíka a později se uplatnil především jako pedagog na Vojenské jezdecké škole (Militär Reitlehrer Institut) ve Vídni, kde působil v letech 1890–1904. Mezitím postupoval v hodnostech (kapitán 1890, major 1897, podplukovník 1900).

Erb rodu von Brudermann

V roce 1904 byl povýšen na plukovníka, stal se velitelem 2. hulánského pluku a tím skončila jeho dlouholetá kariéra jezdeckého instruktora. U hulánského 2. pluku v Tarnówě setrval šest let (1904–1910), následovalo povýšení na generálmajora (1910) a post velitele jezdecké brigády v Mariboru (1910–1913). K datu 1. října 1913 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a převzal velení 3. jezdecké divize ve Vídni.

Na začátku první světové války byl stále velitelem jezdecké divize ve Vídni, která byla odvelena východní frontu. Z 3. divize a připojených jednotek byl v červnu 1916 vytvořen Brudermannův jezdecký sbor, který však utrpěl značné ztráty a již v srpnu 1916 byl rozpuštěn. V říjnu 1916 byl sbor znovu zformován pro boje v Karpatech proti rumunské armádě podpořené částí ruské armády. Brudermannův sbor byl složen z jezdectva i pěchoty o celkové síle přibližně 5 500 vojáků, jezdců z toho byla jen polovina. Koně byli v této fázi války využívání již jen pro rychlé přesuny, nikoli pro samotnou účast v boji. Jezdecký sbor se zúčastnil bojů o průsmyk Tulgheș, sám Brudermann ale již v listopadu 1916 požádal o uvolnění z aktivní služby ze zdravotních důvodů. Vrátil se do Vídně, kde byl jmenován inspektorem záložních jednotek jezdectva a k datu 1. srpna 1917 obdržel hodnost generála jezdectva.

V armádě byl formálně penzionován 1. ledna 1919 a od té doby žil v soukromí ve Vídni, kde se příležitostně zúčastňoval akcí válečných veteránů. Zemřel ve Vídni až po skončení druhé světové války a je pohřben na vídeňském Centrálním hřbitově.

Tituly a ocenění

Od dětství užíval šlechtický titul rytíře udělený jeho otci v roce 1858. V roce 1918 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence. Během vojenské kariéry získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.

Rakousko-Uhersko

• Vojenský záslužný kříž III. třídy (1894)
• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• Vojenská záslužná medaile (1904)
• Řád železné koruny III. třídy (1908)
• Vojenský jubilejní kříž (1908)
• Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1914)
• Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1915)
• rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1916)

Zahraničí

• rytířský kříž Řádu Albrechtova (Sasko, 1888)
• Řád pruské koruny III. třídy (Německo, 1893)
• Řád bílého slona IV. třídy (Siam, 1898)
• Řád červené orlice II. třídy (Německo, 1898)
• rytířský kříž Nasavského domácího řádu zlatého lva (Nizozemsko, 1904)
• rytířský kříž Řádu italské koruny (Itálie, 1904)
• Řád pruské koruny I. třídy (Německo, 1914)
• Železný kříž II. třídy (Německo, 1915)
• velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko, 1918)

Rodina

V roce 1886 se v Bielsku oženil s Amálií Strzygowskou (1868–1951), dcerou haličského továrníka Józefa Strzygowského a sestrou polského spisovatele a historika Józefa Strzygowského (1862–1941). Z jejich manželství se narodily čtyři děti, nejmladší byl jediný syn Rudolf (1901–1978), který byl lesníkem. Z dcer byla nejstarší Gisela (1886–1970), která se provdala do starého českého šlechtického rodu, byla manželkou hraběte Otakara Dobřenští z Dobřenic (1871–1952). Další dcera Alice (*1889) byla manželkou c. k. rytmistra barona Wilhelma Hipssiche, nejmladší Marie (*1890) měla za manžela lékaře MUDr. Alfonse Königswiessera (1891–1958).

Adolfův mladší bratr Rudolf von Brudermann (1851–1941) byl také rakousko-uherským generálem a velitelem na východní frontě na začátku první světové války.

Odkazy

Literatura

• BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 92–93 (heslo Adolf von Brudermann) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online (maďarsky)
• VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2016; Brandýs nad Labem, 2012; s. 66–68 (heslo Brudermann) ISBN 978-80-904241-7-3

Externí odkazy

Adolf von Brudermann na webu austro-hungarian army

Autoritní data	GND: 1047398265 VIAF: 306324836