Nitranské knížectví
| Nitranské knížectví Nitrianske kniežatstvo
| |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||
hřivny, kovové pruty, také stříbrné mince za Štěpána I.
| |||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||
| |||||||||||
.svg)
.svg){kind=small}
Nitranské knížectví, též Nitransko (slovensky Nitrianske kniežatstvo, maďarsky Nyitrai Fejedelemség), bylo původně slovanské knížectví nacházející se v jihozápadní části dnešního Slovenska. Sídelním městem knížat byla Nitra.
Historie
Dle tradičního výkladu vystupovalo Nitranské knížectví až do roku 833, kdy jej kníže Mojmír I. připojil k moravskému státu a založil tím Velkomoravskou říši, samostatně. Tehdy měl být Pribina, nitranský kníže snad od roku 825, Mojmírem vyhnán. Nitransko se pak mělo stát lenní součástí Velkomoravské říše. Soudobé bádání v některých případech dochází k závěru, že v roce 833 byl Pribina vyhnán coby Mojmírův leník a Nitransko bylo tedy součástí moravského státu již dříve. Dle některých autorit jde však o nepodložený názor.[2]
Někdy v letech 850/867 až 870 byl knížetem nitranským pozdější velkomoravský kníže Svatopluk.[1] Přibližně v letech 894 až 906/907 či 925 vládl v Nitře Svatoplukův syn Svatopluk II..[1]
Od pádu Velkomoravské říše v roce 907 (925) se Nitransko dostalo pod vládu Maďarů. V průběhu 10. století se Nitranské knížectví zformovalo v rámci uherského státu, ke kterému náleželo jako údělné knížectví pro arpádovská knížata až do svého zániku v roce 1108/1110.[3] Výjimkou byla léta 1001–1030, kdy bylo součástí Polska. V letech 1030–1044 bylo celé Nitranské knížectví nebo jeho část součástí Moravského knížectví, když moravský kníže Břetislav dobyl území Uher po Ostřihom na jih a po Hron na východ.[1] Snažil se pravděpodobně obnovit moravský stát v podobě z 9. století (důkazem toho může být i ražení mincí, na nichž je zobrazován s korunou východního typu). Břetislav tehdy ustanovil jako Nitranského údělníka jistého Zubura. Roku 1034 se stává Břetislav českým knížetem a moravské a české knížectví tím jsou v personální unií. Po roce 1044 se knížectví definitivně stává součástí Uher.
Někteří z nitranských knížat v 10. a 11. století se následně stávali uherskými knížaty a později králi (Béla I. nebo Ladislav I.).
Odkazy
Poznámky
- ↑ Pojem pohanství je pejorativně užívaný výraz v křesťanské kultuře pro v podstatě všechna před-křesťanská a mimo-křesťanská náboženství.
Reference
- ↑ a b c d HAVLÍK, LUBOMÍR EMIL, 1925-2000. Kronika o Velké Moravě. Dotisk 2., dopl. a upraveného vyd. vyd. Brno: Jota 339 s. Dostupné online. ISBN 80-85617-06-4, ISBN 978-80-85617-06-1. OCLC 39586115
- ↑ např. podle D. Třeštíka (viz literaturu)
- ↑ v prvním roce byl oslepen a sesazen poslední nitranský kníže; o 2 roky později bylo Uherské království územně zreorganizováno a území knížectví bylo rozpuštěno v okolních komitátech
Literatura
- STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava: Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. (slovensky)
- TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy : Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791–871. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nitranské knížectví na Wikimedia Commons
