Gusev

Gusev ; Гусев
	Bývalá budova pruské správy
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	54°35′32″ s. š., 22°11′59″ v. d.
Nadmořská výška	45 m n. m.
Časové pásmo	UTC+2
Stát	Rusko
Federální okruh	Severozápadní
Oblast	Kaliningradská
	; Kaliningradská oblast na mapě Ruska
	Gusev
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	16,2 km²
Počet obyvatel	28 820 (2023)
Hustota zalidnění	1 773,5 obyv./km²
Náboženské složení	pravoslavné křesťanství
Správa
Vznik	16. století
Oficiální web	www.admgusev.ru
PSČ	238049–238059
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gusev (rusky Гусев), do roku 1946 německy Gumbinnen (litevsky Gumbinė, polsky Gąbin, česky Gabin) je město v Kaliningradské oblasti (dříve Východní Prusko), exklávě Ruské federace, poblíž hranice s Litvou a Polskem. V roce 2021 mělo přeš 28 tisíc obyvatel.

Historie

Od založení do 18. století

Z archeologický vykopávek je známo, že osídlení na místě dnešního města existovalo již na konci Doby ledové. Před dobytím území Řádem německých rytířů v 13. století se nacházela v oblasti pevnost kmene Prusů. První zmínka o Gumbinnenu pochází z roku 1580, kdy byla osada součástí Pruského vévodství. Původní název města nejspíš pochází z litevského slova Gumbinė, což znamená v češtině hlíza. Samotná osada byla založena v roce 1545 na příkaz hraběte Albrechta Braniborsko-Ansbašského.

V roce 1656 vyplenili osadu Tataři a následně přišel v letech 1709–1711 mor. Obě události téměř zdecimovaly obyvatelstvo celého tehdejšího Východního Pruska, a tak pruský král Fridrich Vilém I. inicioval kolonizaci vylidněných oblastí. Fridrich Vilém garantoval Gumbinnenu městská práva v roce 1724 a v roce 1732 přišla první velká skupina osadníků. Jednalo se protestanty, kteří byli vypovězeni ze Salcburského arcibiskupství kvůli své víře (Salcburští exulanti). V roce 1752 osadníci postavili nemocnici a tzv. Salcburský kostel. Kostel by přestavěn v roce 1840 známým architektem Karlem Fridrichem Schinkelem a stojí ve městě dodnes. Po roce 1736 se z města stalo správní centrum přilehlé oblasti. Během Sedmileté války byl Gumbinnen obsazen mezi roky 1757–1762 ruskými vojsky.

Od 19. století do roku 1945

Během Napoleonských válek propochodovala francouzská armáda městem v roce 1812 a samotný Napoleon zde strávil čtyři dny. V roce 1818 se stalo město hlavním centrem vládního obvodu Gumbinnen (Regierungsbezirk Gumbinne). Ekonomické oživení přišlo s rokem 1860, kdy bylo město napojeno na železnici. Do konce 19. století zde vznikla slévárna, továrna na nábytek, pletárna, dvě pily a několik cihelen.

Na začátku první světové války (v srpnu 1914) proběhla v blízkosti města bitva o Gumbinnen, ve které ruské vojsko slavilo vítězství. Následně bylo město Rusy na několik týdnů obsazeno. Po válce byla ve městě postavena elektrárna Ostpreußenwerk, která zásobovala elektřinou většinu Východního Pruska a v roce 1923 byl dokončen luteránský kostel. Na konci druhé světové války začala operace Hannibal, která měla za cíl evakuovat většinu německého obyvatelstva z Východního Pruska před postupující Rudou armádou. Dne 16. října 1945 provedli Sověti nálet na město, který zničil podstatnou část starého města a následně 22. října 1945 Rudá armáda vstoupila do města. Němci město dobyli zpět o dva dny později, což mělo za následek mnoho zvěrstev vůči civilnímu obyvatelstvu ze strany Sovětů. Definitivně Sověti dobyli město 21. ledna 1945.

Součástí SSSR a Ruska

Po válce město připadlo SSSR a stalo se součástí tzv. Kaliningradské oblasti. V roce 1946 byl Gumbinnen přejmenován na Gusev na počest kapitána Rudé armády Sergeje Ivanoviče Guseva, který padl při bitvě o město v lednu 1945. Zbylé německé obyvatelstvo bylo odsunuto a do města se nastěhovali Rusové především z oblasti centrálního Ruska a Povolží. Pro nové obyvatele byla postavena rozsáhlá panelová sídliště. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se město stalo součástí Ruska jako jeho exkláva. Místní ekonomika začala výrazně trpět izolací od zbytku Ruska a problémy narostly se vstupem sousedního Polska a Litvy do EU v roce 2004.

Obyvatelstvo

Vývoj obyvatelstva v průběhu doby

Rok	1875	1890	1925	1933	1939	1959	1970	1979	1989	2002	2010	2021
Obyvatelé	9 144	12 207	19 002	19 987	22 181	14 174	22 053	24 574	27 031	28 467	28 260	28 177

Etnické složení obyvatelstva

Při sčítání lidu v roce 2010 bylo etnické složení v městě následující:^[3]

88,7 % Rusové
3,2 % Ukrajinci
2,5 % Bělorusové
1,0 % Němci
1,0 % Litevci

0,5 % Arméni
0,4 % Tataři
0,3 % Azerové
0,3 % Poláci
2,1 % ostatní

Významné osobnosti města

Kristijonas Donelaitis (1714–1780) – litevský spisovatel a luteránský pastor
Christian Daniel Rauch (1777–1857) – německý sochař
Otto von Corvin (1812–1886) – německý spisovatel
Bruno Bieler (1888–1966) – německý generál
Gotthard Heinrici (1886–1971) – německý generál
Werner Dankwort (1895–1986) – německý diplomat
Karin Krebs (nar. 1943) – východoněmecká atletka
Oleg Gazmanov (nar. 1951), – ruský popový zpěvák
Vladimir Vdovičenkov (nar. 1971) – ruský herec

Galerie

Stará správní budova 1844
Nová správní budova 1915
Okresní úřad 1900
Bismarckova věž 1910
Původní německá zástavba (dnes zemědělská škola)
Bývalá budova pruské správy
Salcburský kostel
Původní německá zástavba
Budova okresního úřadu
Pomník losu, který je ve znaku města
Pomník kapitánovi Gusevovi, po kterém nese město jméno
Současný Gusev
Současný Gusev
Současný Gusev

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gusev, Kaliningrad Oblast na anglické Wikipedii.

↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
↑ Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2023 года (с учётом итогов Всероссийской переписи населения 2020 г.). Federální služba státní statistiky. 18. srpna 2023. Dostupné online. [cit. 2023-08-23].
↑ Volkszählungsdaten, veröffentlicht vom Territorialen Organ des föderalen Dienstes für staatliche Statistik in der Oblast Kaliningrad. kaliningrad.gks.ru [online]. [cit. 2015-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gusev na Wikimedia Commons
Oficiální stránky

[1] Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)

[0c8d888f5b307bf8a591e9d299e9005f2890c930-2] Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2023 года (с учётом итогов Всероссийской переписи населения 2020 г.). Federální služba státní statistiky. 18. srpna 2023. Dostupné online. [cit. 2023-08-23].

[3] Volkszählungsdaten, veröffentlicht vom Territorialen Organ des föderalen Dienstes für staatliche Statistik in der Oblast Kaliningrad. kaliningrad.gks.ru [online]. [cit. 2015-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.

[1]

[2]

[3]