Tádž Mahal
| Tádž Mahal | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | islámská architektura, íránská architektura a mughalská architektura |
| Architekt | Ahmad Lahori |
| Výstavba | 1631 |
| Cena | 32 000 000 $ |
| Materiál | mramor |
| Pojmenováno po | Mumtáz Mahal |
| Poloha | |
| Adresa | Ágra, Uttarpradéš,  Indie |
| Souřadnice | 27°10′30″ s. š., 78°2′31″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Tádž Mahal | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
| Smluvní stát | Indie |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | i |
| Odkaz | 252 (anglicky) |
| Oblast | Asie |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1983 (7. zasedání) |
Tádž Mahal (anglicky: Taj Mahal, hindsky: ताज महल, persky: تاج محل a IPA ['ta:dʒ mə'ha:l]) je monumentální pomník v Ágře ve státě Uttarpradéš v Indii, postavený v letech 1631 až 1648. Nechal ho vystavět indický mogul Šáhdžahán na památku své předčasně zesnulé ženy Mumtáz Mahal. Od roku 1983 je Tádž Mahal zanesen na Seznam světového dědictví UNESCO.[1] Stavba je nejtypičtějším příkladem mughalské architektury.
Pro mnoho lidí se Tádž Mahal stal symbolem Indie. Ročně jej navštíví zhruba 10 milionů návštěvníků. Pro svoji architektonickou výjimečnost se tato 73 metrů vysoká stavba stala v roce 2007 jedním z vítězů ankety Nových sedm divů světa.[2]
Vlivem měnícího se osvětlení v různých denních dobách nabývá mauzoleum zajímavé barevné odstíny. Ráno je jeho barva narůžovělá, navečer mléčně bílá a dopadnou-li na něj měsíční paprsky, zbarvuje se do zlata. Pozorovateli připadá, že se vznáší mezi nebem a zemí, k čemuž přispívají jak proporce stavby a její symetrické členění, tak její zasazení do okolních zahrad s vodním prvkem.
Smrt mogulovy manželky
Jde o historii islámského mughalského vladaře Šáhdžahána (vládl v letech 1628 – 1658) a jeho milované ženy Ardžumand Banu Baygam, které se říkalo Mumtáz Mahal (perla paláce). Mocný Mughal byl ještě princem, když se v roce 1612 oženil s půvabnou patnáctiletou dcerou vysokého úředníka Ásafa Chána. Šáhdžahán ji sice přidal ke svému harému, ale brzy poznal, že si Mumtáz zaslouží veškerou jeho pozornost. Při oficiálních příležitostech sedávala po jeho boku, doprovázela ho na dobyvačných výpravách a probírala s ním státní záležitosti. Milovaná žena porodila svému obdivovateli osm synů a šest dcer, avšak v roce 1629 při porodu posledního dítěte ve věku 36 let zemřela. Císařovi prý u smrtelné postele jeho ženy náhle zešedivěly vlasy. Po její smrti vyhlásil vdovec dvouletý státní smutek, během kterého bylo zakázáno slavit, poslouchat hudbu, nosit šperky a používat parfémy. Jeho žal byl tak veliký, že pro ni truchlil celé dva roky a učinil slib, že postaví pomník hodný její památky, něco, čemu by se nevyrovnalo nic na světě. Na důkaz hlubokého zármutku slíbil truchlící manžel postavit mrtvé ženě mauzoleum Tádž Mahal (korunu paláce). Mughal si nechal povolat architekty, inženýry, sochaře a kaligrafy z Persie, Turecka, Samarkandu, Benátek i Francie. Vedoucím architektem byl Ustad Ahmad Lahouri (Ustad Isa) z Íránu, který stavbu navrhl tak, aby symbolizovala krásu a věčnou lásku.
Stavba Tádž Mahalu
Budova stojí v zahradách a vchází se do ní velkou, překrásnou vstupní bránou. Brána symbolizuje vstup do ráje. Převyšují ji pavilóny završené kupolemi a původně měla vrata ze stříbra, dodatečně pobitá stovkami stříbrných hřebíků. Od vstupních dveří se schází dolů do malé krypty se skutečnými hroby; nahoře stojí pouze kenotafy – symbolické sarkofágy. Na reliéfech ochozu kolem horní krypty lze spatřit opět květy – zde výlučné bílé přízračné květy smrti. Denní světlo prosakuje mřížovím čtyř oblouků klenoucích se nad sarkofágy. Kenotafy jsou orámovány osmibokým ažurovitým hrazením z bílého mramoru, udivujícím filigránovými květinovými motivy – je to skutečné arcidílo orientálního dekorativního umění. V samém středu se nachází malý sarkofág Mumtáz Mahal a hned vedle, téměř brutálně přiražený k mramorovému hrazení, stojí větší kenotaf Šáhdžahána, ozdobený malou soškou, symbolem muže. Toto umístění jeho rakve sem vnáší moment neklidu – je to nepříjemná disonance v jinak dokonalé harmonii mauzolea; znamení, že v minulosti došlo k něčemu tragickému. Původně si chtěl císař pro sebe postavit samostatné mauzoleum z černého mramoru, ale když jej jeho syn Aurangzéb sesadil z trůnu, nalezl místo svého posledního odpočinku vedle své manželky v Tádž Mahalu. Obraz dokonalé harmonie celé stavby dotváří také odraz stavby na nehybné hladině uměle vytvořeného kanálu. Mauzoleum stojí v zahradách na konci vodního kanálu, který je zapuštěn do centrální tery.
Tádž Mahal se stavěl 22 let (1632–1654) a na jeho stavbě se podílelo 20 000 dělníků a asi 1000 slonů. Stavělo se prý podle návrhů jednoho francouzského a jednoho benátského architekta. Žádné konkrétní jméno není však známé. Pomník je postaven z mramoru, který byl na stavbu dopravován z 300 km vzdáleného lomu. Celý povrch je zdoben polodrahokamy, drahokamy a kaligrafická výzdoba je provedena černým mramorem[3]. Celý komplex zaujímá plochu 567 x 305 metrů (cca 17,5 ha) a samotné mauzoleum stojí na čtvercovém podstavci, jehož rohy zdobí čtyři čtyřicetimetrové minarety. Hlavní budova má čtvercový půdorys (o straně 56,7 metrů), v rozích je zešikmená, měří 72 metrů a návštěvníky ohromuje svými obrovskými rozměry. Uvnitř gigantického základního vzklenutí je mramorová klenba vybroušená do kosočtverců a súry z koránu, napsané černým stylizovaným kaligrafickým arabským písmem, se vinou kolem vstupních dveří jako obrovský rébus. Tato stavba se vyznačuje nepřeberným bohatstvím vlysů a kazet s reliéfy a inkrustacemi z drahých kamenů (tato technika se nazývá pietra dura a pochází z Itálie) – k jejich zhotovení bylo použito kolem 60 druhů polodrahokamů. Stejné květinové motivy se opakují s geometrickou přesností po tisícekrát. V reliéfech z bílého mramoru převládá kosatec, oddenková rostlina typická pro hřbitovy, jež roste jen ve stínu a nesnáší indický žár.
- Výška vnitřní kupole: 24,74 metrů
- Průměr vnitřní kupole: 17,72 metrů
- Výška zahradní brány: 23,07 metrů
- Počet pracovních sil: 20 000
Tádž Mahal dnes
Tádž Mahal získává kvůli znečištění ovzduší nepěknou nažloutlou barvu. Pro vrácení původního bílého třpytu navrhla indická parlamentní komise pro dopravu, turistiku a kulturu obalit načas celou stavbu bahnem, které se nechá uschnout a poté se spláchne. Jak bahno usychá, vstřebává do sebe nahromaděnou nečistotu. Procedura potrvá asi dva měsíce, bude stát 230 000 dolarů a bude muset být opakována každé dva nebo tři roky. Tato čisticí procedura byla použita k vyčištění mramoru mauzolea již dříve.[4]
Dne 7. července 2007 byl Tádž Mahal zařazen mezi nových sedm divů světa.
Reference
- ↑ Taj Mahal. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ŠVESTKA, Jan; CIKÁN, Tomáš. Sedm nových divů světa: Patří mezi ně krvavá pyramida i stavba viditelná z vesmíru. www.novinky.cz [online]. 11. 9. 2014 [cit. 2021-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Indo-perské umění. Panorama - věstníku Klubu přátel výtvarného umění [online]. KPVU, 2014 [cit. 29.4.2017]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.novinky.cz [online]. [cit. 2007-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-18.
Literatura
- Divy světa: Fascinující stavby a památky : od Kolosea k Tádž Mahal, Knižní klub, Praha 1993, str. 114-115, ISBN 80-85634-06-6
- PARKYN, Neil. Sedmdesát divů světové architektury a stavitelství : Úžasné stavby a příběh jejich vzniku. SLOVART, 304 s. ISBN 80-7209-462-9
- Divy světa : BALIOS
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tádž Mahal na Wikimedia Commons - Galerie Tádž Mahal na Wikimedia Commons
- (anglicky) Archeological Survey of India description
- Mauzolea mughalského období [online]. [cit. 14.01.2015]. Dostupný na World Wide Web: http://www.world-trend.cz/2014/11/indo-perske-umeni/
- Cestování po světe [online]. [cit. 25.08.2004]. Dostupný na World Wide Web: http://provaznik.webz.cz/story/story80.php Archivováno 23. 11. 2010 na Wayback Machine..
- Geografik.cz [online]. [cit. 2. březen 2010]. Dostupný na World Wide Web: https://web.archive.org/web/20100310111953/http://www.geografik.cz/asie/nejkrasnejsi-mista/tadz-mahal-indie-agra.
