Národní park Kančendženga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní park Kančendženga
Khangchendzonga National Park
IUCN kategorie II (Národní park)
Abhishek532 LamuneyValley.jpg
Základní informace
Vyhlášení1977
Rozloha1784 km²
Poloha
StátIndieIndie Indie
Souřadnice
Geodata (OSM)OSM, WMF
NP Kančendženga
NP Kančendženga
Další informace
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní park Kančendženga
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státIndieIndie Indie
Typsmíšené dědictví
Kritériumiii, vi, vii, x
Odkaz1513 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení2016 (40. zasedání)

Národní park Kančendženga je chráněné území v indickém spolkovém státě Sikkim, na hranicích s Nepálem a Čínou (Tibetem). Je zařazen mezi světové dědictví UNESCO, zároveň je i biosférickou rezervací.[1][2] Park je v celosvětovém měřítku výjimečný kvůli nejextrémnější změně nadmořské výšky v jakékoli chráněné oblasti na světě. Nejnižší místo parku je v nadmořské výšce 1220 m n. m., nevyšším bodem je Kančendženga (8586 m n. m.), tzn. přes sedm tisíc výškových metrů. Jeho rozloha je 1784 km².

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Nejvýraznějším topografický prvkem národního parku je masiv Kančendženga. Masiv má pět hlavních hřebenů, které se táhnou různými směry a obsahují několik vrcholů, které se tyčí nad 6 000 metrů n. m. Přibližně 90 % parku leží v nadmořské výšce nad 3 000 metrů a 70 % nad 4 000 metry. V parku se nachází na 280 ledovců, včetně cca 25 km dlouhého ledovce Zemu a více než 300 jezer. Údolí na jihovýchodě chráněného území jsou v porovnání s těmi v severní části parku strmější, protože nebyla vyhlazena erozní silou zalednění. Údolí se strmými svahy ve spojení s vysokou úrovní tající vody vedou k tomu, že zdejší řeky mají jednu z nejvyšších rychlostí sedimentace ze všech himálajských řek. Park náleží do povodí řeky Tista.

Klima v parku koreluje s jeho topografií a je proto vysoce heterogenní. Ve většině parku panuje monzunové klima, kterému dominuje prodloužené období dešťů. Letní monzun obvykle trvá od května do září a je tlumen velmi krátkým jarem a podzimem v dubnu a říjnu. Průměrné roční srážky jsou nejvyšší na jihovýchodě (2750 mm) a nejnižší na severozápadě (750 mm). Nejchladnější měsíc je leden (průměrná teplota 4°C v nižších nadmořských výškách, -17°C v alpinské zóně), nejteplejším pak červenec (22°C, respektive 12°C).[3]

Flora a fauna[editovat | editovat zdroj]

Vegetaci na území parku lze rozvrstvit do čtyř hlavních výškových zón:[3]

Ve výškách nad 4500 m n. m. jsou již ledovce, sníh a holý skalní masiv.

V oblasti je asi 22 endemických a 22 vzácných a ohrožených rostlin. V rezervaci rostou některé z nově popsaných rostlinných taxonů jako Myrmechis bakhimensis (vstavačovité), Craniotome furcata var. sikkimensis (hluchavkovité), Craniotome furcata var. ureolata (hluchavkovité) a Cortiella gauri (miříkovité). Jsou zde hojně zastoupeny epifyty a liány. Kromě toho je v oblasti zaznamenáno asi 30 druhů rododendronů a 42 potvrzených druhů savců patřících do 16 čeledí,[2] např. irbis (Uncia uncia), panda červená (Ailurus fulgens fulgens), dhoul (Cuon alpinus), poletuška černobílá (Hylopetes alboniger), vlk himálajský (Canis himalayensis).

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Khangchendzonga National Park [online]. UNESCO World Heritage Convention [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Khangchendzonga Biosphere Reserve, India [online]. UNESCO - Biosphere Reserves [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Khangchendzonga National Park [online]. The UN Environment Programme World Conservation Monitoring Centre (UNEP-WCMC) [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. (anglicky)